Měl jsem rodičovské nervy kvůli dceřině porodu, říká dědeček Michal Suchánek

Před pár týdny se z Michala Suchánka (61) stal dědeček. Jeho dcera Berenika (29) porodila syna Floriána. Herec v rozhovoru pro iDNES.cz prozradila nejen to, jak prožíval příchod vnuka na svět.

Jsme na zahradní párty Divadla Broadway. Co vás pojí s tímto divadlem?
Je to neuvěřitelná náhoda. Muzikál. Kdysi jsem tam hrál a teď se nám podařilo napsat muzikál Andělé a uvádět ho. Je to o andělech, no a je docela dobrý, bych řekl. (smích)

Jaká je spolupráce s Petrem Kolečkem?
Výborná. Jsem rád, že jsem ho k tomu vzal, strašně tomu pomohl. Myslím, že se máme rádi. A já ho cpu, kam to jde. Už jsem se snažil z něj udělat i herce. Zatím nás moc není, kteří mu věří a kdyby býval uměl i zpívat, tak bych chtěl, aby v tom i hrál. Mám rád styl tohohle cimrmanovského herectví.

Silvestrovské TN - Tele Tele je zpátky

Je tady i Veronika Žilková. Jak vzpomínáte na éru Tele Tele, kdy vyšla ještě i ve VHSkách úspěšná kompilace?
Myslím, že mi to, možná nejenom mně, změnilo život. Bylo to to, co jsem chtěl dělat, co jsem vymyslel. Nejdříve na to nadávali, dneska to berou úplně opačně. Kdybych v té době věděl, že budou další televizní stanice, že bude internet a servery a dodnes to budou furt opakovat, tak bych pravděpodobně zkusil z doktora Železného vymlátit nějakou smlouvu, abych z toho měl pak ještě peníze. To jsem chtěl říct, že my z toho nemáme ani ň. A to mi je hrozně líto.

Jak vnímáte čas? Vnímáte ho jinak od té doby, co jste se stal dědečkem?
Myslím, že určitě. Máte pravdu, že ho vnímám jinak. A je mi to líto, že to tak uteklo. (smích) Bylo to rychlejší, než jsem si myslel. Můj život, myslím. Ten čas. Takhle ho vnímám.

Michal Suchánek s manželkou Renatou

Je jiné, když máte coby otec dítě a pak už se coby dědeček dočkáte vnuka. Dá se to nějak srovnávat?
Upřímně... Vlastně ono to je pár dní. To znamená, že my ten reálný život jakoby dědečka a babičky, zatím vůbec nevnímáme. Měl jsem asi možná větší nervy, než když se rodily moje děti. Protože teď je to vaše dítě, dcera, někdo, kdo je mi tak strašně blízký. Vlastně nejbližší žena de facto moje a navždycky. Takže tak jsem to vnímal, tu samotnou věc až do okamžiku, než se chlapeček narodil. Zaprvé bylo divný, jak Berča vypadá (Berenika Šettrová – pozn.aut.), že má takovéhle břicho a zadruhé jsem měl i třeba nervy, rodičovské, o to, aby to všechno dobře dopadlo.

Co to udělá s egem, když vás takhle oficiálně „zestaří“?
Musím říct, že mě to zatím úplně nebere. Jako „pojedeme k dědečkovi“.... Já bych nechtěl být ten typ, co ho dítě nesmí oslovovat nějak, nebo musí říkat Michale, nebo já nevím. To asi ne. Ale ve vztahu spíš k někomu jinému, když si uvědomím, že bych si chtěl tady s někým povídat, dejme tomu „něco, něco“ s nějakou slečnou. A já bych řekl: „Dobrý den, slečno. Už jste si někdy povídala s dědou?“ Uf… (smích)

Michal Suchánek a Berenika Suchánková v seriálu Zoo (2023)

Stojí za vaším humorem někdo z rodiny, generačně starší, kdo vás to naučil? Od koho jste ho například okoukal, když jste byl dítě?
Tak z rodiny to nebyl absolutně nikdo, spíš naopak. Tam to vedlo jako hodně k pláči. Asi to v sobě nějak musím mít. Povolání herce... Radši bych uměl operovat, zachraňovat lidské životy, což bych teda asi nikomu nepřál. To moje umělecké vyjadřování, které je především tady přes tu srandu, to vychází ze mě, aniž bych si to od kohokoliv okoukal. Protože to je můj přirozený pohled. Hned si udělat z něčeho radši srandu, než být smutný třeba.

Předpokládal jste třeba před dvacet lety, že dneska už budete mít volnější tempo, prázdnější diář, více dovolených?
Teď se na to ptáte, protože jsem dědeček? Jak jste na tohle přišel? (smích)

30 fotografií

Třeba přišla životní moudrost, že se chcete zabezpečit...
Ty vole, jak jste přišel na to, že mám teďka mnohem větší pohodu a víc času? (smích)

Je to cíl většiny lidí, mně přijde.
Ne, já jsem si řídil svůj život tak, jak jsem chtěl já. Tím, že jsem nikdy nebyl zaměstnaný, nikdy jsem nebyl v angažmá, prožíval jsem nějaké nervy, co bude za tři neděle. Ale zase to stálo za to, že jsem si mohl dělat svobodně, co jsem chtěl. To znamená, že to volno jsem si dělal, kdykoliv jsem chtěl já. A tak je to do dneška.

Ano, mám nějaký dar, že se mi podařilo se živit docela slušně a nemusel jsem se tím živit v sobotu, v neděli a o prázdninách a nebylo to na úkor dětí. Takže já to takhle vůbec nemám. Jsem spíš líný. Čím jsem starší, tím jsem víc a víc líný, ale víc a víc prudím okolí, když něco dělám špatně.