Z krásné Lucie Štěpánkové udělali zanedbanou trosku. A jí to nevadí
Nějakou dobu Lucii Štěpánkové trvalo, než se naučila vyslovovat jméno své filmové matky Gerty Schnirch. Jako by už tato drobnost předznamenávala, že to spolu nebudou mít jednoduché. Ale příběh, který se klene přes půl století, nakonec přináší naději a Lucii dokonce proměnil vztah s vlastní maminkou.
„Německy nemluvím, ale moje dcery se učí němčinu, takže v rámci procvičování učiva do ní vždycky nahlídnu,“ říká Lucie Štěpánková. O druhé světové válce a Protektorátu toho ví ale dost, protože její otec je velkým znalcem této historické etapy. A román Kateřiny Tučkové, na jehož motivy dvoudílný film Gerta Schnirch vznikl, jí – stejně jako jiným čtenářům – ještě víc přiblížil problematiku odsunu brněnských Němců.
Gertu, která pochází z česko-německé rodiny, hraje v mladším věku Barbora Váchová. V tom pokročilejším pak Milena Steinmasslová a právě s ní točila Štěpánková jako její dcera Barbora náročnou scénu „odhalení“.
„Ony mezi sebou mají spoustu nevyřčeného. Gerta si projde strastiplnou cestou vyhnání, a když se vrátí do Čech, nemůže najít práci. Její život je poznamenaný tím, co prožila, což se odráží i v našem vztahu. Nedokážeme k sobě najít cestu,“ říká herečka.
Až na konci filmu, který připravila do vysílání Česká televize, se Barbora dozví, že její matka se stala obětí incestu a ona je nechtěné dítě. „Celý život mě odvrhovala, přitom já nevěděla proč. A ta nevědomost na tom byla nejhorší. Když nevíte, proč něco je tak, jak je, myslíte si, že jste špatná...,“ říká o své postavě Štěpánková.
RECENZE: Mladá Gerta Schnirch budí respekt, ve stáří ji Steinmasslová rozsvítí![]() |
Když se posléze Barbora rovněž stává matkou, nevede si nejlíp. „Protože jsem sama lásku nepoznala, nedokážu ji projevovat a můj vztah s dcerou je tím poznamenaný. Ale musím říct, že určitá naděje tam je,“ poodhaluje svoji dějovou linku Štěpánková. Její dceru si zahrála Martina Czyžová, role Gertina otce – zvrhlíka, který propadá nacistické ideologii – se chopil německý herec Johann von Büllow.
„Na herectví je u natáčení nejhorší, že neprobíhá chronologicky. Pak je strašně těžké projevit v daných místech ty správné emoce. U divadelního představení je to jinak. Nasednete na ‚loď‘ a jedete. A my měli smůlu ještě v tom, že tu nejhorší scénu, kdy si s mámou všechno vyříkáváme, jsme točili hned první den,“ popisuje náročnost svojí profese Štěpánková.
„Někdy je to kvůli lokacím, jsou zarezervovaná místa, kde se bude točit, a vyjde to takhle nepříznivě. Ale chtělo by to větší ohled na herce a jejich práci,“ říká Štěpánková, i když si uvědomuje, že velkou roli v tom hrají peníze.
Na druhé straně spolupráci s režisérem Tomášem Mašínem si nemůže vynachválit. „On je pro herce ve filmařském prostředí dárek, protože je velmi empatický,“ vysvětluje.
„Jeli jsme tu scénu s Milenou Steinmasslovou několikrát, už proto, že se měnily úhly kamer. Řekne se: ‚Klapka!‘, člověk to odehraje, pak přijde povel: ‚Stop!‘, jede se znovu a vy se do toho musíte zase složitě emocionálně vracet. Ale Tomáš ty stopky jakoby prodlužuje, říká: ‚Tak dobře, ještě z toho nevystupujte a pojďte se vrátit na začátek.‘ Tím nám umožní v té postavě setrvat, a to je pro herce obrovská výhoda, když nemusí z role neustále vystupovat,“ popisuje úskalí herecké práce.
S Milenou Steinmasslovou točila poprvé, ale přístup měly shodný. „Obě jsme typy, které si v těch postavách rády hledají to svoje. Před jednotlivými záběry jsme o tom dost mluvily. A když se zapnula kamera… Paní Steinmasslová je hodně nekompromisní a nedovolila mi uhnout, což pro mě bylo strašně výhodné, protože pak se člověk jenom napojí a veze,“ vzpomíná Štěpánková.
Při jejich dialogu jí tekly slzy. „Já se rozbrečím docela snadno. Je to možná i tím, že se ráda nechám strhnout a té situaci jakoby propadám. Když mi maskérky nabízejí umělé slzy, odmítám je. Říkám, děkuji, nechci, já si to chci prožít,“ prozrazuje herečka.
Objevuje se ve filmu v pozdějším věku, takže ji maskérky trošku zestaršovaly a taky udělaly nehezkou, protože její postava o sebe nedbá. „Samozřejmě, že my ženy jsme rády krásné, ale mně nevadí ukazovat i ty nedokonalosti. Nosila jsem krátkou paruku a byla oblečená podle trendů osmdesátých a devadesátých let, což mě strašně bavilo,“ vypráví.
Lucie Štěpánková je připravena kývnout na nabídku ze StarDance![]() |
Její vlastní maminka ji ještě v roli Barbory neviděla, ale jinak sleduje svoji dceru poctivě. „Už teď nám to ale přineslo do vztahu změnu. Uvědomila jsem si, že je dobré o věcech mluvit otevřeně. Já někdy inklinovala k tomu být pořád za tu malou holčičku a svůj názor v sobě dusit. A tenhle film mi dal odvahu i ty nepříjemné věci říkat nahlas. Protože to čistí vztahy a zbavujete se jakéhosi balvanu,“ odhaluje herečka.
Sama je už matkou dvou dcer. „Máme spolu moc hezký otevřený vztah, ale je pravda, že nám do toho teď hodila vidle trochu puberta. Anežka má čtrnáct, tak je to někdy složité. Ale snažím se mít pochopení, protože s ní mávají hormony a nemyslí všechno tak, jak z ní někdy leze. Jsem strašně šťastná, že ji mám. A je to mezi námi tak, jak je,“ říká.
Anežku to táhne ke zvířatům, ale mladší dcera má zájem o umění. „Berta nastupuje po prázdninách do prvního ročníku Tanečního centra, jsem na ni moc pyšná,“ pochlubila se herečka, která je momentálně sama. S partnerem se rozešla před půldruhým rokem.
Stále točí seriál Polabí, kde tvoří manželský pár s Pavlem Řezníčkem. I tam má za sebou těžkou situaci, když hned zkraje natáčení přišla o dceru, která byla zavražděná.
Lucii Štěpánkovou čeká zkoušení divadelního představení s Romanem Zachem, Tomášem Jeřábkem a Danou Šiškovou. A taky dovolená. Opakovaně se vypraví do svých oblíbených Krušných hor. „Je tam krásně a hlavně strašně málo lidí, to se mi líbí,“ dodala.
10. dubna 2023 |
Další zprávy
Dokážu odpustit i lidem, kteří by si to úplně nezasloužili, říká Jakub Prachař
Je válka, ruší se vysílání, řekli nám. Saskia Burešová vzpomíná na srpen 1968










