Šokovaly ji neoholené nohy i obchody. Kvůli lásce však Chantal Poullain v Česku zůstala
Člověk nestárne časem, ale až ve chvíli, kdy přestane být zvědavý, říká rodačka z Marseille Chantal Poullain. A protože stále ráda objevuje nové věci, sedmdesátku by jí hádal málokdo. Naučte se žít v přítomnosti, nedělat si vrásky z minulosti a těšit se na budoucnost. Tak by se dal shrnout recept na život suverénně nejznámější Francouzky v českých zemích.
Chantal Poullain se nehroutila, když na konci 70. let opustila život ve Švýcarsku, a zažila kulturní šok, když rovnýma nohama skočila za železnou oponu. Neztratila naději v lepší dny ve chvílích, kdy jí opakovaně našli rakovinu nebo když její sestra podstoupila eutanazii.
„Každý člověk občas ztratí rovnováhu. Důležité ale je znovu ji najít a pokračovat dál,“ říká. Také proto svou autobiografii z roku 2012 pojmenovala Život na laně.
Když někdo něco dává, znamená to, že něco ztrácí? Za mě nikoli. Podle mě naopak ztrácí ten, kdo nedává.
Chantal Poullain
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Sebehodnocení nemám rád, je to pro mě intimní věc, říká Filip Březina
Marika Šoposká: Dřív jsem mluvila spontánně. Dnes mám v hlavě malého policajta
Právě vysíláme
