Výnosy ze žní snížilo nebývalé sucho, zemědělci čekali ještě horší výsledky

Když bývaly velmi dobré roky, sklidili zemědělci v úrodných částech Zlínského kraje až 10 tun obilí z hektaru pole. Letos to bylo kolem 8 tun, někde i méně. Důvodem bylo především velké sucho, které panuje. Zemědělci však říkají, že čekali ještě horší výsledky s ohledem na to, jak málo v posledních měsících pršelo a jak vysoké byly teploty.

„Výsledky nejsou úplně nejhorší, ale nepatří ke špičkám,“ shrnula ředitelka Agrární komory Zlínského kraje Jana Brázdilová. „Podepsalo se na nich jarní i letní sucho. Od května pořádně nezapršelo.“

Čísla hovoří o tom, že průměrné výnosy z hektaru letos nepřesáhly sedm tun obilí, přičemž loni to bylo u některých druhů téměř osm. Minulý rok byl ovšem nejen ve Zlínském kraji mimořádně vydařený.

Brázdilová také upozornila na nízké výkupní ceny a stále rostoucí náklady zemědělců. „Sklidili jsme o tunu méně na každé plodině, u řepky asi o půl tuny. Problém bude s cenou, která neroste, i když je plodin na trhu méně,“ zmínil ekonom společnosti Zámoraví v Břestu Martin Gabrhelík.

Zemědělci zažívají skvělý rok, mají nejlepší výnosy za posledních deset let

„Pokud jde o ječmen, tak máme obavu, kdo ho bude chtít, protože klesá spotřeba piva a v nealko pivu není tolik potřeba. O řepku bude zájem, ale problém bude s cenou, i když Česká republika není poprvé soběstačná. Bude třeba dovézt 300 tisíc tun řepky,“ nastínil.

V Zámoraví letos sklidili zhruba osm tun z hektaru, loni to bylo devět. Podle Gabrhelíka bude i letos obilí na pečivo dost, zákazníci by neměli nic poznat.

„Sucho se ani moc neprojevilo,“ hlásil ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šírek. „Výnosy u pšenice a ječmene máme přes osm tun, což je velice slušné, u řepky je to u 3,5 tuny. Loni to bylo mírně lepší. Vzhledem k situaci s počasím a k tomu, jak to vypadá jinde v Čechách a na Moravě, tak to dopadlo ještě relativně dobře,“ vydechl si.

Na rovině sucho, na kopci optimální podmínky

O něco nižší výnosy než na úrodné Hané mívají pravidelně zemědělci v kopcovitých částech kraje na Valašsku. V Agrotechu Poličná to letos bylo mezi šesti a sedmi tunami, s čímž jsou spokojení, i když i tam je to méně než loni.

„Obilí mělo ještě vodu ze zimy. Pokud byl porost správně založený a vedený, tak výnosy dramaticky neklesly,“ popsal ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.

Chmel na Hané zdevastovalo sucho, kvalita může patřit mezi nejhorší v historii

„Sucho by se mohlo projevit na výnosu slámy, takže bude chybět objem trvalých travních porostů či jetele. První seč byla, druhá nebude, protože to uschlo,“ nastínil.

Podle něho bývá zvykem, že když je na Hané normální počasí, na Valašsku je mokro. A když na rovině panuje sucho, na kopci jsou podmínky skoro optimální. A to byl případ letošního roku.

Kvůli suchu však obilí všude nasadilo méně odnoží a jeho zrna jsou menší a je jich méně. Někde by mohla být jejich kvalita dobrá, jinde horší. Zemědělci jsou současně rádi, že jim suché počasí umožnilo rychlé žně, které jim neprodlužovaly dešťové srážky.

Kukuřice může být méně i o třetinu

Hodně suchem poškozená však vypadá kukuřice. Mívá i přes tři metry výšky, letos někde ani ne dva metry. Zemědělci odhadují, že její výnosy můžou být o třetinu nižší.

„Byli jsme zvyklí na výnosy kolem 40 tun na hektar. Letos budeme rádi, když bude číslo začínat trojkou,“ odhadl Šnejdrla.

V Poličné potřebují kukuřici jako krmivo pro dobytek i do bioplynové stanice. Podle Šnejdrly jí může být kvůli suchu nedostatek a její cena může růst.