Ratiboř vyrobí víc energie, než sama spotřebuje. Teď je ve finále soutěže

Valašská obec s 1 800 obyvateli vyrábí vlastní energii, využívá odpadní teplo i dešťovou vodu, buduje tůně a hospodaří se stomilionovým rozpočtem. Teď bojuje o vítězství v soutěži E.ON Energy Globe Awards 2026. Lidé jí mohou svůj hlas poslat do konce srpna.

Obce do dvou tisíc obyvatel mají během roku obvykle k dispozici okolo 45 milionů korun. Ratiboř loni hospodařila s dvojnásobkem.

„To byl zatím náš rekordní rozpočet,“ zhodnotil starosta obce Martin Žabčík. „Strategické plánování a projekty, které jsme odstartovali před 12 lety, stály stovky milionů korun. Ale investice se nám začínají vracet, a tím vznikají další finance. Jsme úspěšní v získávání dotačních peněz a daří se nám rozpočet zdvojnásobit,“ poukázal.

12 fotografií

Ve finále soutěže

Právě díky projektům zaměřeným na úsporu energií, životní prostředí a udržitelnost se Ratiboř dostala do finále soutěže, do kterého pět finalistů vybírala Akademie věd. Veřejnost teď může zvolit vítěze a až do 31. srpna posílat hlasy svému favoritovi na webových stránkách soutěže E.ON Energy Globe.

Na dotazy odpoví hned, nikdy nespí. AI starosta je od skutečného k nerozeznání

Nebylo by to přitom první ocenění. V roce 2019 se Ratiboř stala Vesnicí roku Zlínského kraje, celorepublikově byla druhá. O tři roky později zvítězila v mezinárodní konkurenci a obdržela Evropskou cenu obnovy vesnice. Je jednou z obcí, kam se sjíždějí starostové a starostky z různých koutů České republiky, aby se na vlastní oči přesvědčili, jak může obec fungovat.

Ratiboř je například energeticky soběstačná. Díky fotovoltaice umístěné na většině obecních budov dokáže ročně vyrobit přibližně 130 MWh elektřiny, kterou využívá nejen pro sebe, ale umí ji také sdílet a prodávat. Odpadní teplo z místní restaurace pomáhá vytápět velkou část budovy.

„V dnešní době, kdy sledujeme v různých obdobích výkyvy cen, je energetická soběstačnost důležitá,“ zdůraznil Žabčík.

Životní prostředí i ekonomická úspora

Nejde však jen o finanční úsporu, ale o komplex projektů, které se dotýkají i životního prostředí. Když tady opravují budovu, neřeší jen fasádu, rozvody, podlahy, střechu, ale zároveň chtějí, aby byla v pasivním standardu, měla fotovoltaiku, byla maximálně soběstačná, aby projektant i architekt používali materiály, které jen částečně akumulují teplo, a v okolí budovy byly plochy, které umějí vsakovat vodu.

Lavičková mánie zviditelnila Ratiboř, odpočinková místa se stala hitem

„Tyto postupy máme už automaticky nastavené. Ale také jsme k nim dospěli postupně. Nejsme extrémně zaměření na životní prostředí, přistupujeme ke každému projektu tak, aby přinesl i ekonomickou úsporu,“ doplnil starosta.

Obec třeba systematicky řeší hospodaření s vodou, péči o veřejnou zeleň i ochranu přírody. Na svých budovách má retenční systémy, které jednorázově zadrží až 120 kubíků dešťové vody. Ta se následně používá na zalévání zeleně, sportovišť nebo hřbitova. Tím pádem šetří pitnou vodu.

Komunitní centrum s fotovoltaikou

Na zpevněných plochách používají propustné povrchy, díky kterým voda zbytečně neodtéká do kanalizace, ale vsakuje se do půdy. V centru obce postavili bioklimatickou autobusovou zastávku se zelenou střechou, která se sama ochlazuje, a tím ochlazuje i své okolí.

Budují tůně, vysazují původní valašské odrůdy stromů, sami si zajišťují svoz komunálního odpadu. Projekty se tak propisují do života všech obyvatel.

Ochránci pomohli čápatům z nákupního centra, nohy jim škrtil provázek

„Každé rodině to přináší kvalitnější služby, jako obec jsme soběstačnější a můžeme investovat do školy, školky, zdravotního střediska, informačního centra. Postavili jsme komunitní centrum v pasivním standardu, které slouží seniorům i rodinám s dětmi, budeme otevírat dětskou skupinu. Co uspoříme, vkládáme zpět,“ upozornil Žabčík.

Většina projektů zrealizovaná

Strategické plány navíc obec tvoří tak, aby odrážely přání obyvatel. „Když jsme se před osmi lety lidí ptali, co by v obci chtěli, tak to byly klasické požadavky na opravu chodníků, komunikací, školy, školky. V posledních letech na první místo vyskočilo zadržování vody a zeleň,“ vysvětlil.

Podle starosty se daří uskutečnit až 80 procent projektů, které si naplánovali. „Nesnáším slova ‚to nejde‘,“ přiznává s úsměvem. „Myslím, že 80 procent je dobré číslo,“ dodal Žabčík.

V plánu teď mají mimo jiné budování dalších tůní, revitalizaci rybníka nebo používání ekologických čisticích prostředků ve svých budovách.