Co po zničené baťovské budově? Spíše jiný dům než replika, míní architekti

Architekti se spíše přiklánějí k tomu, že místo druhé nejvýznamnější dominanty zlínského baťovského areálu nemá vzniknout její replika. Vnímají prostor jako příležitost k něčemu novému, odvážnějšímu. Nevylučují vyšší ani nižší budovy. Někteří připouštějí i sportovní využití.

„Stejný dům o rozměrech 80 na 80 metrů by se tam znovu stavět neměl. Navíc koncipovaný jako sklad by neodpovídal novým požadavkům na využití budov. Je to příležitost, aby tam vzniklo něco jedinečného,“ míní hlavní zlínský architekt Jindřich Nový.

Podle něj by to mělo vyplynout z architektonické soutěže, která je formou diskuse. Prověřila by i možnosti památkově chráněného areálu.

„Třeba v tom, zda se musíme pohybovat v orámování betonovým skeletem a cihlovým páskem, nebo jestli se tam má objevit něco nového, což se týká i výšky,“ doplnil Nový.

OBRAZEM: Původní Baťovy sklady shořely při náletu, budovu z 50. let zničil oheň také

„Původní dům byl unikátní, ale jeho autenticitu nelze replikou vrátit. Je třeba se na to dívat jako na příležitost a uvažovat o tom, co to může areálu přinést,“ míní architekt Pavel Chládek, který je ve Zlíně autorem například přestavby podchodu u náměstí Práce.

Podle něj bude důležitá náplň nové budovy, což bude určovat i její podobu. A to bude věcí majitele, tedy firmy Cream. Ta zatím plány na novou zástavbu nemá. „Pokud by tam měly být byty, tak se to do podoby budovy propíše. Pokud by šlo o veřejnou sportovní stavbu, bude to podobné. Mělo by to vyvolat diskusi a otevřít to jako téma,“ domnívá se Chládek.

„Druhá vrstva civilizace“

„Viděl bych to spíše jako příležitost postavit něco jiného. Ale nesmírně záleží na tom, kdo bude novou věc dělat, jak na straně zadavatele, tak architekta,“ podotkl architekt Svatopluk Sládeček, který je autorem zlínského nákupního centra Zlaté Jablko.

Podle něj by mělo větší smysl postavit znovu staré budovy škol ve Štefánikově ulici podle návrhů baťovského architekta Františka Lýdie Gahury, které nahradily jiné objekty.

Výjimečná stavba, symbol areálu, popisují historici zničenou budovu ve Zlíně

Desetipodlažní budova 34 vznikla v letech 1949 až 1955 jako součást poválečné obnovy po škodách způsobených bombardováním. Sloužila jako centrální sklad obuvi.

„Ve Zlíně se bude stavět teprve ‚druhá vrstva civilizace‘. První byla industriální, baťovská, tedy stavby na zelené louce, a ty postupně odcházejí a proměňují se,“ předestřel architekt Josef Pleskot, mezi jehož práce patří proměna průmyslového areálu Vítkovických železáren v Ostravě. Podle jeho plánů ve Zlíně opravili Vavrečkovu vilu.

Ikonický průhled z Baťova institutu na budovu 34 už je minulostí.

Říká, že si jako novou zástavbu dokáže představit téměř všechno, tedy kromě repliky. „Když bude investor chtít budovu stejně kapacitní, tak nová může být ještě vyšší. A dovedu si představit i druhý extrém, že by se Zlín přichýlil k původní konfiguraci terénu tím, že by byla mnohem nižší,“ uvažuje Pleskot.

Jednou třeba zlínská radnice?

Jiný pohled má architekt Petr Všetečka, který stojí za přestavbou Památníku Tomáše Bati ve Zlíně. 34. budovu považuje za jeden ze základních kamenů obrazu Zlína. „Proto je nutné ji do města vrátit v podobě, jakou měla a zčásti ještě má. Je součástí centra, nemusela by být skladem, ale živým místem, jednou třeba zlínskou radnicí,“ říká.

Hoří srdce Baťova Zlína. Příběh slavného továrního areálu

Podle Všetečky je teď důležité zdokumentovat to, co z budovy zbylo. A statikům dát zadání, aby vybrali, která její část se dá zachránit. I kdyby šlo o pouhý fragment.

Typickým rozpoznávacím rysem budovy 34 byla venkovní schodiště uprostřed fasády.

„Ve světě jsou kopie zaniklých staveb běžnější než u nás. A splňují-li určitá kritéria, jsou podporována i památkovou péčí,“ upozornil Všetečka. Jako příklady uvedl centrum Varšavy, zvonici svatého Marka v Benátkách či Barcelonský pavilon.

Fanoušci chtějí nový zimní stadion

Mezi fanoušky zlínského hokeje se už objevily nápady i návrhy, že by po 32. budově vyrostl nový zimní stadion. Ten původní je ve špatném stavu a město řeší jeho rekonstrukci. „Myslím, si že zimní stadion tam nepatří. Ale spíše půjde o to, jak bude nová stavba zapadat do urbanismu areálu a jakou bude mít architekturu,“ naznačil Nový.

Na sociálních sítích se objevují vizualizace možného využití prostoru po vyhořelé 34. budově. S využitím AI vznikají návrhy na zimní stadion, kasíno, zeleň nebo třeba koupaliště.

Například v Jihlavě je nový stadion v centru města. Podle Sládečka by ale ve Zlíně narušil strukturu areálu. Za vhodnější náplň považuje bydlení či školy. „Jednou za čas by tam byl nájezd velkého množství lidí, a když by se nehrálo, bylo by místo mrtvé,“ sdělil Sládeček.

Chládek a Pleskot dopředu žádnou možnost nevylučují. Klíčový bude pohled památkářů, kteří chtějí, aby nový dům ctil ráz areálu.