Soud odmítl odpůrce nových domů na Mokré, chtějí podat kasační stížnost

Kolem dvou stovek obyvatel Mokré odmítá další zastavění této zlínské okrajové čtvrti. Neuspěli s připomínkami k územnímu plánu, který plochy proměnil ve stavební parcely, ani u soudu se žalobou, jíž chtěli změnu zneplatnit.

Na okraji Mokré má vzniknout nejméně patnáct rodinných domů, čímž se podle nich zhorší dopravní situace. Do místa výstavby vede jen 4,5 metru široká ulice Klabalská I., na níž se sotva vyhnou dvě auta.

Soud však tyto důvody neuznal. Rozhodl už v květnu, ale teprve teď zveřejnil odůvodnění. „Plánovaná výstavba sice může ovlivnit pohodu bydlení stávajících obyvatel, avšak nikoliv v nepřiměřené míře. Odpovídá charakteru okolí, kde se rovněž nacházejí rodinné domy,“ sdělila mluvčí krajského soudu Klára Belkovová.

„Stávající obyvatelé obecně nemají právo na zachování statu quo jen proto, že si v dané lokalitě postavili své domy jako první,“ dodala mluvčí.

Obyvatelé zlínské Mokré odmítají další zástavbu, bojí se zahlcení dopravou

Podle soudu navíc není vyloučeno částečné rozšíření a úpravy příjezdové cesty na pozemcích města. Radnice situaci řeší, ale návrh na zjednosměrnění ulice se obyvatelům také nelíbil. Hledají teď proto jinou možnost.

„Prověřovat faktický technický stav komunikace a hodnotit ji z hlediska požadavků na bezpečnost a plynulost provozu územnímu plánu nepřísluší,“ poznamenala Belkovová.

To už bude na stavebním úřadě, když bude novou výstavbu povolovat. Podmínkou změny je navíc alternativní napojení, které by však také mohlo mít své odpůrce.

Stavět se může až dvacet domů

„Jsem rád, že soud potvrdil, že město neudělalo v rámci změny územního plánu procesní chybu,“ řekl zlínský primátor Jiří Korec (ANO).

„Bude ale třeba, abychom reagovali na danou změnu a v lokalitě bylo postaveno jenom tolik rodinných domů, kolik Klabalská ulice unese. Tedy aby to nebyly desítky, ale jednotky domů,“ upozornil.

Při schvalování změny územního plánu bylo v textové části uvedeno pět parcel, ale zároveň možnost výstavby až dvaceti domů. Na takový počet domů upozorňovali při projednávání změny i na zastupitelstvu odpůrci výstavby.

Územní plán ve Zlíně lidé zasypali námitkami, město proto odkládá jednání

Autoři žaloby se s verdiktem soudu nechtějí smířit. Podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.

„Krajský soud doplnil chybějící podklady k lokalitě Roklinka a provedl dokazování k dopravnímu napojení, přesto návrh zamítl s tím, že postačí existence jakéhokoli přístupu a jeho kvalita se má řešit až ve stavebním řízení,“ řekla právní zástupkyně obyvatel Mokré Eva Štauderová.

„Považujeme to za nesprávné, protože jsme doložili, že komunikace Klabalská I i alternativní trasy jsou na hranici své kapacity,“ je přesvědčená.

Příprava projektu pokračuje

Soud se podle ní měl také vypořádat se střetem veřejného zájmu s právy obyvatel. „Proti lokalitě vystupuje nejméně 221 lidí, zatímco přednost dostalo patnáct vlastníků, kteří pozemky kupovali s vědomím, že nejsou určeny k výstavbě,“ poukázala Štauderová.

Korec se nediví, že se plánovaná výstavba lidem z okolí nelíbí. Podle něho by lokalita snesla jen pět až šest rodinných domů. Investoři naopak verdikt soudu vítají a jsou přesvědčení, že je spravedlivý.

„Soud by měl do působnosti samosprávy zasahovat pouze v případech, kdy zjevně došlo k protizákonnému jednání. A v tomto případě k němu nedošlo,“ sdělil Kamil Šimeček.

Plánovaný chodník i obytný komplex v části Zlína budí vášně

Právě on žádal o změnu územního plánu v roce 2020, podle svých slov jako zástupce patnácti rodin, které koupily pozemky dohromady. Na nich má vyrůst patnáct domů, několik dalších může přibýt v budoucnu.

„Ztotožňujeme se s komentářem soudu, že otázky konkrétního dopravního napojení, intenzity dopravy a technického řešení budou řešeny v navazujících řízeních, nikoliv v územním plánování,“ podotkl Šimeček.

V případě patnácti nových domů by podle něho po ulici Klabalská I. jezdilo navíc přibližně šedesát aut denně, tedy asi tři za hodinu. Majitelé pozemků budou pokračovat v přípravě projektu, aby mohli co nejdříve zažádat o stavební povolení.

Hrozí na strmém svahu sesuvy?

Kritici výstavby upozorňují i na to, že část domů má vyrůst ve strmém svahu a jde o sesuvné území. Podle Šimečka bude výstavba navržena na základě odborných podkladů a geotechnického posouzení tak, aby byla zajištěna stabilita území.

„Počítáme i s retenčními opatřeními a hospodařením s dešťovou vodou tak, aby nedocházelo ke zhoršení odtokových poměrů,“ sdělil Šimeček.

Brněnský soud rozhodoval už jednou, kdy dal za pravdu odpůrcům výstavby, protože ve spisu nebyly od města doloženy všechny podklady. Po jeho kasační stížnosti ale Nejvyšší soud verdikt zrušil a vrátil mu případ k novému projednání.

„Plánovaná výstavba sice může ovlivnit pohodu bydlení stávajících obyvatel, avšak nikoliv v nepřiměřené míře.“