Erozní opatření vadí části zemědělců, nemohou pěstovat některé plodiny

Když začala v polovině minulého roku platit nová protierozní opatření, většina zemědělců to odmítala. Důvodem byl fakt, že se z 25 na 50 procent zvýšil podíl erozí ohrožených půd, na nichž není možné pěstovat kukuřici či cukrovou řepu a je na nich třeba používat jiné způsoby práce s půdou.

„Máme vyšší náklady a nižší výnosy, dopady jsou tvrdé a nemáme nic kompenzované,“ hlásil dopady předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil.

Po loňských opatřeních má podle jeho slov družstvo 98,5 procenta ploch erozně ohrožených. Roli hraje to, zda jsou ve svahu a při deštích z nich může být odplavena půda.

„Odborníci říkají, že jsou náklady vyšší o dvacet procent a o dvacet procent nižší výnosy. Dopady jsou jednoznačné, ale teď nejsem schopen přesněji říci, jak to může být u nás. Každopádně by se tato opatření měla změnit,“ apeluje Uchytil.

První omezení protierozní ochrany. Na větší změny se ještě čeká

„Museli jsme nakoupit podrýváky, protože na erozně ohrožených půdách místo orby podrýváme. To znamená vyšší náklady,“ poznamenal předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje Josef Sedláček

Při podrývání se zemina neobrací jako při orbě, tudíž by ji pak při prudkých deštích měla voda méně odplavit. Sedláček současně říká, že při podrývání je nižší spotřeba nafty, takže se vyšší náklady průběžně kompenzují.

Postěžoval si také na omezené možnosti pěstování kukuřice, kterou potřebují více ti, kdo mají ještě živočišnou výrobu. Když jí mají méně, musejí ji nakupovat.

V kopcovité krajině jsou problémy

Ministerstvo zemědělství zatím nemá velkou zpětnou vazbu od zemědělců. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý uvedl, že podmínky jsou nastaveny s širokým výběrem postupů, aby zemědělci mohli volit postup podle plodiny, charakteru pozemku či agrotechniky.

„Možnost výběru a vhodná volba podle konkrétní situace můžou značně omezit dopad protierozních opatření do nákladů či poklesu výnosů,“ uvedl Bílý. „Podmínky prošly velmi dlouhou a detailní diskusí. Ve finále došlo k jejich významnému zjednodušení, zpřehlednění a přiblížení zemědělské praxi.“

Stát zavádí protierozní opatření. Pěstovat kukuřici a řepu bude složitější

K případným změnám bude ministerstvo potřebovat zásadnější zpětnou vazbu od zemědělců. Ne všichni ale kvůli novým podmínkám strádají. Některých družstev se to prakticky netýká, protože na jejich pozemcích tolik nehrozí eroze.

„U nás problémy nemáme, ale někteří kolegové mají obrovské. Každý podnik, který hospodaří v kopcovité krajině, má problémy,“ poznamenal ekonom společnosti Zámoraví v Břestu Martin Gabrhelík, jenž je také předsedou Agrární komory Zlínského kraje.

Kukuřice, brambory nebo řepa s omezením

„Připravili jsme se na to a naučili se s tím žít,“ sdělil ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.

Stát připravoval opatření několik let a průběžně návrhy měnil a odkládal i s ohledem na připomínky zemědělců. Pokud nebudou podmínky dodržovat, bude jim hrozit finanční postih nebo krácení dotací.

Na silně ohrožených půdách se nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok. Sejí se totiž od sebe dál než obilí.