Raději mám festivaly, jako je Zlín, než třeba Cannes, říká irský herec

Aidan Gillen patří mezi nejznámější irské herce současnosti. Diváci ho znají především jako slizkého intrikána Malíčka ze seriálu Hra o trůny, objevil se také ve filmech Temný rytíř povstal, Bohemian Rhapsody nebo Král Artuš: Legenda o meči. Přesto má mnohem raději festivaly jako ve Zlíně, než nablýskané hollywoodské akce nebo slavné přehlídky, jako je Cannes.

Na Zlín Film Festival přijel představit irský snímek Trad a otevřeně přiznává, že právě podobné festivaly má nejraději. Zatímco řada herců jeho formátu objíždí největší světové přehlídky, Gillen dává přednost komornějším festivalům, kde se může bezprostředně setkávat s diváky i ostatními filmaři.

Pozlátko nepotřebuje. Právě proto přijal pozvání do Zlína, kam přivezl irský hudební film Trad režiséra Lance Dalyho. Zlín Film Festival jej uvedl v české premiéře.

6 fotografií

„Po těch velkých světových festivalech moc nejezdím. Třeba v Cannes jsem nikdy nebyl. Nepotrpím si na tento velký hollywoodský styl,“ řekl Gillen.

Ačkoli jeho tvář znají miliony diváků po celém světě, sám se za součást hollywoodského světa nepovažuje. „Nikdy jsem nežil v Americe a ani mě to neláká. Bydlím na irském venkově a jsem tam spokojený,“ poznamenal herec.

Právě festivaly podobné tomu zlínskému podle něj nabízejí něco, co na velkých akcích chybí. „Takové festivaly mám rád. Jezdím například do Krakova, kde jsem byl několikrát v porotě, a brzy pojedu na festival Transilvania do rumunské Kluže. Můžu tam potkat skutečné lidi a být blízko publiku. To je pro mě důležité.“

Hvězdou Zlín film festivalu bude i stoletý Hurvínek. Přinášíme tipy na další lákadla

Do Zlína přivezl film Trad, který vypráví příběh mladé houslistky Shóny vyrůstající v irském Donegalu. Talentovaná dívka se snaží najít vlastní cestu mezi tradicí, rodinnými očekáváními a touhou po svobodě. Když se spolu s mladším bratrem přidá ke skupině potulných muzikantů, vydává se na cestu plnou hudby i hledání vlastní identity.

Vedle Gillena přijeli snímek představit také režisér Lance Daly a herec Dallán Woods. Pro tvůrce bylo uvedení ve Zlíně důležité i proto, že film je silně zakořeněný v irské kultuře a hudební tradici a jeho autoři si nebyli jistí, jak bude fungovat mimo domácí prostředí.

„Chtěli jsme vědět, jak bude film fungovat mimo Irsko, protože je to velmi irský film,“ vysvětlil Gillen. Reakce publika ho příjemně překvapila. „Hudba tam hraje velkou roli. Funguje jako jazyk a to je něco univerzálního, zvlášť tady v Evropě. Dokonce si lidé během projekce začali podupávat a na jednom místě spontánně zatleskali. To jsme nikde jinde nezažili,“ uvedl.

Rád podporuje nezávislé filmové projekty

Podpora podobných nezávislých filmových projektů je pro něj jedním z hlavních důvodů, proč na festivaly jezdí. „Filmařina na této úrovni není o penězích. Ten film pravděpodobně skončí ztrátou. Je důležité mu pomoci najít publikum a třeba i distributora,“ zdůraznil.

„Jsem ve filmovém průmyslu od svých sedmnácti let a dnes už mi jde hlavně o to potkávat zajímavé lidi, užít si to a samozřejmě hlavně pomoci takovým filmům.“

Ve filmu se objevuje jako jedna z vedlejších postav kočovných hudebníků. „Pomáhám kamarádovi. Nehraju tam hlavní roli. Ale to, že jsem do projektu vstoupil, filmu pomohlo získat nějaké další finance. Samozřejmě to není jen moje zásluha, ale i proto jsem to dělal,“ vysvětlil.

Hvězda Hry o trůny a Gangů z Birminghamu Aidan Gillen míří do Zlína

Na snímku jej oslovuje především prostředí irské hudební scény, které je mu osobně velmi blízké. Přestože sám nikdy profesionálně nehrál, hudba podle něj představuje neodmyslitelnou součást života, bez které se neobejde. „Hudba je pro mě víc než inspirace. Podobně jako film. Potřebuju hudbu stejně, jako potřebuju dýchat,“ prohlásil.

S irskou hudební scénou jej pojí řada osobních zkušeností. Spolupracoval například na pořadu Other Voices, kterým prošla řada významných hudebníků a kapel.

Blízký přátelský vztah měl také k nedávno zesnulému Shane MacGowanovi, legendárnímu frontmanovi irské skupiny Pogues. „Byl to můj velký idol a obrovská inspirace. Jeden z těch vzorů, které vaše rodiče vždycky nejvíc děsí,“ poznamenal s úsměvem.

Aidan Gillen s přítelkyní Camille O'Sullivanovou na premiéře závěrečné řady seriálu Hra o trůny (Radio City Music Hall, New York, 3. dubna 2019)

Nikdy neprošel žádnou univerzitou ani formálním hereckým vzděláním. „Studovat jsem nechtěl. Odešel jsem rovnou do Londýna. Pracoval jsem v barech, kavárnách a hospodách a snažil se potkávat režiséry a producenty, aby mi dali nějakou práci. Tak začala moje cesta.“

Do širšího povědomí se dostal na konci devadesátých let díky seriálu Queer as Folk. Následovaly výrazné role v oceňovaném seriálu The Wire: Špína Baltimoru, kde ztvárnil ambiciózního politika Tommyho Carcettiho, a především postava Petyra Malíčka Baeliše v celosvětovém seriálovém hitu Hra o trůny.

Objevil se také ve filmech Temný rytíř povstal, Sing Street, Bohemian Rhapsody nebo Král Artuš: Legenda o meči a získal tři irské filmové ceny IFTA. Přesto se snaží držet si od světa velkých produkcí určitý odstup.

Do Zlína jedou Petr Kostka, Malíček ze Hry o trůny i čerstvě stoletý Hurvínek

Do Zlína přijel v sobotu odpoledne a většinu času strávil na festivalových akcích. „Program je nabitý. Ještě jsem tu ani neviděl žádný film a slavný Baťův mrakodrap jsem měl možnost prohlédnout si jen z okna. Těším se, až se tam podívám, ale zatím nebyla příležitost,“ přiznal.

Pochvaloval si však atmosféru festivalu i města. Zaujalo ho například setkání ve vile Tomáše Bati, kde měl možnost potkat řadu hostů a filmařů.

Pozvání na zlínský přijal i na základě doporučení svých přátel. „Zmínil jsem se o tom několika lidem v Irsku. Jeden můj soused, poměrně známý spisovatel, tady už také byl,“ poznamenal herec.

Zlínský festival má dobrou pověst

Stejně jako několik jeho přátel filmařů. „Jeden z nich tu dokonce před lety uváděl zahajovací film festivalu. Všichni říkali, že je to skvělé místo a že si to tady užili.“

V Česku není poprvé. V roce 2002 několik měsíců v Praze natáčel film Rytíři ze Šanghaje po boku Jackieho Chana. A zná i českou kinematografii.

„Samozřejmě mám rád filmy Miloše Formana. Kdybych měl vybrat jeden, asi bych řekl Nesnesitelná lehkost bytí. Mám rád i Kunderovu knihu. Vím, že to není český film, ale odehrává se v českém prostředí a je to nádherné dílo.“