Z inspektora pivní legendou. Cibich dobyl svět, v Březně se však pivo dovařilo

V pravé ruce třímá orosený půllitr s pivem, v levé doutníček. Nakloní sklenici a rozkošnicky se napije. Zároveň však pozoruje okolí bystrýma modrýma očima – a to už pěknou řádku let. Viktor Cibich se stal na začátku minulého století tváří piva Březňák z Velkého Března na Ústecku. Teď jeho slavná tvář musí přihlížet tomu, jak se výroba ve Velkém Březně balí.

Od narození Viktora Cibicha brzy uplyne už 170 let. Narozeniny to však budou trochu smutné. Skupina Heineken, jíž je velkobřezenský pivovar součástí, už tu totiž Březňáka vařit nebude. Pivo se sice bude vyrábět dál, ale v jiných pivovarech. Heineken však plánuje vytvořit prostor, který veřejnosti představí historii a odkaz značky Březňák.

Ale zpět k Cibichovi. Byť byl tváří severočeského piva, narodil se na Moravě. Na svět přišel v Hustopečích u Brna 11. prosince 1856. Do Velkého Března se dostal na konci 19. století díky kariéře, která byla spjata se železnicí. Působil zde jako přednosta stanice a později jako drážní inspektor. Hlavně se tu ale stal člověkem tak známým, že by si mohl klidně zadat s politiky či slavnými umělci.

20 fotografií

Společensky oblíbeného Cibicha s bodrou tváří oslovil na počátku 20. století zdejší pivovar a nabídl mu, zda by se nechtěl stát tváří velkobřezenského piva. Přednosta stanice přijal, jeho portrét se na ochranné známce pivovaru poprvé objevil v roce 1906. Vypráví se, že jako odměnu dostal doživotní rentu 30 piv týdně ve zdejší restauraci Tivoli.

Vadil nacistům i komunistům, kopíroval ho svět

Tu si mohl vychutnávat ještě dekádu, zemřel 25. ledna 1916. Jeho tvář ovšem koukala z etiket na lahvích piva dál – až do roku 1938. S nástupem nacismu ho nahradil urostlý mladík s árijskými rysy. Podle historiků za to může původ Cibichovy manželky, která pocházela ze židovské rodiny.

Tvář velkobřezenského přednosty stanice se na pivní etikety vrátila až 20 let po skončení války. Dlouho se na nich ale „neohřála“. Komunistickým ideologům měla tehdy vadit údajná podobnost s Leninem.

Rehabilitace se tak Cibich dočkal až po sametové revoluci. V té době už však lidé zapomněli, kdo se na ně z lahví vůbec dívá. Tajemství mužova původu rozluštili historici až na počátku tohoto století.

Zajímavostí je, že i když se Cibichův obličej z českých pivních etiket několikrát vytratil, ve světě tomu bylo spíše naopak. Přednostova tvář totiž velkobřezenskému pivovaru pomohla k proslulosti a logo sklízelo značný obchodní úspěch. Pivovary napříč celým světem ho tak ve 20. století hojně kopírovaly. „Svého Cibicha“ tak měli třeba ve Francii, Itálii, Vietnamu či na Kostarice.

Heineken končí s vařením piva ve Velkém Březně, výrobu Březňáka přesune jinam

A jak je to s Cibichovým odkazem, velkobřezenským pivovarem a pivem Březňák dnes? Dát si „jedno velký“ v restauraci Tivoli jako kdysi Cibich dnes už nejde. Podle informací na webu je podnik od začátku října zavřený, a to kvůli ukončení smluvního vztahu s obcí.

V samotném pivovaru pak končí vaření piva, Březňák se bude dál vyrábět jinde. „K úpravě rozsahu výroby přistupujeme postupně v reakci na vývoj českého pivního trhu, zejména na pokračující pokles spotřeby piva a rostoucí náklady na energie,“ uvedl ředitel vnějších vztahů společnosti Heineken Robert Kičina pro Ústecký deník, který o změně informoval jako první.

Zůstane jen distribuční centrum a muzeum

Ve Velkém Březně zůstane jen logistické a distribuční centrum. Nicméně tu má vzniknout prostor, který představí historii a odkaz značky Březňák. Na projektu se podílí třeba i ústecký historik a senátor Martin Krsek.

„Se společností Heineken jednám už několik měsíců jak z pozice historika, tak z pozice senátora, abychom tradici pivovarnictví ve Velkém Březně nějak ochránili a našli nějaké řešení v jejich aktuální ekonomické situaci. Připravil jsem pro ně koncept, jak dál tradici pěstovat a udržovat ji, i když pivovar jako takový nebude teď ‚pivovařit‘,“ nastínil.

Se společností se spojil již na jaře, když avizovala částečné snížení objemu výroby v Březně. Krsek uvedl, že to pro něj byl určitý signál, že je zdejší výroba piva ohrožená. Před několika dny mu pak vedení Heinekenu sdělilo, že se společnosti projekt líbí a že ho chce rozvíjet. O detailech však zatím hovořit nechtěl.

„Můžu jen říci, že to bude mít přesah do oblasti turistického ruchu,“ uvedl a dodal, že se na projektu nazvaném pracovně Tady je Cibichovo bude podílet více subjektů.

Lidé litují konce piva s duší

Na současné ukončení výroby pak nahlíží s lítostí. „Je to o to smutnější, že jde o poslední velký pivovar v Ústeckém kraji. Zároveň jde o pivovar, který spoluvytváří určitou regionální identitu charakteristickým logem – postavou Viktora Cibicha na etiketách, historicky reálnou postavou,“ řekl Krsek, který je také členem Collegia Cibia – společenstva přátel odkazu Viktora Cibicha. Sám doufá, že se do Velkého Března vaření piva jednou vrátí, i zásluhou zmíněného projektu.

Také milovníci piva konce výroby litují. Ohlasů na sociálních sítích je hodně, a to vesměs negativních.

„Sudový Březňák z Velkého Března měl charakteristiky piva a vyráběl se dost jako pivo. Bez HGB, na konkrétní stupňovitost, když jste ho pili v nádražce v Úštěku nebo v originálním výčepu v Sutomi nad Třebenicema, měli jste pocit, že pijete skutečné pivo,“ uvedl jeden z přispěvatelů.

„Z tradičních pivovarů zůstává pár a pravda, často stojí za h…, protože je jim to jedno a jedou z podstaty, dokud nevymřou věrní štamgasti, kterým je to jedno, a pak to zabalí taky. Ale i tak konec dalšího velkého pivovaru zabolí,“ přidal se další.