Děčín vyměnil autobusy za elektrobusy. Co dál se mění v Ústeckém kraji?

Děčín vypravil do ulic 21 nových elektrobusů, které přinášejí tišší a pohodlnější cestování bez výfukových emisí. Veřejná doprava se modernizuje také mezi Mostem a Litvínovem, v Lounech proměnili starý školní bazén v moderní učebny a historické památky získávají původní krásu. Ústecký kraj prochází proměnami, za nimiž stojí také evropské investice. Pomáhají zlepšovat každodenní život obyvatel regionu.

Děčín má 21 nových elektrobusů

Cestující v Děčíně si od letošního podzimu zvykají na velkou novinku. Do městských ulic vyjelo 21 nových elektrobusů, které postupně nahrazují část dosavadních naftových autobusů. Pro obyvatele to znamená tišší cestování, pohodlnější nastupování a méně výfukových emisí v ulicích města.

První vozidla se na linkách objevila už během léta ve zkušebním provozu. Od 1. října 2026 pak nové elektrobusy přešly do běžného provozu. Dopravní podnik pořídil osmnáct standardních dvanáctimetrových autobusů a tři delší kloubové vozy.

Všechna vozidla jsou nízkopodlažní, takže usnadňují cestování seniorům, rodičům s kočárky i lidem s omezenou pohyblivostí. Nabízejí také modernější interiér a pohodlnější prostředí pro každodenní dojíždění do zaměstnání, škol nebo k lékaři.

Nová elektrobusová flotila má celkovou kapacitu až 1 710 cestujících a podle předpokladů dopravního podniku by měla ročně přepravit téměř dva miliony lidí. Důležitý je také dopad na městské prostředí. Elektrobusy při jízdě nevypouštějí výfukové plyny a jejich pohon je zpravidla tišší než u dieselových vozidel.

„Na projektech, jako je tento, je skvělé, že jejich přínos lidé pocítí každý den. Dvacet jedna nových elektrobusů přinese cestujícím v Děčíně modernější, pohodlnější a bezbariérovou veřejnou dopravu a zároveň pomůže postupně snižovat emise i hluk ve městě. Jsem rád, že Integrovaný regionální operační program podporuje právě takové projekty, které mají konkrétní dopad na kvalitu života obyvatel a posouvají veřejnou dopravu zase o kus dál,“ vysvětlil Viktor Kruml, ředitel Centra pro regionální rozvoj Ústí nad Labem.

Na elektrobusy přispěl IROP

Pořízení 21 elektrobusů představuje jednu z nejvýznamnějších investic do děčínské městské dopravy. Celkové výdaje projektu dosáhly téměř 330 milionů korun, přičemž přibližně 213 milionů pokryly evropské prostředky z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Doprava patří k důležitým oblastem, do nichž evropské peníze v Ústeckém kraji směřují. Vedle ekologičtějších vozidel podporují také vzdělávání, obnovu kulturních památek a modernizaci veřejných služeb. Změny tak nejsou vidět jen ve velkých městech, ale také v menších obcích a jejich okolí.

„Nové elektrobusy v Děčíně nebo moderní tramvaje jsou skvělým příkladem toho, jak se uhelné regiony mění v praxi. Sama pocházím z Ústeckého kraje a vidím, kolik energie v sobě tento region má. Transformace pro nás není jen ekonomický pojem – je to příležitost k celkové změně pohledu na tyto regiony, které mají bohaté tradice a velkou perspektivu. Právě kohezní politika dává možnost podporovat konkrétní projekty a pomáhat tak naplno rozvinout jejich potenciál,“ říká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová.

Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Most a Litvínov získaly nové tramvaje

Modernizace veřejné dopravy se neomezuje jen na Děčín. Také obyvatelé Mostu a Litvínova získávají pohodlnější způsob cestování. Tamní dopravní podnik v červnu 2026 představil šest nových nízkopodlažních tramvají, které mají postupně nahradit část zastaralého vozového parku.

Tramvajové spojení mezi oběma městy je důležité zejména pro lidi, kteří denně dojíždějí do práce, školy nebo průmyslových podniků. Dosavadní vozidla byla v průměru zhruba třicet let stará.

Nové tramvaje jsou klimatizované, vybavené moderním informačním a kamerovým systémem a díky nízkopodlažní konstrukci umožňují pohodlnější nástup také seniorům nebo rodičům s kočárky. Jejich uvedení do pravidelného provozu navazuje na zavádění nového elektronického odbavovacího systému.

Celkové způsobilé výdaje projektu činí přibližně 271 milionů korun. Příspěvek Evropské unie prostřednictvím IROP dosahuje více než 230 milionů korun. Podobné investice ukazují, že modernizace dopravy nemusí znamenat jen nové silnice. Stejně důležité je nabídnout lidem kvalitní veřejnou dopravu, kterou mohou pohodlně využívat každý den.

V Lounech vznikly učebny místo starého bazénu

Zcela jinou proměnou prošla Základní škola Prokopa Holého v Lounech. V místě bývalého školního bazénu, který už dlouhé roky nesloužil svému účelu a postupně chátral, vzniklo moderní zázemí pro výuku. Z chátrající části školního areálu se tak stalo místo, kde se děti mohou učit cizí jazyky, rozvíjet technické dovednosti a připravovat se na další studium i praktický život.

Nový pavilon nabízí tři odborné učebny: jednu jazykovou a dvě polytechnické dílny. Doplňuje je multifunkční aula, kterou mohou využívat nejen žáci a pedagogové, ale také další obyvatelé města při společenských a komunitních aktivitách.

Učebny jsou vybaveny novými technologiemi, výukovými pomůckami i nábytkem. Součástí rekonstrukce bylo také vybudování výtahu a bezbariérového přístupu. Škola tak získala prostory, které lépe odpovídají současným vzdělávacím potřebám.

Proměněný pavilon se veřejnosti představil během dne otevřených dveří v lednu 2026. Rekonstrukce a následné vybavení školního pavilonu vyšly podle města Louny na téměř 46 milionů korun a na financování se podílel také Integrovaný regionální operační program.

Záchrana historie na Ústecku

Evropské investice pomáhají také kulturním památkám, které utvářejí podobu a historii Ústeckého kraje:

Šikmá věž v Ústí

Jedním z nejvýraznějších příkladů je kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Jeho věž se proslavila mimořádným vychýlením, které způsobilo bombardování města na konci druhé světové války a šikmá věž se stala jedním ze symbolů Ústí.

Samotná historická stavba ale potřebovala rozsáhlé opravy, protože fasáda i kamenné architektonické prvky byly ve špatném technickém stavu a hrozilo jejich další poškozování.

Díky evropské podpoře se podařilo obnovit fasádu kostela a restaurovat cenné kamenné prvky včetně monumentálního vstupního portálu. Projekt vyšel na 27,5 milionu korun, z nichž přibližně 23,3 milionu pokryla dotace z IROP.

Děčín obnovil Růžovou zahradu

Další výrazná proměna se odehrála v areálu děčínského zámku. Obnovou prošla historická Růžová zahrada i téměř tři sta metrů dlouhá Dlouhá jízda, monumentální přístupová cesta k zámku ze 17. století.

Restaurátoři se v zahradě zaměřili mimo jiné na vzácné barokní fresky v zahradním sále, které dlouhodobě poškozovala vlhkost. Opraveny byly také sochy, balustrády a další architektonické prvky. Přibylo 700 nově vysazených růží, nové vodní prvky a zpřístupněné vyhlídkové terasy.

Dlouhá jízda zase potřebovala obnovu opěrných zdí, chodníků, odvodnění i osvětlení. Rekonstrukce zvýšila bezpečnost této historické přístupové cesty a vrátila jí důstojnou podobu.

Celkové způsobilé výdaje projektu dosáhly přibližně 97,4 milionu korun, evropská dotace činila 82,8 milionu korun. Obnovený areál dnes nabízí příjemnější prostředí pro procházky, kulturní akce i poznávání historie města.

Vybrané projekty IROP v Ústeckém kraji a jejich přínos Elektrobusy Děčín: Tišší, bezbariérová městská doprava bez lokálních výfukových emisí Tramvaje Most–Litvínov: Šest moderních nízkopodlažních vozidel pro pohodlnější cestování ZŠ Prokopa Holého, Louny: Tři odborné učebny a aula místo nevyužívaného školního bazénu Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Ústí nad Labem: Obnova fasády a historických kamenných prvků Růžová zahrada a Dlouhá jízda, Děčín: Zachráněné barokní fresky, bezpečnější přístupová cesta a nové vyhlídky

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za proměnami měst a obcí stojí jejich samosprávy, příspěvkové organizace a další žadatelé, kteří musejí projekty připravit, zajistit jejich financování a splnit podmínky evropských dotací. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z IROP.

Ústecká pobočka CRR sídlí v Dvořákově ulici v Ústí nad Labem. Vede ji Viktor Kruml a její pracovníci se věnují hodnocení, kontrole a realizaci projektů IROP. V regionu působí také oddělení programu přeshraniční spolupráce Interreg Severozápad, které má pracoviště v Chomutově a zajišťuje agendu pro Ústecký a Karlovarský kraj.

Významnou součástí práce CRR jsou dopravní investice, které se v regionu nyní promítají například do obnovy vozového parku. Zatímco děčínské elektrobusy přešly na začátku října do běžného provozu, modernizace tramvajové dopravy na Mostecku zahrnuje také zavádění nového odbavovacího systému. Dalším nedávno dokončeným projektem je rekonstrukce děčínské Růžové zahrady a Dlouhé jízdy, která výrazně zlepšila návštěvnické zázemí zámeckého areálu.

Šaliny za miliardy i klášter, který znovu ožije. Jak se mění jižní Morava?

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitel CRR v Ústí nad Labem Viktor Kruml.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.