Nevídaný příběh obřích varhan. Brzdila je historie, na premiéru čekaly 93 let

Poprvé od svého postavení před 93 lety se naplno rozezněly velké varhany v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Oseku na Teplicku. Nástroj, který měl být v době svého vzniku největší ve střední Evropě, čekal na svou velkou premiéru téměř celé století. Musel se totiž opravit a k tomu také dostavět. Nyní si tak konečně mohou návštěvníci bohoslužeb a posluchači koncertů vyslechnout mohutný zvuk více než šesti tisíc píšťal.

„Velké varhany v klášterním chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Oseku patří k největším v Česku. Mají čtyři manuály a dálkový stroj umístěný v severní části příčné lodi kostela. Varhaník může použít 83 rejstříků (zvukových barev – pozn. red.), v nichž hraje celkem 6 003 píšťal, tedy více, než kolik mají nové varhany v pražské svatovítské katedrále,“ popisuje správce kláštera a iniciátor oprav a dostavby nástroje Jindřich Koska s tím, že nové svatovítské varhany mají 5 755 rejstříků, ale varhaník tam má k dispozici 121 rejstříků.

Velké varhany na kůru oseckého kláštera postavila v roce 1933 firma Gebrüder Rieger z Krnova. Vybudovala elektropneumatický nástroj, který měl být největší ve střední Evropě. Dokončit se však podařily jen tři manuály se 76 rejstříky a 5 234 píšťalami. Čtvrtý manuál, který by ovládal vzdálený varhanní stroj umístěný v prostoru chrámové kopule, zůstal jen na plánech.

19 fotografií

„Přišla válka, po ní vyhnání Němců, akce K (nezákonná násilná likvidace klášterů a mužských katolických řeholních řádů, která proběhla v komunistickém Československu v dubnu 1950 – pozn. red.), proměna kláštera v internační tábor pro řeholníky a řeholnice a dalších čtyřicet let postupné devastace. Obnova a dostavba varhan začala až v roce 2021, kdy se jí po vítězství ve výběrovém řízení ujala firma Ponča z Krnova,“ uvádí Jiří Nývlt z Biskupství litoměřického, které má klášter v užívání.

Náklady na rekonstrukci a dostavbu zbylé části varhan v oseckém klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie se vyšplhaly na více než 24 milionů korun. Opravy byly financovány z evropských projektů, jejichž dotace pokryla 95 procent nákladů.

Pád věže připravil kostel i o varhany, nové dostala farnost po 18 letech darem

„Obnovený nástroj, který nabízí obrovské množství zvukových barev, dynamických možností a vjemů šíření zvuku z různých stran chrámového prostoru, si pochvalují také varhaníci Tatiana a Daniel Knut Pernetovi, kteří na osecké varhany hráli při jejich inauguraci.

„Je tam více úplně všechno. Je to veliký nástroj a takto měly varhany znít a hrát podle původních plánů. Mají však i svá specifika, protože mezi klávesou a píšťalou je elektrický vodič, nikoliv manuální ovládání,“ říká varhaník Daniel Knut Pernet, kterého doplňuje jeho žena Tatiana Pernetová. „Musela jsem si zvyknout na zpoždění a dozvuk čtvrtého manuálu, protože tím se ovládá dálkový stroj, který je umístěn až v blízkosti presbytáře, a proto se jeho zvuk ozývá až po delší chvíli než ostatní manuály,“ popisuje varhanice.

Krása, za kterou nikdo nesmí. Unikátní klášterní knihovna slaví 300 let

Inaugurace velkých oseckých varhan, tedy slavnostní představení a uvedení do činnosti, proběhla pod patronací pražského arcibiskupa Stanislava Přibyla, který souzvuk varhanních píšťal přirovnal k lidskému společenství.

„Od píšťaly se chce, aby zněla sama o sobě, ale současně se spojuje s těmi ostatními. Varhany mají být pestrobarevné a tvořit souzvuk. Podobně to máme ve společenství lidí. Každý jsme jiný, máme za úkol být každý sám sebou, být dobrý, ale zároveň vyjít s těmi druhými a v soužití a vztazích s nimi tvořit obecné a společné dobro: v rodině, v obci, ve společnosti, v církvi,“ zdůraznil Přibyl.