Děsil ji jaderný odpad, teď větrníky. Obec opět straší plány státu, podá žalobu

Větrné elektrárny až do výšky 250 metrů mohou v budoucnu vyrůst nedaleko Lubence na Lounsku. Ministerstvo pro místní rozvoj tam totiž vymezilo jednu ze 61 akceleračních zón v Česku, v nichž má být povolování stavby větrníků rychlejší a jednodušší. To však místní samosprávu pobouřilo. Proti rozhodnutí se proto chystá bránit žalobou.

„Nikdo tu nechce koukat ze zahrady na obří větrníky,“ říká nekompromisně starosta Lubence Jiří Chaloupecký (Pro Lubenec) a vypočítává negativní dopady na krajinu, zdraví obyvatel i na ceny nemovitostí, které by podle něj výstavba přinesla. „Kdykoliv mám chvíli, pročítám si různé podklady a nevyznívá to vůbec dobře,“ dodává.

Sám si je prý vědom existence řady studií mluvících pro i proti větrné energii. Pokud už ale mají větrné elektrárny vznikat, měly by se podle Chaloupeckého stavět spíše na zrekultivovaných územích po těžbě či na bývalých skládkách, a ne v blízkosti obcí. Vadí mu i postup ministerstva, které vymezování zón s obcemi dopředu nekonzultovalo. „O návrhu akceleračních zón jsme se dozvěděli až z médií a internetu. Očekával bych, že se nás nejdřív zeptají,“ líčí.

Rána pod pás. Obce zaskočil plán rychlejší stavby větrníků, mají být i u Řípu

Návrh na vymezení akceleračních zón představilo ministerstvo pro místní rozvoj na jaře. Původní plán počítal v Ústeckém kraji se třemi lokalitami – kromě Lubenecka šlo o oblast v Krušných horách a území nedaleko hory Říp na Litoměřicku.

V celé České republice mělo původně vzniknout 110 takových zón. Samosprávy i veřejnost pak mohly k návrhu posílat připomínky, čehož využil i Lubenec. Své výhrady poslal také Ústecký kraj – vadily mu zóny v Krušných horách a pod Řípem. S vymezením zóny u Lubence však krajská samospráva problém neměla.

Ministerstvo pak seznam zredukovalo na 61 akceleračních zón – většina je určena pro větrné elektrárny, zbytek pro fotovoltaiku. Celková rozloha klesla ze 474 na 297 kilometrů čtverečních. V Ústeckém kraji nakonec zůstala jediná, a to právě ta u Lubence o rozloze zhruba 4,4 kilometrů čtverečních.

„Bude to omezovat nejen Lubenec, ale i naše další místní části a obce – Drahonice, Ležky, Řepany či Přibenice. Větrníky ale budou vidět třeba i ze Stebna nebo Libyně,“ popisuje starosta.

Lubenec proto v boji proti akcelerační zóně pokračuje. Chystá žalobu, jejíž podobu v současné době ladí s právními odborníky. „Probral jsem to s kolegy na zastupitelstvu a většina z nich se k žalobě přiklání. Podat ji chceme do konce roku,“ nastiňuje Chaloupecký.

Na soudy se prý plánují obrátit i další dotčené obce napříč Českem. „Minulý týden jsem se zúčastnil setkání, kde byli další starostové a starostky z celé České republiky. Postup chceme koordinovat,“ poznamenává lubenecký starosta.

Firma oprášila plány na větrníky a přesvědčuje vzdorující obce, nabízí miliony

Ministerstvo pro místní rozvoj zatím o žádné žalobě neví. Podle mluvčí Veroniky Lukášové úřad nikdo o chystaných právních krocích neinformoval. „V tuto chvíli nelze předjímat, jakým způsobem by případně postupovalo. Případný postup ministerstva bude záležet na konkrétním obsahu podané žaloby a dalších okolnostech,“ uvádí Lukášová.

Lubenec leží v převážně zemědělské krajině bez velkých měst na samém okraji Ústeckého kraje a v těsné blízkosti kraje Karlovarského. Úzké silnice, jež protínají vyznačenou akcelerační zónu, se kroutí mezi poli a lesy.

Místní obyvatelé přitom odpor vůči státnímu záměru nerazí poprvé. Před lety zde stát prověřoval možnost vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. Správa úložišť radioaktivních odpadů lokalitu z užšího výběru nakonec vyřadila.