Sokolů se letos opět vylíhlo málo, několik ptačích párů dalo přednost Německu

Nízké počty mláďat kriticky ohrožených sokolů stěhovavých evidují již druhým rokem po sobě ochránci na území Národního parku České Švýcarsko a v přilehlé Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Labské pískovce. Letos jich bude stejně jako loni pravděpodobně jedenáct.

„Letošní číslo nevíme přesně, protože nejméně jedno hnízdo bylo dobře ukryté. V národním parku hnízdění zahájilo pět párů, v chráněné krajinné oblasti šest. Z hlediska úspěšnosti hnízdění na tom byl letos národní park lépe než Chráněná krajinná oblast Labské pískovce, z hnízd na jeho území vylétlo patrně osm mláďat,“ sdělil mluvčí správy národního parku Tomáš Salov.

Na území CHKO bylo ze zahájených hnízdění úspěšné jediné, pár vyvedl tři mláďata. „Statistiku za Labské pískovce ovšem poněkud ovlivnil i fakt, že se dva páry z oblasti Tisé a Rájce přestěhovaly z české na německou stranu,“ doplnil Salov.

4 fotografie

V dřívějších letech byly počty sokolích mláďat vyšší. V roce 2024 jich bylo 20, o rok předtím 18 a v roce 2022 dokonce 24. Příčiny mohou být podle Salova různé. „Mláďata nebo některého z rodičovského páru mohou ukořistit predátoři, výkyvy počasí na jaře mohou vést k předčasné snůšce a následnému zastydnutí vajec. Roli může hrát generační obměna, kdy po zkušených párech teritoria obsadí páry mladé. Může také dojít k vyrušení lidmi v nějakém citlivém okamžiku,“ popsal mluvčí správy národního parku.

České Švýcarsko čtyři roky po požáru. Část stezek zůstává zavřená, hrozí pád stromů

Právě kvůli tomu, aby chráněné druhy, k nimž vedle sokola stěhovavého patří ještě výr velký a čáp černý, mohly nerušeně hnízdit, uzavírá turistům správa parku každoročně některé části rezervace. Letos šlo zhruba o 20 lokalit. Opatření platí od začátku března a zákaz vstupu do hnízdišť sokolů a výrů je třeba obvykle dodržovat do konce června, v případě čápů až do konce července.

V letošním roce už je hnízdění ukončené ve všech oblastech, a proto strážci přírody dokončují odstraňování informačních tabulí a místa, do kterých byl přechodně omezen vstup, se návštěvníkům opět otevírají.

Letos udělili strážci přírody jednu pokutu kvůli vstupu návštěvníka do vyznačené dočasně chráněné lokality. „Nicméně incident byl zaznamenán na okraji hnízdní lokality, pokutováno tedy bylo porušení zákazu vstupu, nikoli rušení chráněného druhu,“ zmínil Salov.

Vliv na počty malých sokolů, výrů a čápů nejspíše neměl ani květnový požár v národním parku. Podle Salova k němu došlo v oblasti, ve které se hnízda nenacházela, a ani letové dráhy vrtulníků nevedly v blízkosti jejich hnízdišť.

U výrů a čápů není tak snadné počet mláďat zjistit. Přesto se ochráncům přírody podařilo zaznamenat hned trojí přírůstek u výra velkého. „Výří populace se obecně kvůli nočnímu a skrytému způsobu života monitoruje spíše obtížně. Aktivitu výrů jsme zaznamenali na většině obvyklých lokalit, hnízdo se podařilo dohledat jediné, a to se třemi výřaty. Tento počet je u výra velkého spíše neobvyklý a fakt, že výři dokázali všechna mláďata uživit, svědčí o tom, že potravní nabídka je pro výra velkého na území národního parku velmi dobrá,“ vysvětlil Salov. V loňském roce věděli ochránci o dvou mláďatech výra.

Požár v Českém Švýcarsku úspěšně hasí sedm vrtulníků. Lidé hasičům nosí jídlo

U čápů černých vylétlo z hnízd osm mláďat. „Na území Českého Švýcarsko se letos nacházela tři hnízdiště čápa černého, na území CHKO Labské pískovce bylo sledováno jedno hnízdo, konkrétně v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe. Jedno hnízdění na území parku bylo neúspěšné, ze zbývajících dvou hnízd vylétla vždy dvě mláďata. Hnízdo v Kaňonu Labe úspěšně opustili čtyři mladí čápi černí,“ řekl Salov.

Tím se podle něho počet čápat vrací ke svému normálu. Loni z hnízd v širší oblasti Českého Švýcarska totiž vylétlo pouze jedno mládě. „A to zejména kvůli nepříznivému počasí na jaře a parazitaci mláďat na jiném hnízdě,“ popsal Salov.