Velký objev na Teplicku. Rozstřílená kostelní báň ukrývala i minci Ludvíka XIV.

Vzácné historické mince vydala věžní makovice na kostele svaté Kateřiny Alexandrijské v Bořislavi na Teplicku. Místní je v ní našli při rekonstrukci. Po skončení oprav a zdokumentování odborníky peníze do báně opět vrátili, a to ještě se vzkazem pro další generace a také se současnými penězi. Schrána tak nyní uchovává mince ražené v rozpětí téměř celého půl tisíciletí.

„Nejstarší mince, která se nalézala v měděné makovici, pochází z roku 1533. Ta nejmladší, kterou jsme tam nalezli, byla ražena v roce 1702. Kostel byl však postaven až roku 1717. Domníváme se proto, že mince pocházejí z původního kostela, na jehož místě pak postavili nový. Nic přesného o tom nevíme, protože některé kroniky se vůbec nedochovaly,“ říká Jiří Kolman ze Spolku pro záchranu kostela svaté Kateřiny v Bořislavi.

23 fotografií

Vzácné mince byly nalezeny při opravě věžní střechy, kde část prací prováděl právě Jiří Kolman. Celkem jich je sedm a pocházejí z různých částí Evropy – z českých zemí, Saska, Falce, Brunšvicka-Lüneburska, Francie i říšského města Nördlingenu. Dokládají, jak pestrý byl oběh kvalitních stříbrných mincí ve střední Evropě na přelomu 17. a 18. století.

Nejstarší z roku 1533 byla vyražena za vlády císaře Svaté říše římské Karla V. (1500–1588) a opatřena latinským nápisem Karolus Romanorum. Další mince pocházejí z let 1662, 1673, 1692 a 1695. Nejmladší z počátku 18. století byla vyražena ve Francii za vlády „krále Slunce“ Ludvíka XIV. (1638–1715), který je na ní vyobrazen.

Už jen vysvětit. Kostel má po 84 letech zvon, sbírka na něj trvala přes dekádu

„Když makovici sundali z věže, tak se po prvotním ohledání zdálo, že v ní nic není. Když jsem ji však začal čistit od nánosů staré barvy a otočil ji vzhůru nohama, bylo slyšet, že se tam něco pohybuje. Byly tam úlomky dřeva, ocelový kroužek z vrcholového kůlu, prach a podobné věci, ale žádné stopy po pouzdře nebo kovovém tubusu. Teprve když jsem vše vysypal ven, objevilo se těchto sedm historických mincí,“ vypráví Kolman.

Mince napřed putovaly do Regionálního muzea v Teplicích, které provedlo jejich základní konzervaci a pořídilo fotodokumentaci. Po dohodě muzea a majitele kostela, kterým je Biskupství litoměřické, se artefakty vrátily do nově opravené makovice – tentokrát však v zapečetěném měděném tubusu a zabalené do speciálního odkyseleného papíru, aby vydržely další věky.

Jeřáb posadil na kostel novou báň, završila se tím oprava zřícené věže

Kde je devátá kulka?

Oprava měděné makovice odkryla i nelehký osud vzácných mincí. Někdy okolo poloviny 20. století se totiž vrcholek kostelní báně stal terčem neznámých střelců.

„Při opravě makovice jsem v ní našel díry po devíti kulkách, které vletěly dovnitř. Podle charakteru otvorů jen osm vyletělo ven, ale navzdory tomu se devátá uvnitř nenašla. Překvapilo mě, že když se kostel opravoval v osmdesátých letech, ani se nesnažili otvory po kulkách zamaskovat a makovici jen přetřeli barvou. Když jsem totiž báni rozebral, bylo vidět, jak do ní otvory po kulkách natekla barva,“ popisuje Kolman.

Někteří místní tvrdí, že díry po kulkách pocházejí ze druhé světové války, kdy ji prý rozstříleli Rusové. Jiní podezřívají myslivce a další tvrdí, že to byly jen zbloudilé kulky. „Zbloudilé kulky to určitě nebyly. Myslím si, že to byla cílená střelba, protože průstřely byly provedeny velkou ráží a soustředěny do jednoho místa,“ doplňuje Kolman.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz