Praha „recykluje“ staré budovy, z někdejších kanceláří se stávají byty

Demolovat anebo složitě hledat nové využití? Takovou otázku nyní často řeší majitelé dosluhujících kancelářských, komerčních či průmyslových budov. Řešení představuje jejich „recyklace“ v podobě adaptace na moderní obytné domy. To může představovat také zajímavý a vítaný doplněk nové výstavby na brownfieldech, a tím také širší nabídku bydlení v metropoli

Podobnou proměnou prošla stará kancelářská budova na Pankráci poblíž Vyšehradu. Na jaře tohoto roku se z ní stal moderní rezidenční komplex Mo-cha HOME společnosti Cimex. Nabízí 91 plně vybavených bytů převážně s dispozicí 2+kk.

Jde o jeden z aktuálních příkladů „recyklace“ dosluhujících administrativních objektů na obytné. Moderní kancelářské projekty navíc musejí splňovat stále náročnější požadavky nájemců a vlastníků na technologie, energetickou úspornost i kvalitu pracovního prostředí.

Staré, ale na výhodné adrese

I proto majitelé a správci starších budov stojí před rozhodnutím, zda objekt modernizovat, hledat pro ně nové využití, či dokonce přistoupit k demolici. Řada z objektů totiž vznikala v jiné době a pro odlišné potřeby, než jaké realitní trh vyžaduje dnes.

Naopak plusem těchto staveb je, že se zpravidla nacházejí na výborné adrese s dobrou dopravní dostupností a občanskou vybaveností. Tato kombinace z nich proto dělá zajímavý objekt pro investory i nájemníky.

Metráž a dispozice ubývá. Mikrobyty v Praze mění rozměr bydlení

„Stále více vnímáme potenciál stávajících budov. V některých případech proto může být jejich proměna zajímavou alternativou k nové výstavbě. Ne vždy je totiž nutné začínat od nuly,“ vysvětlil Aleš Svatoň, generální ředitel společnosti Cresco Real Estate.

Další výhodou proměny podobných objektů je, že jejich příprava může být o něco rychlejší než u zcela nových projektů vznikajících na brownfieldech. Podobná obnova navíc představuje součást moderních stavebních trendů.

Jedná se o takzvaný „upcycling“, tedy pomyslnou recyklaci stárnoucích staveb pro nové využití. Podle odborníků je výhodou nejen zachování funkčních konstrukcí, ale i omezení demolic a lepší využití již zastavěného území.

Ceny bydlení v Praze jsou neúnosné. Třetina obyvatel zvažuje odchod, zejména mladí

K bydlení v „recyklovaných“ objektech v hlavním městě kromě zmiňovaného komplexu na Pankráci slouží areál někdejší holešovické Tesly, kde z výrobních pásů dříve sjížděly žárovky. Dalším z adaptovaných objektů je někdejší administrativní budova poblíž Uranie v Praze 7.

„Významnou část kapacit jsme věnovali přípravě zahájení rekonstrukce bývalé telekomunikační ústředny ve Fibichově ulici v Praze 3, kde vznikne 116 jednotek určených pro nájemní bydlení,“ představil další z podobných projektů Jaroslav Macháč, ředitel obchodu společnosti PSN.

K největší úpravě starého objektu v moderní dojde na Žižkově, kde se funkcionalistická budova bývalého Všeobecného penzijního ústavu promění na bytový dům se šesti malometrážními byty. Stavební povolení získal záměr již loni.

Z Domu odborů je po 70 letech Radost. Kvůli válce je fasáda navěky špinavá

„Ne každá budova je pro transformaci vhodná. Posuzujeme technický stav, dispozice, lokalitu, ekonomiku projektu i možnosti budoucího využití. Tam, kde se tyto faktory vhodně propojí, může změna využití objektu představovat efektivní způsob, jak mu vrátit nový smysl,“ upozornil Aleš Svatoň.

Brownfieldy zůstávají klíčem

Transformace stávajících budov není alternativou k rozvoji brownfieldů, ale přirozeným doplněním, shodují se experti. Klíčové pro dostupné bydlení je otevření rozvojových ploch. To umožní nový Metropolitní plán, platný od září.

„Zajistili jsme několik významných změn stávajícího územního plánu, které umožnily nastartování bytové výstavby. Metropolitní plán otevírá cestu k výstavbě až 350 tisíc nových bytů. Zároveň věřím, že ke zlepšení situace přispěje i Pražská developerská společnost,“ shrnul Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj.

Do dvou let povolení na tři tisíce bytů, Praha chce krotit krizi dostupného bydlení

V Praze nyní zaplatí lidé za pronájem bytu o rozloze 60 metrů čtverečních 40 procent průměrného platu, v Mnichově je to 28 procent a například ve Vídni 14 procent.

Ceny dál rostou i u vlastnických jednotek, průměrná nabídková cena staršího bytu dosáhla letos ve druhém kvartálu rekordní výše – vyšplhala se na průměrných 160 300 korun za metr čtvereční, jedná se o dvě procenta více než na začátku roku 2026. „Začínáme být svědky dalšího rozevírání nůžek mezi nabídkovou cenou a možnostmi kupujících,“ upozornil Hendrik Meyer, šéf realitní skupiny EHS.