Na Králicko vyjedou komfortní bateriové vlaky. Na rychlosti však nepřidají

Podorlické tratě čeká s jízdním řádem 2029/2030 výrazná proměna. Na Králicko začne cestující vozit pět nových bateriových vlaků Českých drah, které nabídnou tišší a komfortnější cestování. Přestože půjde o moderní soupravy, u Králík rychleji než šedesátkou nepojedou. I kvůli nechráněným přejezdům.

Když Pardubický kraj v roce 2019 pustil na podorlické tratě poprvé soukromého dopravce, jedním z hlavních argumentů byly nové, moderní a klimatizované vlaky. Do té doby České dráhy zajišťovaly provoz na Králicku převážně přestárlými motoráky řady 810, které nároky na pohodlné cestování splňovaly naposledy v 70. letech.

21 fotografií

Po deseti letech se národní dopravce vrací. Od prosince 2029 však na podorlické tratě vyjede se soupravami, kde typicky modrou barvu vystřídá zelená. České dráhy tentokrát budou sázet na technologicky pokročilejší bateriové elektrické jednotky. Dopravce bude vázán pětiletou dohodou, kterou podepsal s Pardubickým krajem tento týden symbolicky během jízdy bateriového vlaku z Ústí nad Orlicí do Moravského Karlova.

Vlak budil pozornost

Jednotka řady 690.2, která je v pravidelném provozu v Moravskoslezském kraji a na východ Čech s ní přijeli strojvedoucí Daniel Kubala a Tomáš Fojtů, vzbuzovala na trati značnou pozornost již od Pardubic. Tam zvláštní vlak svoji jízdu započal.

„To už tady jezdí?“ ptal se na nástupišti zvídavě jeden z cestujících. Ačkoli na odjezdové tabuli svítila jako cílová stanice Moravský Karlov, bateriový vlak byl určen pouze pro zástupce Pardubického kraje, Českých drah a novináře. Od prosince 2029 se s ním však svezou i cestující na trati Ústí nad Orlicí – Letohrad – Králíky – Moravský Karlov, kde na základě objednávky Pardubického kraje ročně najezdí přibližně 550 tisíc vlakových kilometrů.

„Rozhodli jsme se původně poptat sedm potenciálních dopravců. Do předběžné konzultace se zapojili tři a České dráhy přišly s nejvýhodnější nabídkou. Proto se vrací na trať 024 z Ústí nad Orlicí do Letohradu a dále na Moravský Karlov,“ řekl při podpisu pětileté smlouvy s Českými drahami hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Cestující se tak na periferní trati mohou těšit na komfort známý především z koridorových tratí, kde jezdí elektrické jednotky, jen bez baterek.

Na podorlické tratě se za tři roky vrátí ČD, Leo Express s nabídkou neuspěl

„Elektricko-bateriové jednotky dokážou využít elektrizované úseky tratí a pokračovat i tam, kde trolejové vedení končí. Cestující nepozná, zda jede pod elektrickou trakcí pod dráty, nebo na baterie. Bez přestupu v Lichkově bude dál pokračovat až do Moravského Karlova,“ podotkl náměstek generální ředitelky Českých drah pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

To, že cestující nemá šanci poznat, zda jednotka čerpá energii z trakčního vedení, nebo z baterií, ukázala také jízda na zhlaví nádraží v Lichkově. Právě tam se koleje rozvětvují. Zatímco směrem do Polska pokračuje elektrizovaná trať, do Dolní Lipky vedou koleje bez trakčního vedení. „Tady uvidíme, jak sběrač sjíždí,“ ukazuje strojvedoucí Tomáš Fojtů na obrazovku, kde kamera snímá trakční vedení se sběračem.

Přechod na baterie cestující nepozná

Jednotka může přejít z trakce na baterie i během jízdy. „Nemusíme zastavovat. Jedním ovladačem dáme povel a sběrač jde dolů,“ vysvětlil druhý strojvedoucí Daniel Kubala. Elektromotory přitom dál vydávají svůj typický zvuk, pouze energii pro pohon nově čerpají z baterií.

Pro trať 024 bude pořízeno pět dvouvozových bateriových jednotek s kapacitou až 150 cestujících. Vlak s bateriemi, které jsou umístěné na střeše, váží 10 tun a jsou schopny dodat vlaku energii na 80 kilometrů. Z předešlých jízd mají však strojvedoucí zkušenosti takové, že vlak ujede na baterie delší trasu.

„Při podobné prezentační jízdě do Přerova jsme na baterie ujeli 92 kilometrů a dostali jsme se na 12 procent kapacity baterie. Díky rekuperaci se totiž baterie při brzdění soupravy dobíjejí, takže hodně záleží na profilu trati,“ podělil se o zkušenosti s bateriovými vlaky strojvedoucí-instruktor Tomáš Fojtů s více než třicetiletou praxí na dráze. Bateriové vlaky jezdí v Česku od prosince 2024, kdy byly poprvé nasazeny na trať Ostrava – Studénka – Štramberk – Veřovice v Moravskoslezském kraji.

„S vlakem se jezdí úplně stejně jako na elektrifikované trati. Rozjezd bateriové jednotky sice není tak rychlý jako pod elektrickou trakcí, ale běžný cestující to nepozná. Jednotka má omezenou tažnou sílu. Stejně tak maximální rychlost u jízdy na baterie je omezená. Místo 160 km/h je limitována 120 km/h,“ vysvětlil Daniel Kubala, který na začátku prošel s kolegou školením v plzeňské Škodovce.

Maximální rychlosti na baterie jednotka za zhruba 200 milionů korun na trati do Moravského Karlova stejně nevyužije. Na regionální trati, jejíž provoz řídí dispečer z Dolní Lipky a strojvedoucí jezdí podle zjednodušeného předpisu D3, nesmějí soupravy jezdit rychleji než 60 km/h. Výhybky ve stanicích se při mimořádných situacích, jako byla i jízda bateriového vlaku, musí přestavovat ručně.

Vlak na baterie poprvé na pravidelné lince. Začne jezdit z Ostravy do Kopřivnice

Navíc jízdu zpomalují přejezdy bez zabezpečovacího zařízení. Těch je mezi Dolní Lipkou a Moravským Karlovem patnáct. Jen dva jsou zabezpečené světly a závorami. „Je to problém, se kterým my jako kraj moc neuděláme. Například v Králíkách Správa železnic chtěla zabezpečený přejezd instalovat, obyvatelé z okolí to však odmítají, protože by je světla rušila. Proto se po trati z jednoho směru jezdí desítkou, z druhého dvacítkou. Tam to nemá řešení,“ připomněl hejtman.

Postupně i na další tratě

Kraji Správa železnic vyhověla tím, že počítá s instalací nabíjecích stanic v Moravském Karlově a dalších místech. Bateriové vlaky totiž nebudou jezdit pouze na Králicko. Celkem má být v kraji v rámci dotačního programu TRANSGov pořízeno 12 dotovaných bateriových elektrických jednotek. Ty mají České dráhy vysoutěžit do konce roku.

„Pardubický kraj pořizuje celkem 12 jednotek, z toho 11 bude přímo nasazeno do provozu a jedna bude záložní. Celkové pořizovací náklady jsou kolem dvou miliard korun s tím, že kraj uspěl se žádostí o dotaci ve výši 1,4 miliardy korun. Bez této podpory by projekt prakticky nebylo možné realizovat,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Za tři roky začnou vlaky jezdit také po neelektrifikované trati mezi Chocní a Litomyšlí, po koridoru do České Třebové a přes Třebovici „bez drátů“ do Moravské Třebové.

„Dotační program má dobu udržitelnosti pět let. Po tuto dobu budou muset být vlaky nasazeny na těchto konkrétních tratích. Nicméně smlouva počítá s možností dalšího jednání o provozu směrem z Dolní Lipky do Hanušovic a o návaznosti na železniční dopravu na polské straně ve směru na Międzylesie,“ uvedl krajský radní za dopravu Ladislav Valtr.

Bateriové vlaky budou pravidelně každou hodinu jezdit také mezi Chocní a Českou Třebovou. „Klasické RegioPantery budou dál jezdit mezi Pardubicemi a Hradcem Králové, Chocní a Kolínem a ty co nám budou přebývat, nasadíme na již v tu dobu elektrifikovanou trať do Lanškrouna. Uvidíme, jak ten dopravní model bude vypadat, že bychom je využili i na trať do Letovic, kde teď jezdí převážně motorové jednotky,“ řekl Josef Huryta, manažer Českých drah pro Pardubický kraj.

Testovací jízda ukázala, že bateriové vlaky mohou být každopádně úsporné. Spotřebu energie sice výrazně ovlivňuje styl jízdy strojvedoucího, na zhruba třicetikilometrovém úseku podhorské neelektrifikované trati jednotka spotřebovala pouze 20 procent kapacity baterie.

„Nové bateriové jednotky rovněž splňují podmínku vybavení evropským vlakovým zabezpečovačem ETCS, jehož výhradní provoz bude na této trati spuštěn od 1. ledna 2030,“ uvádí Lukáš Svoboda, náměstek generální ředitelky Českých drah pro ekonomiku a majetek.

Vozidla budou nízkopodlažní a bezbariérová a nabídnou prostor pro přepravu jízdních kol, kočárků a invalidních vozíků. Standardem bude klimatizace, informační systém, wi-fi připojení, elektrické zásuvky a USB přípojky.