Osm vědců z Pardubic oficiálně patří ke světové špičce. Vyvíjejí i test na rakovinu

Osm vědeckých osobností spojených s Univerzitou Pardubice se zařadilo do aktuálního žebříčku dvou procent nejcitovanějších vědců světa podle citačního ohlasu za rok 2025. Jejich výzkum sahá od chemie a pokročilých materiálů přes umělou inteligenci až po vývoj krevního testu pro včasné odhalení rakoviny slinivky břišní.

Mezi nejcitovanější vědce světa se na základě citačního ohlasu za rok 2025 zařadili Petr Hájek, Jiří Málek, Filip Bureš, Svatopluk Zeman, Roman Svoboda, Michal Holčapek, Libor Dostál a také zesnulý Pavel Jandera, jehož práce jsou nadále citovány. Výsledky jejich výzkumu využívají další odborníci po celém světě.

„Zařazení osmi vědeckých osobností do mezinárodního žebříčku dvou procent nejcitovanějších vědců světa považujeme za významné potvrzení kvality a mezinárodního dosahu výzkumu spojeného s Univerzitou Pardubice,“ uvedl prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Tomáš Hejduk.

Nejvýše z vědců Univerzity Pardubice se v hodnocení citačního ohlasu za rok 2025 umístil Petr Hájek, který obsadil 19 426. místo podle souhrnného citačního ukazatele bez započtení autocitací. Jeho vědecké práce získaly v roce 2025 celkem 895 citací od jiných autorů.

Výzkum může pomoci odhalit rakovinu

Jedním z nejvýznamnějších příkladů praktického využití vědecké práce je výzkum Michala Holčapka a jeho týmu. Vědci vyvinuli lipidomický krevní test určený k časnému záchytu rakoviny slinivky břišní. Metoda je patentově chráněná a prostřednictvím společnosti Lipidica prochází klinickým ověřováním ve spolupráci s nemocnicemi a specializovanými centry v České republice. Zatím nejde o plošně zavedené screeningové vyšetření.

Rakovinu slinivky včas odhalí ze vzorku krve. Vědci zdokonalují nadějnou metodu

Další vědci se zaměřují například na vývoj materiálů pro elektroniku, solární články nebo optické technologie. Filip Bureš navrhuje nové organické molekuly, které by mohly najít využití ve světelných diodách, senzorech či solárních článcích. Zabývá se také využitím světelné energie při chemických reakcích.

Jiří Málek zkoumá vlastnosti a stabilitu speciálních skel využitelných například v optice nebo technologiích záznamu informací. Roman Svoboda se věnuje tepelnému chování skel, polymerů a farmaceutických materiálů. Jeho poznatky pomáhají určit vhodné podmínky jejich zpracování, například ve farmaceutických technologiích a 3D tisku.

Petr Hájek se zabývá umělou inteligencí, strojovým učením a neuronovými sítěmi. Vyvíjí metody, které umožňují analyzovat složitá data, předpovídat ekonomický a finanční vývoj nebo usnadňovat rozhodování. Využití nacházejí také při modelování jevů souvisejících s životním prostředím. Svatopluk Zeman zkoumá stabilitu a reaktivitu energetických materiálů, čímž přispívá k jejich bezpečnějšímu používání.

Libor Dostál se zaměřuje na neobvyklé chemické sloučeniny a možnosti jejich využití při nových chemických reakcích, například při aktivaci oxidu uhličitého. Pavel Jandera, který zemřel v roce 2021, se věnoval vývoji analytických metod umožňujících oddělovat a identifikovat látky ve složitých směsích.

Chemie má v Pardubicích dlouhou tradici

Výrazné zastoupení chemických oborů podle Hejduka souvisí s historií univerzity. Chemické vysokoškolské vzdělávání se v Pardubicích rozvíjí od roku 1950, kdy vznikla Vysoká škola chemická. K rozvoji výzkumu přispělo také průmyslové zázemí regionu.

6 fotografií

„Chemie, chemické technologie a materiálové jsou dlouhodobě nejsilnější výzkumné oblasti Univerzity Pardubice,“ vysvětlil Hejduk.

Důležitou roli podle něj hrají zkušené výzkumné týmy, moderní vybavení a zahraniční spolupráce. K dispozici mají vědci také Centrum materiálů a nanotechnologií CEMNAT, které slouží k výzkumu pokročilých materiálů, elektroniky nebo fotoniky.

Vedle chemie a materiálových věd se však univerzita věnuje na vysoké úrovni také řadě dalších oborů. Výzkumnou činnost rozvíjí napříč všemi sedmi fakultami v oblasti ekonomie, historie a filosofie, dopravy, elektrotechniky a informatiky, zdravotnictví a restaurování.

Války, náboženství i doprava. Pardubická univerzita láká na nové obory

Úspěch může otevřít cestu k další spolupráci

Univerzita se v databázi nejcitovanějších vědců objevuje opakovaně. Počty uváděné v jednotlivých letech však nelze bez dalšího srovnávat, protože se mohou vztahovat k různým částem databáze, zejména ke kariérnímu hodnocení nebo k citačnímu ohlasu za jediný rok. V aktuálním hodnocení citovanosti za rok 2025 je s Univerzitou Pardubice spojeno osm vědeckých osobností.

Zařazení mezi nejcitovanější vědce podle Hejduka posiluje prestiž univerzity a může usnadnit navazování zahraničních partnerství i zapojení do mezinárodních projektů. Samo o sobě ale nezaručuje získání výzkumných grantů.

Univerzita podporuje vědeckou činnost prostřednictvím Interní grantové agentury, doktorské školy nebo mentoringových programů pro mladé výzkumníky. Příkladem mimořádného úspěchu v mezinárodním prostředí je také prestižní ERC Advanced Grant Michala Holčapka zaměřený na změny lipidů související s nádorovými onemocněními.

Hejduk zároveň upozorňuje, že počet citací není jediným měřítkem kvality vědecké práce. Důležitý je také její přínos pro společnost a další technologický rozvoj, zásadní je rovněž zapojování doktorandů a mladších badatelů do excelentních týmů, protože ti jediní zajistí kvalitní pokračování dobře fungující vědy.