Čestní občané Henlein a Gottwald? Město se od rozhodnutí předchůdců distancovalo

Zastupitelé Králík na Orlickoústecku v pondělí odmítli podpořit návrh na vyškrtnutí někdejšího vůdce Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a komunistického prezidenta Klementa Gottwalda ze seznamu čestných občanů. Místo toho schválili usnesení, ve kterém se od rozhodnutí svých předchůdců distancovali a odsoudili totalitní režimy.

Konrád Henlein se stal čestným občanem Králík 9. května 1939 při své návštěvě města, které bylo po záboru pohraničí od října 1938 součástí Německé říše. Diskuse o zrušení Henleinova čestného občanství se vede v Králíkách už desítky let. V roce 2007 zastupitelé vyškrtnutí jeho jména odmítli s tím, že dodatečně přepisovat historii nemá smysl.

I letos se zastupitelé shodli, že podobný krok je zbytečný. „Je to nějaký obrázek doby, ze kterého by si generace měly vzít ponaučení. Nikdo nemůže myslet vážně, že bychom považovali za čestné občany tyto dva pány,“ uvedl zastupitel Jiří Švanda.

Nový Jičín vzal čestné občanství Henleinovi. Gottwald i ruský major zůstávají

Město si přitom nechalo zaslat odborné stanovisko ředitele Nakladatelství Academia Jiřího Padevěta, který se vyjádřil pro vyškrtnutí Henleina i Gottwalda ze seznamu čestných občanů. „Jsem přesvědčen, že exponenti nacistického a komunistického režimu si toto označení nezaslouží,“ napsal Padevět. Institut čestného občanství nepovažuje za historickou záležitost, ale za věc, která i po desetiletích promlouvá k současnosti.

Zastupitele to ale nepřesvědčilo. „Ten text mi nedostačuje, má hodně emotivní zabarvení, je hodně obecný, čekal jsem, zda tam nebude nějaké právní vysvětlení,“ řekl radní Dušan Krabec.

Králíky odmítají řešit čestné občanství Henleina

Zastupitelé nakonec schválili usnesení, ve kterém označili udělení čestných občanství Henleinovi, Gottwaldovi a třem sovětským důstojníkům, kteří veleli tamní posádce, za varování současných i budoucích generací. Považují to za historický důkaz, jak mohou totalitní režimy zasahovat do života města.