Cyklostezce mezi Litomyšlí a Mýtem může pomoci D35. V provozu jsou zatím jen 4 kilometry

Přímá cyklostezka mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí zatím vázne. Největší překážkou jsou pozemky. S některými problematickými úseky by mohla pomoci dálnice D35.

Už dlouhou řadu let se ve Vysokém Mýtě a Litomyšli mluví o vzájemném propojení bezpečnější cyklostezkou. Cyklisté mohou zatím využívat jen tři krátké úseky. U Litomyšle vznikl naposledy přes kilometr dlouhý úsek cyklostezky z Tržku do osady V Lukách v roce 2014, který navázal na zhruba stejně dlouhou stezku vybudovanou rok předtím z Nedošína do Tržku.

U Vysokého Mýta není situace o moc lepší. Přes deset let tady mohou cyklisté u vysokomýtského letiště využívat dvoukilometrovou cyklostezku, která vede po okraji Drábů až k zadní silnici na Hrušovou.

Od té doby jsou další úseky jen snem obou radnic. „Nespí to. Hodně si slibujeme od pozemkových úprav, které mají být kolem dálnice,“ avizuje průlom výstavby dalších úseků starosta Litomyšle Daniel Brýdl. Z více než dvanáctikilometrové plánované trasy jsou dnes mezi oběma městy v provozu jen čtyři kilometry.

Cyklostezka z Litomyšle do Mýta nebude kompletní, obcím chybí pozemky

Největší problém s pozemky je mezi Řídkým a Cerekvicí, kde bude cyklostezka pokračovat kolem řeky Loučné a navazovat na úseky koordinované Vysokým Mýtem.

„Končíme v osadě V Lukách, kde má zhruba 40 vlastníků několikametrová políčka. V rámci pozemkových úprav navrhli dvě varianty. Jedna počítá s cyklostezkou a druhá se smíšenou cestou pro chodce, cyklisty a zemědělskou techniku. Chtěli bychom takto dojít do Cerekvice,“ řekl Brýdl a dodal, že od zemědělců radnice souhlas zatím nemá.

Vysokomýtská radnice je v přípravě dalšího úseku o něco dál. Nechá si zpracovat vyhledávací studii pro zhruba kilometr dlouhou stezku z Javornického ulice po polích směrem k již hotovému zárodku cyklostezky v lokalitě Dráby.

Vysoké Mýto chce napojit Dráby

Nová trasa má propojit centrum města s průmyslovou a obchodní zónou a zároveň nabídnout bezpečnější cestu lidem, kteří míří do lesa na Drábech. Na přípravu studie město získalo od Pardubického kraje dotaci přes 100 tisíc korun, která pokryje 90 procent nákladů.

Pomalejší zóny i zrušení semaforu. Vysoké Mýto chce po zprovoznění D35 zklidnit centrum

„Cyklostezka bude mít smíšený provoz. Oblast lesa na Drábech je také nejbližším vycházkovým místem pro obyvatele okrajových sídlišť, proto chceme vytvořit společný a bezpečný koridor pro cyklisty i chodce. Dalším motivem je, že v průmyslové zóně v současné době pracují stovky zaměstnanců a většina z nich tam jezdí autem. Bezpečnější a kratší cesta může leckoho podnítit jet do práce na kole nebo jít pěšky,“ řekl starosta František Jiraský.

Radnice podle něj plánuje napojit na cyklostezku i chodník v ulici na Drábech. Nový úsek pomůže také cyklistům přijíždějícím od Hrušové. Ti dnes musejí prokličkovat průmyslovou zónou a parkovištěm u Teska.

„Cyklisty, kteří budou přijíždět do města po cyklostezce od Hrušové podél letiště, chceme navést na bezpečnější komunikace, než je část města kolem čerpacích stanic a průmyslové zóny. Tam stále jezdí tranzitní doprava a provoz je poměrně velký,“ dodal Jiraský.

S dalšími úseky jsou podobné majetkoprávní problémy jako u Litomyšle. „Trasu máme dohodnutou, kudy bychom měli cyklostezku vést, abychom se potkali, ale nedaří se nám to stejně, jako se to nedaří Litomyšli. Vždycky narazíme na majitele pozemku, který s výstavbou stezky nesouhlasí za žádnou cenu,“ upřesnil Jiraský.

Vyvlastnění pozemku kvůli stavbě cyklostezky je možné pouze tehdy, pokud je cyklostezka oficiálně v územním plánu vymezena jako veřejně prospěšná stavba, což v tomto případě není.

Tah na Moravu procházel modernizací 60 let, změnil i podobu obyvatelstva

Využít by se mohly zemědělské cesty

Situaci by mohla odblokovat dálnice D35. Kolem dálnice se totiž budují obslužné polní cesty pro zemědělce, které by podle radnic mohly pomoct trasování přes problémové lokality. Už dnes cyklisté hojně využívají obslužné komunikace podél obchvatu Vysokého Mýta.

„V souvislosti se stavbou dálnice jsme jednání přerušili, protože dálnice do toho vnese nové prvky, a počkáme, až bude dokončena, a pak se k tomu vrátíme,“ dodal starosta Jiraský.

V souvislosti s dálnicí myslela na cyklostezku v minulosti i Litomyšl. Městu se podařilo s Ředitelstvím silnic a dálnic dohodnout, aby se cyklisté brali v potaz už při stavbě některých mostů, proto jak most na Strakov nad dálnicí D35, tak i podjezd na Němčice počítá s extra cyklostezkou.

Ve větší fázi rozpracovanosti je projekt cyklostezky z Litomyšle na Strakov. Ta má navázat na již existující trasu Strakova s Janovem.

„V současné době se projekt nové stezky z Černé hory do Strakova finalizuje tak, aby bylo možné na podzim letošního roku podat žádost o dotaci na její realizaci. Poměrně rychlé možnosti podání žádosti o dotaci dopomohl fakt, že velkou část pozemků, po kterých cyklostezka bude vedena, vlastní Litomyšl, Strakov a Pardubický kraj. O souhlasu se stavbou, případně směnou pozemků tak bylo nutno jednat s menším množstvím soukromých vlastníků,“ uvedl starosta Litomyšle.

Do budoucna město plánuje také vybudování stezky podél silnice směrem k městské části Pohodlí a Nová Ves.