Bouda se vrací do roku 1938. Dělostřelecká tvrz má k nové expozici další pancéřový zvon

Tvrz Bouda na Králicku, jedna z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí v linii československého pohraničního opevnění, se dočkala návratu jednoho ze svých pancéřových zvonů. Dobrovolníci jeho repliku osadili do objektu K-Ba-S 22, v němž měla být umístěna hlavní zbraň tvrze v podobě otočné dělostřelecké věže.

Nový obranný zvon odpovídá rozměry i vzhledem původnímu prvku československého opevnění z roku 1938. Je vysoký čtyři metry a v průměru měří 1,9 metru. Při jeho zhotovení se zachovalo také původní rozmístění a podoba střílen.

„Zatímco originální pancéřový zvon s tloušťkou stěn přibližně 30 centimetrů vážil 53 tun, současná replika je přibližně o 50 tun lehčí. Celková investice do zvonu a nezbytných stavebních úprav dosahuje 1,8 milionu korun s tím, že z krajského rozpočtu jsme přispěli polovinu. Zbytek uhradili provozovatelé tvrze,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Zvon je během návštěvnických prohlídek již přístupný, vybavený však bude v příští turistické sezoně.

Tvrz Bouda letos již prošla modernizací interiérů vstupního srubu Krok, ve kterém se otevřela nová prohlídková trasa. V první etapě došlo na nové omítky, provedeno bylo odvlhčení, osazení přesných replik pancéřových zvonů včetně střílen těžkých kulometů, přibyla nová mřížová vrata a další dobové prvky.

Od letošní turistické sezony návštěvníci mohli obdivovat interiéry vstupního srubu Krok ve stavu, který odpovídal stavu těsně před mobilizací. Multimediální expozice navíc návštěvníkům realisticky ukazuje, jak tvrz vypadala v době bojové pohotovosti.

Hologramy, animace i nové exponáty. Život na tvrzi Bouda přibližují technologie

„Chtěli jsme interiéry vchodového srubu navrátit do podoby, jak vypadaly v roce 1938. Díky vysoušečům jsme šli ještě dál, protože takové sucho, jaké tady máme teď, tady posádka tehdy neměla. I díky tomu jsme mohli instalovat multimediální prvky, které návštěvníci na podobných objektech nikde jinde v republice neuvidí,“ uvedl Robert Čada ze Společnosti přátel československého opevnění.

V útrobách podzemních kasemat je v rámci nového prohlídkového okruhu k vidění také krátký film o tom, co by vojáci museli dělat pro obranu vchodového objektu. „Máme tady i holografickou projekci, na které návštěvníkům přibližujeme obranu vjezdového prostoru tvrze v době poplachu. Vojáci promítaní na průsvitné plátno vypadají, jako by právě vycházeli z podzemních ubikací,“ řekl Čada.

11 fotografií

Celkové náklady projektu spolufinancovaného z česko-polského programu Interreg dosáhly 26,5 milionu korun.

Vedle investic, které kraj před deseti lety zahájil elektrifikací tvrze Bouda, usiluje také o památkovou ochranu pevnostního opevnění.

V únoru byla tvrz zařazena na indikativní seznam národních kulturních památek. „Pokud budou následné kroky úspěšné, mohla by být za národní kulturní památku prohlášena již v příštím roce. Vyšší stupeň památkové ochrany by nejen potvrdil mimořádný historický význam tvrze, ale mohl by rovněž otevřít další možnosti financování její obnovy z národních a evropských zdrojů,“ dodal hejtman.