Vlci si oblíbili Jeseníky. V horské divočině a okolí jich může žít i čtyřicet

Aktuální výsledky monitoringu vlků z jesenických hor i rozbor genetiky ukazují, že smečky v tamní divočině nakonec našly zalíbení a usadily se tam. Ochránci opakovaně pozorovali hned několik vlčích smeček a zaznamenali i první vlčata. Záběry fotopastí zachytily i těžce zraněného vlka, kterému zřejmě pytláci ustřelili nohu.

„Naše unikátní výsledky dlouhodobého monitoringu vlků v CHKO dokládají, že se tyto velké šelmy opět staly nedílnou součástí přírody Jeseníků. Vlků postupně přibývá a turisté, lesníci, myslivci i farmáři by to měli zohlednit a hledat cesty, jak žít s tímto vrcholovým predátorem v souladu,“ apeluje Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.

17 fotografií

V současnosti se vlci pohybují na většině území chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jeseníky. Monitoring prokázal dvě stálá vlčí teritoria.

„Jedna smečka se pohybuje převážně na území Medvědské hornatiny mezi Vrbnem pod Pradědem a Jeseníkem a druhá v oblasti národní přírodní rezervace Praděd. Zajímavé je, že oba vlčí páry měly loni první mláďata, v obou případech ale přežilo pouze jedno a zbytek uhynul,“ přibližuje Bačík.

Obvykle se vlčímu páru rodí průměrně čtyři až šest vlčat, většina se však nedožije dospělosti.

„Vyšší loňskou úmrtnost vlčat v CHKO mohlo způsobit vícero faktorů, první generace mláďat má obecně menší šanci na přežití. V letošním roce lze předpokládat úspěšnější přežití nové vlčí generace a vznik velkých smeček, což se dozvíme během podzimu,“ nastiňuje Bačík, kterému se podařilo nafilmovat hned dvě březí vlčice.

„Letos vím, kde mají brloh s mláďaty a nosí jim tam kořist, zatím jsem si je však netroufl rušit,“ svěřil se předseda Společnosti přátel Jeseníků.

Jeseníky jsou domovem vlka, rysa i orla, odhalily unikátní záběry fotopastí

Na severozápadním okraji CHKO má podle pozorování teritorium další smečka. Pohybuje se v oblasti Lipová-lázně, převážně se ovšem vyskytuje severněji v okolí Vápenné.

„Zajímavostí je, že vůdcem smečky je vlk, který přišel až z Rakouska a při svém putování musel překonat stovky kilometrů i řadu překážek, aby našel svůj domov v Jeseníkách,“ upozorňuje Bačík.

Obdobný případ vlka z Rakouska vzpomíná i v na Krnovsku. Nová smečka zřejmě vznikla a působí na Šumpersku v oblasti Sobotína a Maršíkova, kde letos došlo k opakovaným útokům a škodám na stádech ovcí, která však farmář neměl řádně zabezpečená.

Územím CHKO procházejí i samostatní jedinci, kteří si hledají nová území pro založení smečky nebo putují do jiných oblastí. Šokujícím případem je výskyt třínohého vlka, jenž byl opakovaně pozorován loni v říjnu a listopadu v oblasti Medvědské hornatiny. „Lze předpokládat, že celou pravou přední nohu mu ustřelil pytlák, který se ho pokusil zabít,“ míní Bačík.

Podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR bývá velmi složité prokázat, jak u šelmy ke zranění došlo a jestli je na vině člověk. „Pokud se to zjistí, tak většinou až při pitvě,“ objasňuje vedoucí Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák.

Právě v Jeseníkách je zaznamenaný největší úhyn vlků zaviněný lidmi. Na jaře 2025 byli v oblasti Horní Lipové nalezeni čtyři mladí mrtví vlci, u nichž pitva prokázala stopové množství jedu karbofuranu. „Tito vlci se zřejmě otrávili po pozření mrtvoly zvířete uhynulého v důsledku otravy tímto prudkým jedem. Případ řešila i policie, koncem ledna ho však odložila, protože se nepodařilo vypátrat pachatele otravy,“ doplnil Slezák.

„Pokud by se případy pytláctví vlků v Jeseníkách opakovaly, skupina ekologických organizací je připravena podat trestní oznámení a vyhlásit významnou finanční odměnu za informace vedoucí k dopadení pachatelů trestných činů,“ zdůraznil Bačík.

Případ mrtvých vlků zůstal nevyřešen. Ochranáři ale nevylučují otravu

Správa CHKO uvádí, že se v širší oblasti Jeseníků, tedy na území od Králického Sněžníku po Krnov a od polské hranice až k Uničovu na Olomoucku, vyskytuje minimálně šest vlčích smeček. „O jejich velikosti nemáme přesné informace. Ale když počet vynásobíme statisticky průměrnou velikostí smečky, což je asi pět až šest jedinců, vychází nám, že v oblasti může žít 30 až 40 vlků,“ odhaduje Slezák.

Monitoring Společnosti přátel Jeseníků přinesl také zajímavé zjištění v podobě genetické analýzy vzorků vlčího trusu provedené na Katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pomocí genetických markerů vědci dokážou zjistit mimo jiné i příslušnost k vlčí populaci, příbuzenské vztahy šelem a vazby na okolní smečky.

Rozbory ukázaly, že jeseničtí vlci patří ke středoevropské nížinné populaci ze severu. Na území Česka se pak vyskytuje ještě alpská populace z jihu a karpatská vlčí populace z východu.

Křízení vlka se psem je ve střední Evropě vzácné

„Vlčí samec z teritoria v oblasti Pradědu na základě testů otcovství či mateřství nezapadl k žádné známé vlčí smečce. Jde tedy o nově identifikovaného vlka. Naopak se podařilo identifikovat vlčici, která byla přiřazena jako potomek smečky z Orlických hor a dosud byla geneticky zachycena na území Polska. Jedná se o její první genetický záchyt v Česku i v oblasti Jeseníků,“ přibližuje zoolog z Univerzity Karlovy Pavel Hulva.

Stejně tak zřejmě přišel z Polska i vlčí pár z Medvědské hornatiny, protože nebyla prokázaná jejich blízká příbuznost k žádné ze stávajících smeček v Česku.

„Ročně provádíme přibližně 1 500 analýz. Pomocí vzorků trusu nebo stěrů z kadaverů hospodářských zvířat v případě útoku například na ovce umíme odlišit i případy, kdy ovce zadáví pes, nebo určit případnou hybridizaci vlka se psem, což je však ve střední Evropě velice vzácný jev. V Česku byl prokázaný jediný případ křížence vlka se psem na severu Čech, ale ten již neměl potomky, takže nedošlo k šíření hybridní generace,“ vysvětlil Hulva.

Nejvíc rizikové je pouštět v horách psy na volno

I když jsou setkání s vlky vzácná a k útokům na člověka dochází výjimečně, především v oblastech s výskytem vlků je potřeba nepodceňovat situaci a dodržovat základní pravidla.

„S přibývajícím počtem vlků se mohou putující jedinci stále častěji vyskytovat i poblíž lidských sídel nebo zde dokonce i lovit zvěř či ovce. Navíc je sezona houbaření a borůvkaření, což zvyšuje šance vzájemné interakce vlka s člověkem,“ varuje Bačík. Vlka a obecně velké šelmy jako důležité komunikační téma má i AOPK.

„Vedle chovatelů, lesníků a myslivců, se kterými vlky řešíme v rámci své správní činnosti, se zaměřujeme také na veřejnost. Přednáška Správy CHKO Jeseníky o návratu vlků do ČR proběhla již na mnoha místech v regionu,“ uvedl Slezák.

Turistka natočila v Jeseníkách unikátní záběry vlčat, dvě dokonce přišla blíž

Neznamená to, že by turisté měli mít strach chodit do hor a do přírody. Problematický může být pohyb lidí mimo stezky, kdy mohou vlky překvapit a vyrušit je u stržené kořisti či u brlohu s mláďaty.

„Při setkání je důležité zachovat klid, mluvit nahlas, nijak šelmy neprovokovat ani nekrmit a pozvolna opouštět místo. Problematické a rizikové je pouštění psů na volno, protože vlci si mohou hájit své teritorium před narušitelem,“ vypočítal Bačík s tím, že volné pobíhání psů zakazuje i myslivecký zákon.

Ochránci přírody současně vyzdvihují význam této velké šelmy pro regulaci spárkaté zvěře a ochranu lesa. „Jejich role pro udržení rovnováhy v přírodě, kdy pomáhají snižovat vysoké stavy jelení, srnčí a černé zvěře, ale i lišek a invazních psíků, je naprosto klíčová,“ uzavřel Bačík.