Ryby se ve vodě dusí a hynou, rybáři vyhlížejí deště. Je to katastrofa, říkají

Teploty atakující 40 stupňů a gradující extrémní sucho dostávají ryby i další vodní živočichy v kraji pod stále větší tlak. Rybáři mluví o jedné z nejhorších sezon za poslední dvě desetiletí. Voda se podle nich v některých lokalitách ohřívá až na 30 stupňů, rychle se v ní množí sinice a rybám začíná chybět kyslík. Pstruhy a štiky proto převážejí do větších řek, někde zakázali lov. Mají obavy o podzimní zarybňování.

„Je to katastrofa. Děláme všechno možné i nemožné, abychom rybí obsádku zachránili. Jenže už začínáme řešit, kam ryby vůbec převážet. Hlavní tok Moravy má sice zatím vody víc, ale i tam hladina klesá a situace se postupně zhoršuje. Za 20 let, co jsem ve funkci, je to nejhorší rok, jaký pamatuji,“ konstatuje předseda Českého rybářského svazu Olomouc Michal Šefčík.

Nejcitlivější jsou podle něj na současné počasí druhy náročné na dostatek kyslíku. Problémy tak mají především pstruzi, lipani, štiky, candáti nebo okouni.

Zbývá jen doufat, že začne pršet

Rybáři už přistoupili k mimořádným opatřením. Nejhorší situace je aktuálně na Těšetickém rybníku na Olomoucku, kde kvůli masivnímu úhynu zakázali rybolov. Obsádku se tam snaží zachraňovat aspoň pomocí elektrických agregátů, které vodu promíchávají a okysličují.

„Jediné, v co teď můžeme doufat, je déšť. Jinak se bude situace dál zhoršovat,“ obává se Šefčík. Starosti mu dělá také podzimní zarybňování. Pokud totiž nebudou mít revíry dostatek vody, nelze uvažovat o vysazení nových ryb.

Kritické sucho na Hané. Ani jednorázový déšť už nepomůže, říkají zemědělci

Na kritickou situaci zareagoval také olomoucký magistrát. Na žádost rybářského svazu až do poloviny září zakázal odběry povrchové vody z Trusovického potoka, řeky Bystřice a jejich přítoků. Cílem je zachovat ve vodních tocích co nejvíce vody a zmírnit dopady dlouhotrvajícího sucha na vodní organismy.

„Nejhorší situace momentálně panuje na menších vodních tocích. Část toku u Chomoutova už zcela vyschla. Naopak řeka Morava je díky vyšším průtokům ve výrazně lepší kondici,“ hodnotí vedoucí oddělení vodního hospodářství olomouckého magistrátu Hana Zvoníčková.

11 fotografií

V porovnání se sportovními rybáři jsou na tom někteří komerční chovatelé lépe. Například v Tovačově na Přerovsku jsou tamní rybníky napojené na řeku Moravu a díky dostatečné hloubce mají stále vody dost. Přesto jejich hladina od začátku léta klesla přibližně o 30 až 40 centimetrů. Kvůli suchu už proto museli předčasně slovit dva menší rybníky na Prostějovsku, jinak ale větší komplikace nehlásí.

„Krmíme zhruba dvěma třetinami běžné dávky, protože kvůli vysokým nočním teplotám ubývá ve vodě kyslík. Zároveň rybníky pravidelně provápňujeme a používáme provzdušňovače, takže se nám daří vodu udržovat v dobré kondici,“ popisuje rybníkář z Tovačova Jiří Zahradníček. Právě i díky pravidelné péči o ryby se tam úhyny zatím neobjevily.

OBRAZEM: Kraj rybníků svírá sucho. Žluté trávníky, žíznivé přehrady, za stroji se práší

Podle něj letošní vedra ještě nemusejí znamenat horší kvalitu ryb na Vánoce. Teplé počasí totiž podporuje množení přirozené potravy, kterou vyhledávají. „Vzniká více vodního hmyzu, larev nebo drobných živočichů. Díky tomu kapři nepotřebují tolik přikrmovat a jejich maso může být dokonce kvalitnější. Musejí ale být zajištěné dobré podmínky v rybníce a dostatek vody,“ upozorňuje rybníkář z Tovačova.

Dobrý úmysl může vodním živočichům uškodit

Vedrem netrpí jen ryby. Podobně jsou ohroženi také raci, sladkovodní mlži nebo obojživelníci. Lidé by podle odborníků ale neměli sami zachraňovat pulce, žáby ani jiné vodní živočichy tím, že je přepraví do jiné tůně. Hrozí totiž, že tam přenesou nemoci, parazity nebo geneticky nevhodné populace. Při odlovu a přepravě jsou navíc živočichové ve stresu a spotřebovávají dýcháním kyslík, kterého je pak ve vodě nedostatek.

Podle odborníků současné počasí není ojedinělou epizodou, ale součástí dlouhodobého trendu. Sucho začalo už na jaře, což se výrazně podepsalo na celých vodních ekosystémech.

„Například v Litovelském Pomoraví jsme zaznamenali velké problémy s rozmnožováním obojživelníků. Mnoho tůní vyschlo ještě dříve, než pulci stihli dokončit svůj vývoj. Letošní generace obojživelníků proto nebude příliš početná, stejně jako v několika předchozích letech,“ upozorňuje zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Ondřej Dočkal.

Oázy ve vyprahlém regionu. Hospodáři i obce se přizpůsobují suchu

Za největší problém nepovažuje samotné vysoké teploty vody, ale hlavně klesající obsah kyslíku. Ten se s rostoucí teplotou snižuje a situaci zhoršují také nízké průtoky. „Čím méně vody v řekách teče, tím méně se ředí znečištění, které do nich přichází. To obsah kyslíku dále snižuje,“ vysvětluje Dočkal.

Důsledky klimatických změn jsou podle zoologa patrné už řadu let. „Typicky je to vidět u obojživelníků. Tam, kde ještě před 20 lety kladli skokani stovky snůšek, dnes nacházíme jen desítky. A ani ty často nedokončí svůj vývoj,“ shrnuje.