Mrazy, kroupy a choroby nutí sadaře ke změně strategie. S meruňkami končí

Meruňky a z nich vyrobená lahodná pálenka se brzy stanou velkou vzácností. Kvůli rozmarům počasí a houbové chorobě peckovin moniliové spále, které každoročně ve velkém decimují úrodu, už sadařům došla trpělivost. Oblíbené oranžové ovoce nahrazují odolnějšími broskvoněmi či slivoněmi. Nebo zcela jinak.

V Otaslavicích na Prostějovsku, kde dříve měli ovoce a zeleninu na sto hektarech, většinu stromů vykáceli a raději místo nich otevřeli zahradní centrum. „Kdyby mě mělo živit jen ovocnářství, asi bych se už dávno oběsil. Ponechal jsem jen 4,5 hektaru sadu z nostalgie a dnes prodáváme hlavně kytky a sazenice. Byznys jsem musel nasměrovat jinam,“ svěřuje se otaslavický podnikatel Miroslav Nedělník.

Nevyzpytatelné počasí, jež letos nejdříve přineslo březnové a dubnové mrazy a před pár dny také krupobití, se na jaře opakuje každoročně se železnou pravidelností a potrápilo i další ovocnáře v Olomouckém kraji.

Následky mrazů se mohou ukázat i později

„Bohužel je to rok od roku horší. Buď je moc sucho, nebo zase povodně. Letos nás potrápily hlavně mrazíky v květu stromů a jahod,“ zlobí se Pavel Vodseďálek, který má prodejnu a provozuje samosběr ve vesnici Plinkout u Uničova na Olomoucku.

Meruňky, jablka i švestky. Sadaři sčítají ztráty po mrazech, škody jsou velké

Úrodu na ovocných stromech, které pěstuje na 35 hektarech, má z půlky zničenou. „Schytaly to i jahodníky. Mrazy poškodily třicet procent rostlin, a to jsou jen viditelné škody. Další se teprve mohou ukázat, plody třeba budou moc malé nebo nekvalitní. Uvidíme, jak to dopadne,“ hlesne Vodseďálek.

Déšť s kroupami, které mu před pár dny vypláchly záhony, ho naštěstí nepřekvapil. „Tušil jsem to. Po předchozích zkušenostech proto zásadně dávám rajčata a papriky na pole až po 20. květnu, do té doby je schovávám pod tkaninou. Vyplatilo se mi to,“ prozrazuje farmář z Plinkoutu.

Loňská úroda? Poprvé po deseti letech

Takové štěstí bohužel neměl ovocnář Miroslav Nesét z Veleboře u Úsova na Šumpersku. Před březnovými a dubnovými mrazy meruňky ještě ochránil, protože jim přitápěl, jenže teď mu je zničily kroupy.

„Šlo to pásem přes Bezděkov až k nám a schytali jsme to v plné síle. Meruňky mám na maděru,“ stýská si sadař. Plody podle něj byly už dost velké a každý tak schytal tři údery. „Je to jedním slovem katastrofa. Z padesáti hektarů sadů mám zničených určitě šedesát procent,“ bilancuje pěstitel.

Poničené meruňky mu pravděpodobně shnijí nebo rovnou opadají. Kvůli pobitému listí na stromech budou také horší přírůstky a vyzrávání dřeva, což má zase vliv na příští sezonu. Ovocnář ještě letos nainstaluje sítě, jež by měly stromy proti kroupám ochránit. V pozitivní obrat však už moc nevěří.

„Je to stále něco už řadu let za sebou. Úroda meruněk mi vyšla jen loni po deseti letech neúspěchu,“ posteskl si Nesét.

„Ochránit úrodu je ekonomicky nemožné“

Zapravdu pěstitelům dávají i odborníci. „Bohužel v posledních letech se změnou klimatu dochází k tomu, že mrazíky chodí periodicky a trvají několik dní po sobě, takže ochránit úrodu je z ekonomického hlediska takřka nemožné. K tomu se ještě přidává moniliová spála, která decimuje meruňky tak enormním, řekl bych až infekčním tlakem, že se to nedá ustříkat,“ popisuje vedoucí Ústavu ovocnictví brněnské Mendelovy univerzity Tomáš Nečas.

6 fotografií

Nic podobného prý sadaři před patnácti lety nezažívali. „Přestože stromy nestříkali, měli bezproblémovou úrodu. To už dnes není možné,“ upozorňuje Nečas.

Sadařům se proto nediví, že ztrácejí elán meruňky pěstovat. „Slyším od pěstitelů ze všech stran, že sady klučí a nahrazují je odolnějšími broskvoněmi nebo slivoněmi. Z broskví se sice nedá pálit, protože destilát z nich není tak chutný jako u meruňkovice, ale je to zkrátka teplomilné a chutné ovoce. Mrazuvzdornost květů je navíc vysoká a broskvoně trpí jen kadeřavostí, což se dá snadno zvládnout,“ je přesvědčený expert.

Samosběry jahod neutrpí, věří pěstitelé

Zachránit samosběr jahod i přes nepřízeň počasí se snaží například na farmě Měšťánkovi v Bochoři na Přerovsku. „Nezbývá mi nic jiného než vstávat ve tři hodiny ráno, usednout za traktor, vyjet mezi jahody a kropit. Jak voda na květech zmrzne, ochrání je před mrazy,“ prozrazuje svůj fígl Jiří Měšťánek. Přestože se nějakému poškození jahodníků přece jen nevyhne, samosběr neutrpí. „Rostliny mají v zásobě další pupeny a květy, které se rozvinuly, takže to myslím dopadne dobře,“ ujišťuje majitel farmy.

Mráz sevřel Česko. Mapa ukazuje, kde byly nejnižší teploty

O oblíbené samosběry jahod, jež si každoročně nenechají ujít davy zájemců, nepřijdou lidé ani ve Skrbeni na Olomoucku. „První květy u jahodníků trochu pomrzly, ale vykvetly další. Takže věřím, že letos se sezona vydaří,“ uzavírá skrbeňský pěstitel Marcel Špaček.