Fenomén mamataxi v Olomouci. Aut u škol soustavně přibývá, už i na krátké trasy

Množství aut u škol před začátkem vyučování v Olomouci dál postupně roste. Podle posledního průzkumu vozí „mamataxi“ přibližně 16 procent žáků. Důvodem je obava rodičů o bezpečnost dětí. Paradoxně tím však komplikují situaci zbylé většině školáků, kteří se na vyučování dostávají pěšky nebo na kole. Město se postupně snaží okolí vzdělávacích zařízení zklidňovat.

Přibližně čtyři pětiny žáků v Olomouci chodí do školy pěšky, jezdí na kole nebo využívají veřejnou dopravu. Vyplývá to z data, jež radnice získala na podzim od více než 1 300 adolescentů, kteří odpovídali ve webovém formuláři. Šlo převážně o čtvrťáky a páťáky, dále též osmáky a deváťáky. Tři čtvrtiny těchto dětí chodí do školy samy nebo se spolužáky.

„Z interpretace vyplývá, že samostatný pohyb dětí zůstává dominantním způsobem docházky do školy, což je z hlediska fungování města i veřejného prostoru pozitivní. Současně však dochází k mírnému posunu směrem k vyšší závislosti na doprovodu rodiči,“ uvádí Kancelář architekta města ve vyhodnocení projektu, jenž úřad provádí každé dva roky.

Škola si poradila s mamataxi, ráno zakázala autům vjezd do ulice

Průměrná délka cesty do školy činí v Olomouci 13 minut, což odpovídá vzdálenosti od kilometru do kilometru a půl. Podle analytiků to ukazuje na relativně dobré rozmístění škol.

„Zároveň je však vhodné upozornit, že krátká vzdálenost sama o sobě nezaručuje využití pěší dopravy. I na těchto vzdálenostech dochází v určité míře k využívání automobilu, což souvisí zejména se vnímanou bezpečností a komfortem trasy,“ podotkli úředníci.

V roce 2019 jezdilo do školy autem 23 procent dětí, za další dva roky toto číslo spadlo na 11 procent – s ohledem na pandemická opatření tehdy začalo výrazně víc dětí chodit pěšky. Od té doby cest autem opět přibývá.

Do školy autem, pohyb minimální. Olomoucké děti prosedí půlku dne, ukázal průzkum

„Trend je doprovázen i mírným poklesem samostatného pohybu dětí, zejména u mladších věkových skupin. Ačkoliv se jedná o změny v řádu jednotek procent, je vhodné je vnímat jako potenciální indikátor budoucího vývoje, který může vést ke zvýšenému dopravnímu zatížení v okolí škol,“ sděluje analýza.

Pokus se zákazem se osvědčil

Z výsledků vyplývá, že nejčastěji vnímaným problémem jsou mezi dětmi rychle jedoucí vozidla, a je proto vhodné zaměřit se na „opatření vedoucí ke snížení rychlosti dopravy, zejména v ranní špičce“.

Města v Česku v posledních letech na vzrůstající trend „mamataxi“ reagují zaváděním takzvaného režimu školní ulice. Vypadá tak, že v bezprostředním okolí školy platí obvykle v ranní špičce zákaz vjezdu pro motorovou dopravu, aby se uvolnil prostor pro pěší a cyklisty.

Olomouc zatím tímto směrem nejde. „Ze škol neregistruji žádný požadavek. Když si to vyžádají, zavádíme místa pro krátkodobé zastavení ‚Kiss and Ride‘ (volně přeloženo „dej pusu a jeď – pozn. red.). Je to sice svým způsobem opačný trend, ale tyto značky také pomáhají,“ říká náměstek primátorky Tomáš Pejpek (PrOlomouc), pod nějž spadá Kancelář architekta města.

Školáci prozradili, kde se v Olomouci necítí bezpečně. Označili stovky míst

„Protože pokud někde nejsou a řidiči tam přivážejí děti, způsobuje to daleko dramatičtější a nepřehlednější situace,“ dodává.

Zatím jedinou zkušeností tak v krajském městě zůstává týdenní pilotní pokus, do něhož se před třemi lety pustila základní a mateřská škola ve Svatoplukově ulici v městské části Řepčín.

„Byli jsme tehdy moc spokojení a hlavně překvapení, jak to rodiče vzali bez negativních reakcí. Zákaz vjezdu ke škole před začátkem výuky všichni respektovali. Ale je pravda, že už jsme se k tomu nevrátili, protože obavy rodičů o bezpečí vzrůstají a vozí děti až před školu autem. Tím pádem pořád frekvence vozidel stoupá,“ přibližuje ředitel školy Jiří Vymětal.

Na několika místech se chystají úpravy

Efekt školních ulic je podle organizace BESIP zřejmý. „Zkušenosti z českých i zahraničních měst ukazují, že po zavedení opatření se výrazně zvýšila bezpečnost v okolí škol a zlepšilo se dopravní chování rodičů i žáků,“ shrnuje zmíněné oddělení ministerstva dopravy. V Česku jsou nyní zhruba tři desítky takových míst a další přibývají.

Petr Daněk z Centra dopravního výzkumu upozorňuje, že nemá smysl zavádět školní ulice bez ochoty školy i rodičů.

Sbohem, sdílená kola. V jiných městech přibývají, Olomouc je nechce podporovat

„Důležitý je proces přímé demokracie zespodu, školní komunita si musí sama říct. Nicméně školní ulice mohou vznikat právě i jako provizorní věc na zkoušku, Olomouc to ale nedělá. Do ulice se například umístí značka, namaluje se dopravní značení a situace se prověří levným taktickým urbanismem,“ zmiňuje odborník.

Ten se podílel na strategickém dokumentu Plán udržitelné městské mobility Olomouc, přístup města v oblasti zklidňování dopravy označuje za proaktivní.

Příkladem může být oprava Stupkovy ulice, jež začala v polovině května. Práce počítají mimo jiné s vyvýšením dvou křižovatek s přechody pro chodce.

„Ve všech podobných projektech předělávání ulic se věci zlepšují. Jde ale o postupné kroky, protože je to běh na dlouhou trať. Snažíme se, aby byly školy bezpečně zpřístupněné pro pěší a cyklisty. Podařilo se to například na ZŠ Gorkého v Pavlovičkách, kde je škola ze tří směrů bezpečně napojená. Na Holečkově je zase navržené předělání prostoru před školou do podstatně bezpečnější podoby,“ vyjmenovává náměstek Pejpek.

Úpravy jsou v plánu také u školy Svatoplukova, kam by měla auta v budoucnu najíždět z hlavní ulice, a nikoli zezadu jako dnes. S ohledem na připravovanou velkou bytovou výstavbu v nedaleké Pražské ulici také město chystá novou školní budovu, u níž má vzniknout náměstí umožňující bezpečný pohyb.