Olomouc znovu odhalila svůj barokní klenot. Proměňuje se ale celý kraj

Po více než dvou letech zmizelo lešení z jedné z nejvýznamnějších českých památek. Olomoucký sloup Nejsvětější Trojice znovu ukazuje svou barokní nádheru, zatímco v dalších částech kraje vznikají moderní dopravní terminály, cyklostezky, školky i zařízení pomáhající lidem s autismem. Za řadou těchto proměn stojí evropské investice, které mění každodenní život obyvatel Olomouckého kraje.

Barokní klenot Olomouce znovu září

Více než dva roky ho zakrývalo lešení a kolemjdoucí si mohli jeho monumentální krásu jen představovat. Teď se jedna z nejslavnějších dominant Olomouce znovu ukázala v celé své kráse. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí prošel rozsáhlým zásahem restaurátorů, který vrátil světlou barvu pískovcovým částem památky a nový lesk pozlaceným sousoším. Památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO tak znovu přitahuje pozornost místních obyvatel i turistů.

Dvaatřicet metrů vysoký barokní monument je výjimečný nejen svou velikostí a bohatou sochařskou výzdobou, ale také historií, která ho provází. Jeho stavba trvala několik desetiletí a slavnostního vysvěcení v roce 1754 se osobně zúčastnila císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem Štěpánem Lotrinským. Olomoucký sloup představuje největší seskupení barokních soch v rámci jediné skulptury ve střední Evropě a od roku 2000 patří mezi památky UNESCO.

Rekonstrukce trvala více než dva roky

Rozsáhlé restaurování začalo na jaře 2024 poté, co odborná měření ukázala, že stav památky vyžaduje důkladný zásah. Nešlo přitom jen o odstranění nečistot nebo obnovení původního vzhledu. Restaurátoři museli řešit také poškození kamenných částí, sochařské výzdoby a ochranu monumentu před dalšími nepříznivými vlivy počasí.

Práce navíc přinesly překvapení. Ve vrcholovém sousoší byla objevena časová schránka a pod kaplí uvnitř sloupu narazili odborníci na dosud neznámý podzemní prostor. Jeho původní účel zatím není jasný.

Po dvou a půl letech intenzivních prací se rozsáhlá obnova barokního sloupu úspěšně blíží do finále. Hlavní lešení z barokního klenotu zmizelo na přelomu srpna a září a drobné dokončovací práce ve spodní části památky budou probíhat do konce roku 2026. Rekonstrukce si vyžádala nemalé finanční prostředky. Významnou část nákladů přitom pokryla evropská dotace prostřednictvím Integrované územní strategie ITI Olomoucké aglomerace a podpořena byla z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) ve výši více než 28 milionů korun.

Sloup Nejsvětější Trojice přitom není jediným místem, které díky evropské podpoře získává novou podobu. V Olomouckém kraji prostředky z IROP směřují do dopravy, školství, sociálních služeb, bezpečnosti i veřejných prostranství. Vedle záchrany historických památek tak vznikají projekty, které lidem usnadňují cesty do práce, zlepšují podmínky pro vzdělávání nebo nabízejí potřebnou pomoc rodinám.

V Prostějově vyrostl moderní terminál

Například cestující v Prostějově už nemusejí čekat na autobus na nevyhovujících zastávkách v okolních ulicích. Od listopadu 2025 jim slouží nový dopravní terminál v ulici Újezd, který spojuje moderní zázemí pro veřejnou dopravu s příjemnějším veřejným prostorem.

Zastřešená autobusová nástupiště doplňují digitální informační panely, parkovací místa, stojany a boxy na kola i odpočinkové zóny. Součástí úprav je také dětské hřiště a nová zeleň. Změnila se přitom i podoba okolí, kde původní prašné plochy nahradily povrchy umožňující vsakování dešťové vody.

Nový terminál tak neslouží pouze cestujícím, kteří přestupují mezi spoji městské, příměstské a dálkové dopravy. Revitalizace pomohla proměnit také část městského prostoru, který dříve působil především jako dopravní plocha. Celkové náklady přesáhly 120 milionů korun, evropská dotace z IROP činila přibližně 62 milionů.

Cyklisté získali bezpečnější cestu

Významné investice míří také do cyklistické dopravy. Mezi Olomoucí a Štěpánovem vznikla nová cyklostezka Hromová, která se otevřela v září 2025. Trasa dlouhá přibližně 5,4 kilometru propojuje několik obcí a nabízí bezpečnější alternativu k jízdě po frekventovaných silnicích.

Stezku mohou využívat nejen cyklisté mířící za rekreací, ale také lidé cestující do práce nebo rodiny s dětmi. Vede podél železničního koridoru a součástí navazujících staveb jsou také dva podjezdy pod tratí.

„Cyklostezka je součástí širší strategie, díky níž se v Olomouckém kraji podařilo s pomocí evropských peněz vybudovat už více než 80 kilometrů nových tras. To řadí region mezi lídry v celé republice, kde už IROP do výstavby cyklistické infrastruktury investoval přes 3 miliardy korun,“ vysvětluje Aleš Marousek, ředitel olomoucké pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky.

Na vzniku projektu spolupracovaly obce v Mikroregionu Šternbersko spolu s Olomoucí. Investice dosáhla téměř 105 milionů korun, z nichž podle CRR pokryly více než 75 milionů evropské prostředky.

Příroda blíže k lidem

Evropské peníze přispívají k vytváření míst, kam se lidé mohou vydat za odpočinkem. V Lipníku nad Bečvou se například proměnil lesopark v ulici Jezerská. Dříve obtížně přístupný a málo udržovaný prostor získal novou rekreační funkci. Revitalizace zpřístupnila přírodní plochu obyvatelům okolních domů i dalším návštěvníkům a nabídla možnosti pro procházky a volný čas.

Projekt byl dokončen v roce 2024 a evropská dotace dosáhla téměř 4,8 milionu korun. Ukazuje tak další podobu evropských investic. Vedle velkých dopravních a historických staveb mohou proměnit také zanedbaný kus městské zeleně v místo, kam se lidé rádi vracejí.

Pomoc rodinám s autismem

Ne všechny důležité investice jsou na první pohled tak nápadné jako opravený barokní sloup nebo nový dopravní terminál. Evropské prostředky pomáhají také tam, kde se jejich přínos projevuje především v každodenním životě rodin.

Modernizace školských zařízení má význam zvláště v menších obcích, kde dostupnost vzdělávání pomáhá rodičům skloubit péči o děti se zaměstnáním. Příkladem jsou stavební úpravy mateřské školy v Loučné nad Desnou na Šumpersku. Projekt zaměřený na zkvalitnění a dostupnost předškolního vzdělávání získal evropskou podporu ve výši 8,5 milionu korun z celkových nákladů 10 milionů.

Ještě výraznější společenský přínos má nové Komunitní centrum JAN v Olomouci. Organizace Jdeme Autistům Naproti zde vytvořila moderní zázemí pro podporu lidí s poruchou autistického spektra a jejich rodin. Centrum bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2025 po více než desetiletém období příprav.

Zařízení umožňuje rozšířit kapacity rané péče a sociální rehabilitace. Rodiny zde mohou získat odbornou podporu, děti i dospělí pomoc při rozvoji dovedností potřebných pro běžný život a klienti prostor pro terapeutické, vzdělávací a komunitní aktivity. Pro pečující rodiny tak vzniklo místo, kde mohou najít odborné zázemí i porozumění.

Na vybudování centra přispěl IROP více než 40 miliony korun. Celkové náklady projektu podle evidence programu dosáhly přibližně 47,9 milionu.

Vybrané projekty IROP v Olomouckém kraji a jejich přínos Revitalizace lesoparku v Lipníku nad Bečvou: Zkvalitnění veřejného prostranství Stavební úpravy MŠ Loučná nad Desnou: Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury a zvýšení její dostupnosti Zvýšení akceschopnosti útvarů PČR v Olomouckém kraji Komunitní centrum JAN v Olomouci: Rozšíření kapacit péče a sociální rehabilitace pro lidi s poruchou autistického spektra Cyklostezka z Olomouce do Štěpánova: Udržitelná mobilita Policie Olomouc

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za realizací podobných investic stojí města, obce, kraje a další organizace, které musejí projekty nejen připravit a finančně zajistit, ale také zvládnout podmínky evropských dotací, veřejné zakázky a následné kontroly. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z Integrovaného regionálního operačního programu.

Olomoucká pobočka CRR sídlí v Hálkově ulici a mezi nejvýznamnější projekty, které nyní vstupují do závěrečné fáze, patří právě obnova Sloupu Nejsvětější Trojice v historickém centru Olomouce. „V aktuálním programovém období máme v administraci 552 projektů za celkem 6,4 miliardy korun,“ říká Aleš Marousek, ředitel Centra pro regionální rozvoj Olomouc.

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitel CRR v Olomouci Aleš Marousek.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Pobočka pro kraj Vysočina se sídlem v Jihlavě poskytuje žadatelům konzultace a metodickou pomoc při realizaci projektů IROP v regionu. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.