Jesenicko je dva roky po povodni dál zranitelné, někde ještě víc než tehdy

I po více než dvou letech zůstávají v Jeseníku i dalších obcích na severu Olomouckého kraje stále patrné stopy po ničivých povodních ze září 2024. Velká voda za sebou zanechala zničené domy, silnice, mosty i koryta řek. Některé domy dodnes nemají dokončené fasády, město dál využívá provizorní lávky a žáci zdevastované základní školy v Nábřežní ulici se stále učí v modulární škole.

Podle starostky Jeseníku Zdeňky Blišťanové (Jeseník srdcem) přitom stále nelze očekávat, že by obnova skončila v nejbližší době.

„Když jsme se bavili o nějakých šesti letech, vůbec to nechci lidem takhle vzkazovat, ale pořád by těch šest let byla ještě krásná doba. Bude to prostě trvat ještě roky,“ otevřeně přiznává.

Ničivé povodně v Jeseníku a dodnes trvající obnova 54 fotografií

Povodeň podle ní poškodila zhruba třetinu města, a radnice proto musela určit, které opravy dostanou přednost. Mezi priority zařadila například komunikace či lávky, zatímco obnova některých veřejných prostranství nebo poničené školy přichází na řadu později.

U některých oprav se navíc objevuje problém s tím, zda stát uzná náklady na řešení, jež nejsou pouhou kopií původního stavu. Za jednu z vůbec největších překážek považuje Blišťanová administrativu.

„Brzdí nás šíleně složitý byrokratický systém. Hodně bych se přimlouvala, aby byla nastavena jiná pravidla pro města a obce, jimiž se takové katastrofy proženou,“ dodává.

I menší povodeň by teď byla větší problém

Město navíc musí stavby koordinovat s Povodím Odry, plynárnami, vodárnami a dalšími organizacemi. Některé práce proto nemůže zahájit dříve, než svou část dokončí někdo jiný. Komplikací jsou rovněž dotační podmínky, povolovací procesy či zpoždění stavebních firem.

Jeseník má nyní v programu Živel připravených 32 žádostí zahrnujících přibližně 107 projektů obnovy za téměř dvě miliardy korun. Kvůli pomalému toku dotačních peněz ale musí některé práce předfinancovávat. Zastupitelé na to nedávno nově vyčlenili dalších 29 milionů korun.

Procesy při obnově po povodních se táhnou, stěžují si obce. Nabízejí, co by pomohlo

Ještě méně pokročila obnova v sousední České Vsi. Přestože už infrastruktura aspoň provizorně funguje, definitivně je podle starosty Petra Mudry (Naše obec) obnovena pouze zhruba ze 40 až 50 procent.

„Jsou cesty spravené provizorně, někde se čeká na vyjádření stavebního úřadu nebo na výkupy pozemků, protože některá místa se opravují trochu jinak než před povodněmi. Prakticky nezačala vůbec výstavba některých mostů,“ vyjmenovává.

Mnohem větší obavy ale vzbuzuje stav řeky. „Kdyby teď přišla podobná povodeň jako před dvěma lety, tak by způsobila škody stoprocentně. Koryto je zničené a není obnovené ani do původního stavu. Teď by i menší povodeň udělala daleko větší problém,“ upozorňuje Mudra.

Obec se proto při rekonstrukcích školy, komunikací a dalšího majetku snaží stavby navrhovat odolněji než před katastrofou. Prioritou je rovněž ochrana vodovodní a elektrické infrastruktury. Definitivní obnova koryta však podle starosty nebude otázkou měsíců, ale několika let.

Vyšší ochranu mají přinést teprve nyní projektované stavby

Podobný problém řeší i Mikulovice. Zatímco většinu obecního majetku už dokázaly opravit, práce kolem řeky za obnovou zaostávají.

„Je opraveno zhruba 95 procent poškozených veřejných budov, včetně těžce zasažené hasičské zbrojnice. V nejbližších dnech se má navíc znovu spustit kanalizace a čistírna odpadních vod, jejichž obnova patřila k největším problémům obce. Jen do ní jsme investovali přes 60 milionů korun,“ shrnuje stav starosta Roman Šťastný (STAN).

Extrémní povodně 2024 394 fotografií

Největší problém je podle něj okolí řek a obnova mostů, lávek nebo komunikací. „Koryto stále není v dobrém stavu. Pokud by přišla povodeň, i mnohem menší než ta před dvěma lety, následky by byly opět veliké,“ obává se.

Povodí Odry na svém majetku po povodních vyčíslilo škody na více než šest miliard korun. Bezprostředně po katastrofě se soustředilo hlavně na zabezpečovací práce, jež pokračovaly do začátku roku 2025. Podle technického ředitele Tomáše Skokana vzhledem k rozsahu škod dojde k jejich kompletnímu odstranění řádově až za několik let.

„Definitivní úpravy nelze provést pouhou opravou zničených koryt. Cílem je zvýšit jejich stabilitu a pokud možno také kapacitu, což vyžaduje nové projekty, stavební povolení a další přípravu. Program ministerstva zemědělství určený na financování odstranění povodňových škod počítá s realizací až do roku 2030,“ upřesňuje.

Hlavní tah čekají další opravy za stovky milionů

Státní podnik zároveň připouští, že Jesenicko zatím proti případné další velké vodě lépe chráněné není. „Doposud byla obnovena průtočnost a zabezpečena nejkritičtější místa na tocích. Kapacita většiny koryt se vrátila na původní úroveň ochrany. Vyšší ochranu a odolnost mají přinést až nyní projektované stavby,“ dodává Skokan.

Nejvíce práce zbývá na Bělé a Staříči. Povodí má nyní smluvně zajištěno a rozpracováno sto projektů za více než 260 milionů korun. Celkem už na odstranění povodňových škod proinvestovalo zhruba 600 milionů a rozpracované nebo zahájené stavební práce představují přibližně další miliardu.

Povodí Desné mají před záplavami ochránit poldry, studie posoudí jejich přínos

Na definitivní obnovu stále čekají také některé státní silnice. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dalo bezprostředně po povodních zhruba 70 milionů do oprav, jež zajistily sjízdnost poškozených tahů.

„Povodeň poškodila vozovku silnice I/44, zemní těleso i opěrné zdi a stát počítá s náklady kolem 409 milionů korun. Práce jsou rozplánované až do roku 2030, přičemž ještě letos chceme zahájit tendr na zhotovitele další etapy, která se zaměří především na opravy opěrných zdí,“ přibližuje mluvčí ŘSD pro Olomoucký kraj Miroslav Mazal.

Necelých pět kilometrů čeká na obnovu také mezi Lipovou a Vápennou na silnici I/60. Předpokládané stavební náklady dosahují 162 milionů, konečnou cenu určí nynější výběrové řízení. Opravy mají začít na konci letoška a skončit v roce 2028.