Mimořádná péče. Supi z ostravské zoo odchovali vlastní i adoptivní mláďata

Pár supů mrchožravých z ostravské zoologické zahrady letos odchoval mimořádný počet mláďat. Kromě své dvojice potomků jim chovatelé přiložili další dvě adoptivní supata od páru, který odchov nezvládá. Obvyklý je přitom odchov dvou, maximálně tří mláďat.

Supy mrchožravé, nejmenší druh supů žijících v Evropě, chová Zoo Ostrava už několik desetiletí. Nyní tam žijí dva páry. Od roku 2021 jeden pár pravidelně odchovává obvyklá dvě mláďata, kdežto ten druhý sice snáší oplozená vejce, ale už nemá trpělivost vejce zahřívat po celou nutnou dobu.

Ostravští chovatelé problém řešili tak, že vejce po vylíhnuté přemístili do líhně a vylíhnutá mláďata vychoval náhradní pár supů v jiné tuzemské zoologické zahradě.

Jenže letos tomu bylo zcela jinak. Neobvyklé byly i podmínky. Jednak se mláďata od obou párů líhla postupně a navíc tento rok byl u supů mrchožravých nedostatek vhodných pěstounských párů.

„Jeden rodičovský pár opět odchovával svá mláďata bez problémů, a protože byl z minulých let zvyklý na naše pravidelné kontroly hnízda, rozhodli jsme se využít zkušenosti kolegů z pražské zoo, kde se dařil odchov tří mláďat pod jedním párem. Supi mrchožraví totiž obvykle odchovávají právě jen dvě mláďata,“ vysvětlila situaci chovatelka Ivana Filipová.

Odchov supa mrchožravého byl v ostravské zoologické zahradě letos až raritně úspěšný. (31. července 2026)

Když podložení třetího mláděte proběhlo zcela bezproblémově, rozhodli se ošetřovatelé zkusit podložit i mládě čtvrté, což je už hodně raritní. „K naší radosti se rodiče od začátku svědomitě starají o všechna mláďata – dvě vlastní a dvě adoptovaná. V tuto dobu je to už měsíc a půl, mláďata prospívají dobře a už také začala podnikat průzkumné cesty v těsném okolí hnízda,“ připojila další ostravská ošetřovatelka supů Lenka Juříková.

Všechna mláďata už mají identifikační čipy a kroužky, díky testům DNA je také známo, že jde o tři samce a jednu samici.

„V současné době jednáme s koordinátorem chovu supů mrchožravých o tom, zda a kolik z nich bude vypuštěno do přírody,“ dodala chovatelka Juříková s tím, že prozatím to vypadá na posílení volně žijící populace supů mrchožravých v Bulharsku.

Odborníci upozornili, že pro úspěšný odchov a poté i vysazení do přírody je zásadní, aby mláďata odchovali buď vlastní, nebo náhradní supi. Jen zcela výjimečně s odchovem pomáhají ošetřovatelé.

Navíc se pravidelně stává, že mezi původními a přidanými mláďaty vzrůstá agrese a časté bývá i vyhánění z hnízda. Ne však letos v Ostravě. „U nás zavládla mezi nevlastními sourozenci nezvyklá harmonie, i proto jsme si mohli dovolit tento postup, který se ukázal jako správný. Vždy hraje velkou roli rodičovský pár, vitalita mláďat i zkušenost chovatelů. V našem případě se vše sešlo na výbornou,“ uzavřel Petr Vrána, vedoucí zoologického oddělení, do níž spadá i odchov supů.

Jak uvedla mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Nováková, v minulých letech poskytla Ostrava pro vypuštění do přírody už pět mladých jedinců supa mrchožravého, kteří byli přirozeně odchovaní svými rodiči, případně pěstounským párem. „Všechna byla vysazena v Bulharsku v rámci projektu Green Balkans,“ konstatovala mluvčí zoo.

Sup mrchožravý je menší druh supa, který se vyskytuje zejména v severní a východní Africe, dále pak v jižní Evropě, také Asii, a to na sever až po Kavkaz a na východ až do Indie. Má pestrý jídelníček: živí se mršinami, vejci, sbírá i drobné živočichy, například ryby, plazy a hmyz. „Jako jeden z mála živočichů umí používat nástroj, a to kámen, kterým rozbíjí velká vejce ptáků hnízdících na zemi,“ popsala mluvčí Nováková.

Hnízdo umístěné většinou na skalách je vzhledem k velikosti supa poměrně velké a působí neuspořádaně. Samice klade jedno až dvě vejce, inkubace trvá asi 42 dní. Mladí ptáci se od dospělých liší hnědým opeřením.