Venkovské obchůdky zachraňují nejen dotace. Bodují i automatizované prodejny

Udržet v malých obcích prodejny potravin má pomoci dotační program Obchůdek 2021+, v němž letos Moravskoslezský kraj nabízí téměř čtyři miliony korun. Na jeden obchod lze získat až 130 tisíc korun. Pro menší vesnice mají přitom takové prodejny mnohem větší význam než jen zásobování základními potravinami.

„Obchůdky jsou pro obyvatele vesnic opravdu důležité. Je to místo nákupů, ale i setkávání. Lidé z města si možná důležitost těchto prodejen ani neuvědomují, ale pro místní je jejich existence mnohdy nepostradatelná,“ objasnila náměstkyně hejtmana Šárka Šimoňáková.

Do programu ministerstva průmyslu a obchodu se kraj zapojuje již pošesté, v předchozích letech podpořil 225 projektů, mezi něž rozdělil přes 26 milionů korun. „Peníze lze využít například na mzdy zaměstnanců, nájem a energie či internetové a telekomunikační služby. Mohou z nich hradit i provoz a údržbu prostor nebo třeba náklady na zajištění bezhotovostních plateb,“ řekla Šimoňáková.

Zavírání malých obchodů na venkově zpomalilo. Pomáhá podpora státu i bezobslužnost

Starostové obcí udržení prodejen vítají. „Vnímáme to, že velké nákupy si naši obyvatelé vyřídí v supermarketech v okolních městech, ale je potřeba, aby ve vesnici byl i obchod, kde si lze pořídit základní sortiment potravin. Máme tady seniory, kteří nemají možnost zajet si pro nákup jinam, do prodejny si denně chodí pro svačiny zaměstnanci místních firem,“ uvedl starosta Bílova na Novojičínsku Zdeněk Fusik. Zároveň chápe, že udržitelnost takového obchodu v malé vesnici nemusí být snadná. „Sami v obci vidíme, jak rychle rostou třeba mzdové i další náklady,“ podotkl.

Bez podpory to nejde

O dotaci pravidelně žádá skupina COOP, jež provozuje největší síť maloobchodních prodejen na vesnicích v Česku. „Obecně platí, že prodejny v obcích do zhruba tisíce obyvatel se bez nějaké formy veřejné podpory spíše neobejdou. Nemusí to být jen přímé dotace, ale třeba též poskytnutí prostoru pro prodejnu obcí za zvýhodněných podmínek a podobně,“ popsal Lukáš Němčík, místopředseda skupiny COOP pro služby.

O udržitelnosti rozhoduje více faktorů. „Nejde jen o velikost obce, ale také o její blízkost k dalším sídlům a charakter jejich obyvatel, tedy například o podíl seniorů a obyvatel dojíždějících za prací,“ objasnil.

Podle oficiálních statistik se prudké snižování počtu menších prodejen v poslední době zastavilo a loni jich ubylo jen zhruba padesát. „Pomohly právě i dotace,“ řekl Němčík s tím, že u obchůdků nejde jen o zásobování obyvatel potravinami. „Prodejny dnes nabízejí řadu dalších služeb – propojení s e-shopy, poštovní služby či výběry peněz v hotovosti. Jsou často i jediným sociálním centrem obce. “

Nadějí jsou automatizované prodejny 24/7

K udržitelnosti obchodů na venkově přispívá již několik let systém automatizovaných prodejen 24/7. Vůbec první v Česku byla otevřena před dvěma lety na letišti v Mošnově. Nyní jich v Moravskoslezském kraji funguje okolo patnácti.

„Zjednodušeně řečeno zajišťují vyšší komfort a s tím i spojené tržby bez nárůstu mzdových nákladů. Prodejny 24/7 provozujeme převážně v hybridním režimu. To v praxi znamená, že během standardní otevírací doby fungují jako běžné prodejny. Po jejím skončení se pak přepínají do automatického režimu,“ uvedl Lukáš Němčík ze skupiny COOP s tím, že v nejmenších obcích už se ve spolupráci se samosprávami prosazuje i model plně automatizovaných prodejen. „Zatím jde spíše o výjimky, ale čekáme, že jich bude přibývat,“ dodal.

Díky prodejnám 24/7 není pro místní problém zajít si na nákup třeba při pozdějším návratu z práce, nebo si o víkendu skočit pro zmrzlinu či nějakou zapomenutou položku. „Pro nás je zásadní poznatek, že zákazníci si na tento model umí zvyknout velmi rychle, a to včetně seniorů. V současnosti proto otvíráme zhruba tři až čtyři takové prodejny měsíčně a celkem jich máme v České republice již kolem 120,“ podotkl Němčík s tím, že koncept se dobře uplatňuje jak v menších obcích, tak i v turistických lokalitách.