Ochránci mapovali vlky v Beskydech. Populace je stabilní, na dobytek útočí méně

Letošní zimní mapování velkých šelem v Beskydech a přilehlých oblastech potvrdilo, že vlci se stabilně pohybují na celém sledovaném území. Dobrá zpráva je, že konfliktů s chovateli dobytka v regionu ubývá. Populace rysů zůstává vyrovnaná a zvířata se objevují i v nových lokalitách, naopak výskyt medvěda se na české straně hranice nepodařilo prokázat již několik let.

Ochránci přírody a dobrovolníci během února 2026 prošli rekordních 3 700 kilometrů čtverečních a zaznamenali stovky stop šelem. Na vlky narazili všude, rysům se daří udržovat stabilní populaci a objevili se i v nových lokalitách.

Letos mapovali ochránci přírody spolu s dobrovolníky o něco větší území než v předchozích letech. K tradičním místům jako Moravskoslezské, Vsetínské, Slezské a Kysucké Beskydy, Javorníky, Vizovické vrchy a sever Bílých Karpat přibyly nově Hostýnské vrchy a také podhůří Beskyd. Celkem hlídky prošly území o rozloze 3 700 kilometrů čtverečních.

„Nejvíce získaných údajů se podařilo získat o vlku obecném, u něhož se našlo v terénu 211 pobytových stop, tedy o 50 více než loni, a dalších 46 záznamů na fotopastech,“ informoval Michal Bojda z Hnutí Duha Šelmy, který se na mapování podílel.

Rysů v Beskydech nepřibývá, zjistili ochránci při mapování šelem

Na české straně byla zdokumentována skupina pěti až šesti vlků v centrálních Javorníkách, fotopast pak ukázala výskyt vlčího páru i ve Vizovických vrších.

Nejpočetnější skupina šesti vlků se pohybuje v Kysuckých Beskydech, další byly stopovány i v Kysucké vrchovině.

„Stopy pobytu vlka jsme přitom našli prakticky na celém sledovaném území, to znamená, že vlci se zde pohybují běžně, je to pro ně už stálé teritorium,“ podotkl Bojda.

Nová loviště

Populace vlka je tak v oblasti již řadu let stabilní. „Jejich počty nemohou růst do nekonečna, jsou limitovány množstvím přirozené potravy na daném území. Když je kořisti málo, reagují vlci tak, že se rodí méně mláďat,“ objasnil Bojda.

„Mláďata, když dospějí, opouštějí smečku a hledají vlastní loviště jinde, většinou v podhůří Beskyd, a i tam jde o to, kolik potravy v dané lokalitě najdou,“ popsal ochranář.

19 fotografií

Výskyt rysa byl nejčastěji potvrzen ve východní a centrální části Moravskoslezských Beskyd, dále pak v centrálních Javorníkách, v Kysucké vrchovině a v Kysuckých Beskydech.

Deset až dvanáct...

„Oproti předchozím letem jsme našli jeho pobytové stopy také ve Vsetínských a Slezských Beskydech a v Jablunkovské vrchovině,“ sdělil Bojda.

Populace rysa ostrovida se podle jeho slov udržuje na počtu deseti až dvanácti dospělých jedinců.

„Pozorujeme zde již několik let stagnaci, kdy přírůstek mláďat stačí pouze pokrýt úbytek jedinců,“ nastínil Bojda.

Mapování šelem bylo bez sněhu náročnější, průzkum však potvrdil rysy i vlky

Výskyt medvěda hnědého prokazovalo pouze pět stop na slovenské straně hranic. „V Moravskoslezských ani Vsetínských Beskydech nebyl výskyt medvěda věrohodně prokázán už několik let, o jeho trvalém výskytu víme pouze v Javorníkách,“ podotkl Bojda.

V CHKO Beskydy pak v poslední době poklesl i počet škod způsobených vlky. „Loni bylo krajskému úřadu doručeno 33 žádostí týkající se náhrady škody způsobené vlkem obecným a vyplacena částka ve výši 924 tisíc korun za zhruba 90 kusů zvířat,“ informovala mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová s tím, že letos už hejtmanství obdrželo 53 žádostí.

Ne všechny tyto události se ale týkají Beskyd. „V letošním roce je viditelný nárůst opakovaných útoků vlků, nicméně pouze u několika žadatelů zejména na Krnovsku,“ doplnila.

Zlepšení situace v Beskydech je podle Bojdy dáno tím, že chovatelé se už na přítomnost vlků adaptovali. „Domníváme se, že díky pomoci od státu a různým dotacím se jim podařilo stáda lépe zabezpečit a zabránit tak případným útokům,“ uzavřel Michal Bojda.