Pocta čtyřem odbojářům. V Ostravě vznikl pomník obětem komunistických poprav

Uplynulo 75 let od tragických komunistických poprav z 1. srpna 1951. Na Ústředním hřbitově ve Slezské Ostravě proto vznikl pomník jejich obětem. Dílo sochaře Petra Szyrokiho vzdává úctu čtyřem popraveným odbojářům – Ladislavu Ceému, Milošovi Morávkovi, Josefu Polomskému a Miroslavu Sýkorovi. Ti byli po vykonstruovaném politickém procesu odsouzeni k trestu smrti a jejich popel komunistické úřady tajně uložily do hromadného hrobu.

Iniciátorem i finančním dárcem památníku je ostravský spolek Fiducia, který zároveň vydává novou mapu hřbitova označující přesné místo odpočinku obětí.

Ladislava Ceého, Miloše Morávka, Josefa Polomského a Miroslava Sýkoru, kteří byli 1. srpna 1951 po vykonstruovaném politickém procesu popraveni v tehdejší krajské věznici v Ostravě, připomíná nový pomník. Autorem díla z odřezků mramoru a žuly je sochař Petr Szyroki.

Popravení z hrobu UH-1. Badatel objevil urny obětí komunistických vražd

Komunistický režim odsoudil čtyři odbojáře k smrti oběšením za údajnou protistátní teroristickou činnost, která měla být spojena s případem ostravského odbojáře Jana Buchala a navazovala na nejznámější proces s Miladou Horákovou.

Po popravě nechali komunisté těla obětí spálit a popel uložili do společného hrobu. Ani pozůstalí nesměli vědět, kde ostatky mužů, kteří byli v roce 1990 plně rehabilitováni, skončily.

Vypátral to s pomocí archivářů až kolem roku 2024 badatel Stanislav Grym.

„Jsem rád, že díky Fiducii mají příbuzní obětí konečně kde položit květinu nebo zapálit svíčku. Zároveň jsem zklamaný přístupem představitelů státu, města i obvodu, kteří se o to měli dávno postarat,“ prohlásil Grym.

Pozůstalí o popel žádali

O zjištění místa uložení popele, které potvrdila hřbitovní správa, informoval také syna popraveného ostravského četníka Ladislava Ceého.

Ten vzpomínal, že matka marně žádala o vydání otcových ostatků. „Tvrdili, že popel už byl rozprášen v přírodě,“ vyprávěl Ceé mladší.

„Nám říkali, že ho vysypali do řeky Ostravice. Bezostyšně lhali,“ zlobila se Marie Sýkorová, švagrová popraveného Miloše Sýkory.

14 fotografií

Předsedkyně spolku Fiducia Ilona Rozehnalová chtěla pomník umístit přímo na společném hrobě UH-1, ale dozvěděla se, že to s ohledem na další pohřbené není možné. „Nakonec jsme si pronajali hrobové místo vedle,“ líčila Rozehnalová.

Na tragický rok 1951 v České republice pamatuje hned několik míst, jež připomínají oběti komunistické totality a vlny poprav. Pamětní deska a pomník obětem komunismu například stojí v Kadani a nese nápis: „Na paměť občanů, kteří byli roku 1951 v této budově nespravedlivě odsouzeni státním soudem v rámci zinscenovaného procesu a na památku všech obětí komunistického režimu z Kadaňska.“

Proces Buchal a spol.: Před 70 lety padly v sokolovně i rozsudky smrti

Památník v místě popraviště má také Jihlava v areálu bývalé věznice (dnes tam sídlí Vysoká škola polytechnická Jihlava). Právě v Jihlavě proběhly 3. srpna 1951 hromadné popravy popravených v politických procesech, spojené také s tzv. babickým případem, kde byl odsouzen kněz Václav Drbola.

Pomníky na oběti komunistické zlovůle stojí také v Brně Štýřicích u brněnského krematoria, ten připomíná památku účastníků 3. odboje a popravených v prvních letech komunistické diktatury (1949–1951).

Celonárodní monument věnovaný všem perzekvovaným a popraveným v letech 1948–1989 připomíná pomník na úpatí Petřína od sochaře Olbrama Zoubka: