Ostravské stopy: V Ostravě nepadají uhlazené otázky, říká publicista Borkovec

Hned dvakrát během letních prázdnin do Ostravy zavítal na literární čtení básník, překladatel i prozaik Petr Borkovec. Nejprve se účastnil čtení a besedy na putovním festivalu Měsíc autorského čtení (MAČ) s názvem Povídka chce čas, poté představoval svou sbírku Cécilie a jiné v Centru PANT.

„Rád bych, aby má autorská vystoupení nebyla jen seriózní a aby bylo vidět, že pod tím je nějaké nadšení,“ povídal Petr Borkovec.

Dlouholetý moderátor čtení v již neexistující pražské Kavárně Fra do Ostravy zavítal už v začátcích vzniku ostravské sekce MAČ kolem roku 2010.

„S úžasem jsem sledoval, jak MAČ roste, zvláště z pohledu dlouholetého moderátora v Kavárně Fra. V Praze mi vadilo, že si mohl číst, kdo se zrovna namanul, kdežto tady se rychle vytvořila výrazná dramaturgická stopa, až se to rozvinulo do obdivuhodné podoby,“ ocenil Borkovec.

Současně srovnal ostravská čtení i s těmi brněnskými: „Tady v Ostravě to bylo vždycky víc ‚na těsno‘. Ostřejší otázky, žádné uhlazené. Lidé se tu ptají na věci, které se míň očekávají. Já se rád nechám vést, je to pro mě i úleva, navzdory vědomí, že se ocitnu v situaci, že třeba nebudu vědět. V nejhorším případě budu buď koktat, nebo nebudu říkat nic. Anebo něco vymyslím.“

Pozdní seznámení

Ostravské divadlo si u jednoho z nejznámějších autorů současnosti objednalo i nový překlad legendární antické hry.

„Asi před dvěma roky jsme dostali zakázku na nový překlad Euripídovy Médey. Premiéra se konala v Divadle Antonína Dvořáka. (Petr Borkovec a Matyáš Havrda obdrželi za překlad Médey užší nominaci na překladatelskou Cenu Josefa Jungmanna za rok 2024 – pozn. red.). Atmosféra byla výborná. Režisér Jakub Šmíd náš překlad mírně posunul. Byl to výklad, který mě trochu překvapil, ale ne zaskočil,“ komentoval Petr Borkovec svou zkušenost s ostravskou divadelní scénou.

Ostravské stopy: Vzpomínám na nonstop u Duhy a Minikino, říká spisovatel Müller

Ovšem znalost ostravské literární scény u znalce a praktika, jakým je, byla u Borkovce zpočátku poměrně tristní.

„Z Ostravy jsem v devadesátých letech nikoho moc neznal. Třeba s Janem Balabánem nebo s Petrem Hruškou jsem se seznámil až o dost později. Na Hrušku mě upozornil Ivan Wernisch,“ vzpomínal Petr Borkovec.

„Ale ve Fra tehdy četl například ostravský autor Jaroslav Žila. Pamatuji si i na čtení na Jana Balabána. Mám na ten večer zřetelnou vzpomínku, přijel v takovém zvláštním rozpoložení, jako by byl naplněn velkou nedůvěrou. Během čtení se to změnilo, aspoň takový ve mně zůstal dojem.“

Ostravské stopy: Největší dojem udělaly Mariánské hory, popisuje „čechofil“ Miklasz

Poetický rozměr průmyslové Ostravy Petra Borkovce zcela minul. Vynahradil si to však literárně prostřednictvím místního nakladatelství Protimluv, které jej až v Praze zasáhlo svými polskými překlady.

„Žádní horníci, průmysl, nic takového. Úplně mě to minulo. Do Ostravy jsem začal jezdit až z literárních důvodů, protože v Ostravě se děla a děje spousta věcí, zejména literární festival ProtimluvFest. S šéfredaktorem Protimluvu Jiřím Macháčkem jsem se seznámil díky polské poezii, která mě vždy oslovovala, už od 80. let. Nešlo jen obecně o poezii, ale také o poezii jazyka, který mě tolik fascinuje,“ zmínil Borkovec.

„Protimluv polské autory hodně vydával a dodnes neslevil. Já sám jsem se je kdysi pokoušel překládat, pak se ale objevili profesionálové,“ dodal Berkovec.