Jak ochránit lidi nad přehradou? Problém obcí na Bruntálsku už řeší i projektanti

Řeka tam umí být nebezpečná. Když se rozvodní, s obrovskou energií ničí vše, co jí stojí v cestě. Vyrazí nové koryto, bourá domy, odnáší silnice. Obce na horním toku Opavy proto netrpělivě vyhlížejí nová protipovodňová opatření. Chtějí lepší ochranu, než měly před povodní. Každá však trochu jiným způsobem

Jaké prvky a od kdy je před velkou vodou budou chránit, by mělo být známé v následujících měsících. Jisté je, že přehrada Nové Heřminovy jim nepomůže. Obce leží proti proudu nad ní.

„V Široké Nivě je řeka stále v provizoriu. Tak, jak zůstala po základních úpravách v době krizového stavu. Mimo obec, například v úseku mezi Širokou Nivou a Pochní, je po povodni zcela nedotčená,“ popsal stav toku dva roky po záplavách starosta Široké Nivy Tomáš Spáčil.

S jakými opatřeními se pro obec počítá, netuší. Teprve čeká na schůzku s projektanty, které Povodí Odry vybere v tendru na zhotovitele projektu.

„Moc možností přímo v Široké Nivě nemáme,“ konstatoval Spáčil s tím, že na vzniku systému opatření se zástupci obce chtějí podílet. A využít své zkušenosti.

„Zažil jsem tady dvě povodně, předloňskou i v roce 1997. Vím, jak probíhaly, kde potřebujeme ochránit, kde to nefunguje. Máme nějaké představy, jak situaci zlepšit,“ nastínil.

Obnova cyklostezky po povodni dělí město a obec na Bruntálsku. Chtějí jiné trasy

V Karlovicích také na Bruntálsku už mají první jednání se zástupci projekční firmy za sebou. „Snažíme se o účast v dalších krocích, abychom se mohli vyjádřit k jednotlivým variantám, které budou postupně vznikat,“ popsal místostarosta Martin Kočí.

Zástupci Karlovic by rádi měli ochranu před stoletou vodou místo dosavadní dvacetileté. Ve své vizi vycházejí ze studie odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kterou nechal stát pro řeku Opavu zpracovat loni.

Obec navázala vlastní studií, jež podrobněji rozpracovává propojení ochrany proti povodni s přírodě bližší podobou řeky, jejím začleněním do života obce i rekreačním využitím.

Studie kombinuje rozšíření prostoru pro řeku, úpravy koryta, využití rozlivů i ochranných hrází.

„Současně řeší podobu řeky při běžných a nízkých průtocích, pěší a cyklistické propojení, přístup k vodě i úpravu veřejných prostor podél toku. Předáme ji projektantům,“ avizoval Kočí s tím, že cílem je prosadit co nejvíce principů do konečné podoby protipovodňové ochrany Karlovic.

Naplno už se jedná ve Vrbně pod Pradědem. „Právě vzniká projektová dokumentace pro opatření na Černé Opavě, Bílé Opavě, Opavě a malé části Střední Opavy. Jsme na soutoku tří ramen řeky, kde má voda obrovskou dynamiku a při povodni demoluje vše. Naší prioritou je zvýšení ochrany občanů,“ popsal starosta Petr Kopínec.

Město podle něj preferuje přírodě blízká, ale funkční opatření. „Není to jen o obnově starých opěrných zdí. Chceme vytvořit systém opatření, který by vodu zpomalil, a využít k tomu i naše znalosti a pozorování během povodní,“ zmínil.

Povodí Odry i ministerstvo zemědělství opakovaně uvedly, že studie AOPK, jejíž vznik po povodni inicioval stát, není pro finální projekt závazná. „Jsou nezávazným koncepčním podkladem,“ sdělil už před časem mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Podle Povodí Odry budoucí projekty zkombinují nová protipovodňová opatření s přírodě blízkými prvky a vzejdou ze vzájemného jednání. „Máme zasmluvněné projektanty na celý vrch Opavy až po Širokou Nivu. Vytváříme koncepční technická, ale i přírodě blízká opatření,“ potvrdil generální ředitel Povodí Odry Miroslav Janoviak.

Státní podnik se samosprávami jedná a podle Janoviaka bude finální podoba úprav řeky o kompromisu i o tom, aby do budoucna nezabránila dalším investicím.

„Skládáme to jako puzzle, aby to bylo účinné jako jeden celek. V první fázi musíme obnovit majetek, který zafungoval, a další potřebná opatření. Po roce 2030 se můžeme bavit o dalších prvcích, které obce chtějí na svém území,“ uvedl.