Huť přijde o své „Hradčany“. Kdo si je chce vyfotit, měl by to udělat, říká ředitel

Loňský rok skončil pro ostravskou Novou huť výraznou ztrátou. Její další osud se pojí i s elektrickou obloukovou pecí za 17 miliard korun. Huť ji chce spustit za tři roky. A co bude s areálem vysokých pecí dál, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz generální ředitel Nové huti Radek Strouhal.

„Počítám, že tyto „Hradčany“ začnou příští rok mizet. Kdo si je chce ještě vyfotografovat, měl by to udělat. Pro nás je to mrtvý prostor a velké množství oceli, které nemá smysl ponechávat bez využití. Výhodnější je šrot zpeněžit a peníze investovat například do elektrické pece,“ říká Strouhal.

Od převzetí Nové huti uplynulo devět měsíců. V jaké kondici je dnes podnik?
Když jsme huť přebírali, byla ve velmi složité situaci. Víc jsme nejeli, než jeli. Dnes je situace výrazně lepší. Pro rourovnu máme zajištěné plynulé dodávky materiálu a dostali jsme se na výrobu kolem 16 tisíc tun, což je nejlepší výsledek od roku 2018. Také pro steckelovu válcovnu se nám podařilo zajistit dostatek bram. Posledním provozem, kde jsme se ještě trochu trápili, byla středojemná válcovna, ale i ta se nyní rozbíhá.

Plníte plán, který jste si při převzetí firmy stanovili?
Jsme dokonce o něco lepší, než jsme očekávali. Trh byl v prvním pololetí poměrně dobrý, což nám pomohlo na maržích. Naším střednědobým cílem bylo dostat se na zpracování alespoň 100 tisíc tun oceli měsíčně a nyní jsme na tuto úroveň nastartovaní.

Jak Nová huť hospodařila v minulém roce? Výroční zprávu jste ještě nezveřejnili.
Zveřejníme ji. Minulý rok jsme ještě vykázali velkou ztrátu. Při převzetí firmy jsme museli vyplatit odstupné a vynaložili jsme další vysoké částky, celkově šlo o stovky milionů korun.

A jak vypadá hospodaření nyní?
Situace se výrazně změnila. Výrobu jsme zvýšili a začínáme dosahovat pozitivních provozních výsledků. Proto nyní připravujeme zkrácení hospodářského roku a uzavřeme samostatně první pololetí.

Proč?
Chceme tím především bankám ukázat, že se hospodaření firmy změnilo. Výsledky by měly být hotové v září nebo říjnu. Bude to mimořádný krok. Nyní uzavřeme první pololetí a poté opět celý hospodářský rok. Je to sice administrativně náročnější, ale pro financující instituce je důležité vidět aktuální vývoj firmy.

9 fotografií

Co vám komplikuje hospodaření nejvíce?
Výrazně nám uškodily ceny plynu. Nejcitlivější je na ně rourovna, protože se tam materiál během výroby několikrát nahřívá. Plyn za 50 eur je pro takový provoz velký problém. Samozřejmě sledujeme také vývoj kolem Hormuzského průlivu, protože může ovlivnit další ceny energií.

Je huť stále závislá na ruských bramách?
Dnes už na ruském materiálu téměř závislí nejsme. Podařilo se nám najít nové dodavatele, především v Asii, a to za relativně rozumných ekonomických podmínek. Nevýhodou je samozřejmě dlouhá a složitá logistika, protože materiál cestuje přes půl světa.

Odkud dnes získáváte materiál?
Máme dodávky z Kazachstánu a nyní také zkušební dodávku z Norska. Uvidíme, jak se osvědčí. Středojemná válcovna byla posledním provozem, kde jsme měli se zajištěním materiálu větší problémy.

Modulární reaktor na Karvinsku se přiblížil. Zájem má i ostravská Nová huť

Jak je to nyní se zaměstnanci? Je propouštění už u konce?
Jednotliví lidé ještě odcházejí, ale nejde už o žádnou masovou akci. Je to spíše průběžná obměna, která má také generační charakter. Současně nové lidi hledáme. Reagujeme také na vývoj poptávky. Když výroba roste, musíme dělníky přijímat, při poklesu naopak někdy musíme počet lidí upravovat.

Hlavním projektem pro budoucnost huti je elektrická oblouková pec. Kdy definitivně rozhodnete, zda ji postavíte?
Rozhodnutí by mělo padnout na přelomu září a října, spíše v říjnu. Ne všechno postupuje úplně hladce, ale pokud projekt uskutečníme, pec by měla být v provozu v roce 2029.

Kolik má celý projekt stát?
Počítáme s tím, že celá investice bude stát maximálně 17 miliard korun. Nejde pouze o samotnou pec, ale také o potřebnou infrastrukturu a modernizaci válcoven. Nemělo by smysl postavit nejmodernější pec a následně celý výrobní tok brzdit na technologiích, jejichž základ pochází z padesátých let.

Pro pec potřebujete získat elektřinu. Na stavbu vedení VVN jste získali dotaci ve výši přibližně devíti miliard korun. Bez ní by se pec nepostavila?
Dotace je jedním z klíčových stavebních kamenů projektu. Elektrická technologie je drahá a výroba v elektrické peci zatím není tak rentabilní jako výroba ve vysokých pecích.

Dotaci jste dostali docela krátce po převzetí firmy.
Žádost jsme podávali už v říjnu, krátce po převzetí firmy, ale práce na projektu začaly dříve, už v době, kdy bylo zřejmé, že se huť bude přebírat.

Jak chcete financovat zbývající část stavby pece?
Jednáme s Evropskou investiční bankou, se Světovou bankou, která tady v minulosti financovala třeba steckelovu válcovnu, a rovněž s komerčními bankami. Cítíme poměrně velký zájem. Pro banky je to zelená investice, zároveň jde o zajímavý objem peněz a finanční model je podle mě robustní. Jednat budeme samozřejmě také s vlastníky o zapojení vlastního kapitálu.

Proč je výroba v elektrické peci ekonomicky méně výhodná než ve vysoké peci?
Protože třeba když nakupujete elektřinu, platíte v její ceně také náklady na emisní povolenky. V České republice je výroba elektřiny stále poměrně emisně náročná. Naopak provozovatelé primární výroby získávají část povolenek bezplatně. Elektrická pec tak může paradoxně nést cenu emisí v elektřině, zatímco klasická prvovýroba část povolenek dostává zdarma.

Nebylo by levnější obnovit vlastní energetický zdroj, například někdejší Tameh?
Tameh byl problém z několika důvodů. Zdroj byl zanedbaný a podinvestovaný, navíc šlo o černouhelný provoz. Výroba energie z uhlí je kvůli emisním povolenkám ekonomicky velmi problematická. Nebyla to pro nás cesta.

Je elektrická pec podmíněna výstavbou nového vedení velmi vysokého napětí z Nošovic?
Elektrická přípojka je naprosto klíčová. Nemá smysl mít pec bez dostatečného přívodu elektřiny. Vedení proto musí být hotové nejpozději v době spuštění pece v roce 2029.

V jaké fázi je příprava vedení? Dříve někteří vlastníci pozemků deklarovali, že budou výrazně proti stavbě.
Dnes už máme přesněji vytyčeno, kudy má vést a jaké parametry bude mít. Začínáme znovu jednat s vlastníky dotčených pozemků. Může jít přibližně o 120 až 130 subjektů a neočekávám, že se všemi bude dohoda jednoduchá. Právní řád ale umožňuje zřídit věcná břemena a v krajním případě využít také vyvlastnění.

Kdo vedení postaví a komu bude patřit?
Postavíme ho my a bude naše. ČEPS by podle všeho nebyl schopen vedení vybudovat v termínu, který potřebujeme. Propojka mezi Nošovicemi, Vratimovem, Novou hutí a Dětmarovicemi pro něj dnes zřejmě není prioritním projektem, přestože nám by výrazně pomohla.

Nešlo by pec připojit k současné ostravské síti?
Technicky by to šlo poskládat, ale spotřebovali bychom téměř veškerou volnou kapacitu v Ostravě. Omezili bychom další rozvoj v okolí i uvnitř areálu. Soutěžíme proto variantu připojení na 110 i 400 kilovoltů, ale varianta 400 kilovoltů je preferovaná. Je bezpečnější pro stabilitu sítě a má menší dopad na okolí.

Kde má nová pec stát?
Měla by stát za steckelovou válcovnou, v blízkosti stávajícího kontilití (plynulé odlévání, pozn. red). Starou ocelárnu využívat nebudeme. Moderní elektrická pec potřebuje ve srovnání s původní ocelárnou jen relativně malý zastavěný prostor. Záležet bude také na tom, zda vybereme horizontální, nebo vertikální technologii.

Plánujete kromě elektrické pece stavět i něco jiného?
Chceme vybudovat i nové kontilití pro odlévání sochorů. Všechno je ale navázáno na rozhodnutí o elektrické peci. Jestli se má do Ostravy vrátit výroba oceli, musí vzniknout pec i odpovídající napojení.

Co by pec huti přinesla kromě vlastní výroby oceli?
Především bychom se zbavili závislosti na polotovarech dovážených přes celý svět. Mohli bychom využívat teplé bramy, čímž bychom zvýšili kapacitu, snížili energetickou náročnost a zlepšili kvalitu. Znovu bychom také mohli vyrábět speciální druhy ocelí. Moderní elektrická pec dnes zvládne prakticky cokoli.

Co by pro Novou huť znamenalo, kdyby se pec nakonec nepostavila?
S pecí získáme jistotu, že zde bude chtít někdo nejméně dalších dvacet let ocelářskou výrobu provozovat. Bez ní zůstaneme závislí na dovozu materiálu a výkyvech trhu. Jednoho dne by mohl přijít tak nepříznivý vývoj, že vlastník řekne, že už výroba nedává smysl, zařízení se sešrotuje, pozemky se prodají a místo huti zde vznikne například montovna.

Co se stane se zbytkem rozsáhlého areálu?
Postupně připravujeme demoliční projekty a hledáme nové využití pozemků. Některé nabízíme k prodeji a máme několik vážných zájemců, kteří jsou relativně blízko rozhodnutí vstoupit do areálu.

Budete pozemky prodávat po menších částech, nebo plánujete i nějaký strategický prostor pro větší zájemce?
Nechceme areál rozdělit na malé parcely. Na severní straně hledáme větší investory, kteří mohou koupit například 25 hektarů. Není to celý dvousethektarový celek, ale pořád jde o velmi rozsáhlé území. Rozdrobení na malé části by možná přineslo více peněz, ale trvalo by dlouho a bylo by velmi obtížné řídit vztahy mezi desítkami sousedních firem.

Jak velkou část areálu chcete zachovat pro hutní výrobu?
Rourovna, steckelova válcovna, středojemná válcovna a teoreticky také hrubá válcovna vytvářejí funkční výrobní celek. Ten si chceme podržet, abychom měli prostor také pro případné rozšíření výroby nebo vybudování dalších skladovacích kapacit.

Poláci zachraňují své hutě, Třinecké železárny i Nová huť potřebují podobnou podporu

Co bude s areálem vysokých pecí?
Počítám, že tyto „Hradčany“ začnou příští rok mizet. Kdo si je chce ještě vyfotografovat, měl by to udělat. Pro nás je to mrtvý prostor a velké množství oceli, které nemá smysl ponechávat bez využití. Výhodnější je šrot zpeněžit a peníze investovat například do elektrické pece.

Nezůstane zachována alespoň část technologického komplexu?
Fyzicky jej zachovávat nechceme. Ve spolupráci s Národním památkovým ústavem ale vzniká podrobný 3D model. Celý komplex je snímán drony, aby zůstal digitálně zachován. Mám úctu k tomu, co zde předchozí generace vybudovaly, ale nelze žít pouze z minulosti a udržovat rozsáhlé stavby bez reálného využití. Navíc tím ušetříme.

Jak?
Jen na dani z nemovitostí letos zaplatíme přes 100 milionů korun. Vyšší koeficienty nás motivují, abychom odstraňovali stavby, které už nepotřebujeme. Udržovat rozsáhlé prázdné objekty je nákladné nejen technicky, ale také daňově.