Landek má slovanskou a velkomoravskou historii, hledají tam i přemyslovský hrad

Archeologové z Ostravského muzea a Masarykovy univerzity odhalili v podzemí ostravského Landeku zdivo zaniklého středověkého hradu krále Přemysla Otakara II. Při průzkumu unikátní lokality využili georadar a magnetometr, díky nimž nemuseli kopat. Klasické archeologické vykopávky tam v nejbližší době ani neplánují. Místo je totiž chráněné a terén pokrývají vzrostlé stromy.

Geofyzikální průzkum na kopci Landek v Ostravě potvrdil, že pod povrchem může být dochované zdivo středověkého hradu. Dřívější průzkumy prokázaly pravěké a slovanské osídlení i existenci hradu, který na místě velkomoravského hradiska založil ve 13. století Přemysl Otakar II.

Cílem průzkumu bylo najít pozůstatky kamenného hradu a zjistit něco více o jeho podobě.

Odborníci z Ostravského muzea a Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity provedli magnetický průzkum a měření georadarem, které umožňuje nahlédnout bez kopání do hloubky tří až čtyř metrů, letos v dubnu.

12 fotografií

„S ohledem na vzrostlé a spadlé stromy nebylo možné zkoumat celou plochu, ale jen část o velikosti asi 1 700 metrů čtverečních,“ přiblížil archeolog Zbyněk Moravec.

Průzkum podle něho přítomnost zbytků kamenného zdiva naznačil, což odpovídá i zkoumání z konce devadesátých let. „Nelze však dát jasně rovnítko mezi zaznamenanými plochami a pozůstatky zdí. Bez ověření v terénu jde jen o spekulaci,“ zdůraznil Moravec.

Přesto se s kolegy pokusil o rekonstrukci základových struktur eventuálních středověkých staveb.

Kope se tam, kde se staví

Výzkum pod povrchem narazil na několik zajímavostí, které se odlišují od svého okolí. „Zatímco kompaktnější obsah může ukazovat na jednolité skalní podloží, ten méně sourodý pravděpodobně naznačuje přítomnost pozůstatků kamenných zdí,“ popsal Moravec.

To podle Moravce navazuje ba závěry výzkumu docenta Pavla Kouřila z roku 1998, který objevil hradební zeď. Zároveň však upozorňuje, že bez ověření v terénu to nelze potvrdit. „Jakákoli interpretace je bez ověření v terénu jen spekulací.“

Vědci vrátili tvář významné moravské šlechtičně Lukrecii Nekešové z Landeka

Šance, že vše brzy objasní archeologické výkopy, je nízká. „Chceme v budoucnu otevřít možnost posouzení vhodnosti badatelského archeologického průzkumu, je to ale složité. Nacházejí se tam vzrostlé stromy a jde o chráněnou lokalitu,“ podotkl Moravec.

Stát navíc preferuje záchranné archeologické průzkumy nalezišť ohrožených hlavně v souvislosti se stavební činností.

Landecký hrad zanikl zřejmě kolem roku 1474. „K jeho naprosté povrchové likvidaci došlo zejména v 19. století,“ doplnil Moravec.

Historické osídlení na Landeku je unikátní. „A stále je tu obrovský prostor pro objevování nebo zpřesňování starších výzkumů. Budeme se snažit o co nejlepší poznání landeckého osídlení,“ prohlásil ředitel Ostravského muzea Filip Petlička.

Ostrava patří do UNESCO, má světové technické památky, říká památkář

Prostor návrší Landek byl prostřednictvím sond zkoumán již v letech 1976 až 1977 a pak v roce 1998 při stavbě rozhledny. Výzkumy doložily osídlení v době velkomoravské i náznaky pravěkého osídlení.

„V 8. až 9. století a pak zřejmě i později se v daných místech rozkládalo hradisko. Na konci 12. století se Landek dostává pod svrchovanost Přemyslovců, a právě na místě původního hradiska zakládá ve druhé polovině 13. století Přemysl Otakar II. kamenný hrad. Po jeho smrti se hrad dostává pod vládu opavských vévodů. Hrad ztrácí na významu v roce 1327, kdy Těšínsko a Slezsko získává Jan Lucemburský a státní hranice se posouvá daleko od hradebních zdí. Život na hradě patrně zaniká v souvislosti s česko-uherskými válkami, pravděpodobně kolem roku 1474. Později byl hrad postupně rozebírán na stavební materiál a k jeho naprosté povrchové likvidaci došlo v 19. století, kdy zdivo hradu posloužilo k výstavbě obydlí obyvatel sousedních obcí Koblova a Šilheřovic,“ přiblížil Moravec.