Poláci zachraňují své hutě, Třinecké železárny i Nová huť potřebují podobnou podporu

Polsko směruje do hutnictví miliardy zlotých, chce pomoci tamním hutím. Polský státní Węglokoks spouští rozsáhlý program investic do hutnictví ve Slezsku. Skupina chce během příštích let posílit výrobu oceli, trubek, plechů, profilů a konstrukcí.

Celková hodnota investic má přesáhnout půl miliardy zlotých, tedy zhruba tři miliardy korun.

„Více než půl miliardy zlotých (2,8 miliardy Kč, pozn. red.) investic je šancí na proměnu Węglokoksu v moderní a rentabilní průmyslovou skupinu,“ uvedl při podpisu dohody polský ministr státních aktiv Wojciech Balczun.

Podle něj má projekt význam nejen pro samotnou firmu, ale i pro polský průmysl a bezpečnost. Ministerstvo i Węglokoks zdůrazňují, že Evropa potřebuje vlastní výrobu oceli mimo jiné kvůli investicím do infrastruktury, energetiky nebo obrany.

O jednu cestu k výhni méně. V Třinci spustili unikátního robota pro výrobu oceli

Největší část investic má mířit do Huty Łabędy v Gliwicích, kde se počítá s rozvojem výroby velkoprůměrových trubek. Walcownia Blach Batory se má zaměřit na nové technologie výroby plechů se zvýšenou odolností, Huta Pokój Profile na výrobu za studena tvarovaných profilů a Huta Pokój Konstrukcje na nové zázemí pro výrobu ocelových konstrukcí.

Polský program přichází v době, kdy se evropské hutnictví potýká se slabší poptávkou, drahou energií, náklady na emisní povolenky i tlakem levnějších dovozů.

Podobné problémy řeší i české hutě. Ta největší, Třinecké železárny, loni udržela hospodaření jen těsně v zisku. Firma za rok 2025 vykázala tržby 44,5 miliardy korun a zisk po zdanění 186 milionů korun. Vyrobila 2,4 milionu tun oceli.

„Výsledek je velmi nízký. Zisk jsme udrželi díky úsporám,“ konstatoval už dříve generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Plány na vlastní elektrickou obloukovou pec Třinecké železárny zatím odložily, dostupná dotace pro ně nebyla ekonomicky přijatelná.

Podle firmy by tak byla potřeba podpora na úrovni, jako dostávají dotace obdobné firmy v Německu.

„Ekonomicky únosné by bylo, kdyby podpora dosahovala zhruba 74 procent investice. Přechod na elektrickou výrobu oceli si vyžádá zhruba miliardu eur. A každý rok prodlení znamená vyšší náklady. Čím dřív se rozhodne, tím lépe,“ uvedl na podzim generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Od té doby se situace nezměnila. „V tomto směru žádné nové informace zatím nemám,“ konstatovala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Podpora pro přivedení vysokého napětí

Třinečtí tak zatím investují do jiných částí modernizace. Energetika Třinec, dceřiná společnost Třineckých železáren, letos zahájila přípravu nového paroplynového zdroje o výkonu 62 megawattů. Zakázka za více než čtyři miliardy korun má nahradit uhelný fluidní kotel na jedné z tepláren a má být dokončena v roce 2030.

Obloukovou pec plánují i v ostravské Nové huti, kde by měla nahradit odstavené vysoké pece.

Firma na jaře zahájila výběrové řízení na dodavatele elektrické obloukové pece o kapacitě 200 tun. Projekt má omezit závislost podniku na dovozu bram a sochorů.

Pro její provoz však huť potřebuje získat elektřinu, dostatečný vlastní zdroj nemá.

„V současnosti je pro nás stěžejní rozšíření distribuční soustavy elektrické energie na hladině 400 kV z Nošovic. V této oblasti jednáme se zástupci státu, protože jde o klíčovou podmínku pro navrácení výroby oceli do Ostravy a zajištění fungování huti pro další desetiletí,“ vysvětlil generální ředitel Nové huti Radek Strouhal s tím, že na financování napojení huť získala 9,4 miliardy korun z Modernizačního fondu.