Rychlá změna v čele OKD. Generální ředitel Sikora byl odvolán, nahradil ho Džanaj

Čtyři roky vydržel v čele společnosti OKD Roman Sikora, poslední šéf firmy z její těžební éry. Předsedou představenstva se stal v dubnu 2022, o rok později přidal i pozici generálního ředitele. Po rychlém odvolání jej od 1. června v obou funkcích nahradil Martin Džanaj.

Personální změna přichází jen několik měsíců poté, co OKD definitivně ukončilo těžbu černého uhlí v České republice. Firma nyní řeší technickou likvidaci Dolu ČSM, následné rekultivace a hledání nového podnikání po konci hornické činnosti.

Džanajovi je 42 let a podle OKD je soudním znalcem v oboru stavebnictví a těžby černého uhlí se specializací na posuzování důlních škod na povrchových objektech. V minulosti už právě v oblasti důlních škod s OKD spolupracoval.

Dosud působil jako ředitel Českého znaleckého a výzkumného ústavu v Praze. Je absolventem inženýrského a doktorského studia na Stavební fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava v oboru městského stavitelství a inženýrství.

Sikorův nástup se časově potkal se zásadním obratem v pohledu státu na poslední českou černouhelnou firmu. Ještě za první vlády Andreje Babiše se počítalo s tím, že těžba v OKD skončí nejpozději v roce 2022. Firma už tehdy v očekávání útlumu neinvestovala ani do přípravy další těžby uhlí.

Bývalý generální ředitel společnosti OKD Roman Sikora.

Po nástupu vlády Petra Fialy, začátku války na Ukrajině a prudkém růstu cen energií se ale scénář změnil. Krátce po Sikorově příchodu do čela představenstva zadalo ministerstvo financí OKD analýzu možného pokračování těžby.

V té době firma stále uváděla, že těžbu plánuje ukončit ve druhém čtvrtletí roku 2023. Zároveň ale už začaly přípravy důlních pracovišť pro rok 2023 a při případném dalším prodloužení by OKD muselo s přípravami začít nejpozději v červenci 2022.

V červnu 2022 Fialova vláda oznámila prodloužení těžby minimálně do konce roku 2023 a zároveň otevřela možnost dalšího pokračování. V prosinci téhož roku OKD představilo střednědobý výhled, který počítal s těžbou až do konce roku 2025. Sikora se tak stal jednou z hlavních tváří období, kdy se OKD místo rychlého útlumu ještě na několik let vrátilo k plnohodnotné těžbě.

Ta definitivně skončila letos, kdy horníci na Dole ČSM dojeli poslední porub. OKD podle aktuální zprávy ukončilo hlubinné dobývání uhlí v České republice k 31. lednu 2026, po téměř 250 letech. Na posledním činném dole ČSM bylo v období let 1968 až 2026 vytěženo 124 335 056 tun černého uhlí. K 28. únoru skončil také provoz úpravny uhlí.

V OKD zjistíme, jaké jsou zásoby uhlí a jestli půjdou vytěžit, řekl Babiš v Karviné

Pod Sikorovým vedením OKD prodlouženou těžbu využilo i k tomu, aby si vydělalo na vlastní konec. Technická likvidace Dolu ČSM má podle dřívějších údajů vyjít zhruba na 3,3 miliardy korun a firma ji má zaplatit ze svých peněz, nikoli ze státního rozpočtu. Celková rezerva společnosti na pohornickou činnost přesahovala podle informací zveřejněných letos na jaře osm miliard korun.

Definitivní konec těžby v OKD zřejmě přišel v pravý čas. Zatímco OKD těžbu ukončilo s rezervou na technickou likvidaci a pohornickou činnost, velké polské těžební firmy řeší hluboké ztráty. Situace při těžbě uhlí totiž není jednoduchá, hlubinná těžba uhlí v Evropě je ekonomicky stále složitější a u řady dolů ztrátová.

Například státem kontrolovaná Jastrzębska Spółka Węglowa, největší producent koksovatelného uhlí v Evropské unii, skončila loni se ztrátou 6,25 miliardy zlotých, tedy zhruba 36 miliard korun, a podle polského ministra státních aktiv potřebovala další miliardy zlotých na zajištění likvidity pro letošní rok.

OBRAZEM: Likvidace strojů a poslední dělníci. Nahlédněte do dolu na Karvinsku

Na rozdíl od nich OKD podle únorového vyjádření místopředsedy představenstva Jana Solicha skončilo i poslední rok těžby v plusu.

„My jsme ty výsledky ještě neříkali ani našemu akcionáři, nejsou auditované, ale proti očekávání končíme v černých číslech. Což je asi velký rozdíl proti sousedním dolům v Polsku, které jsou v obrovských ztrátách,“ řekl Solich.

Zároveň ale odmítal, že by dávalo smysl těžbu dál prodlužovat. „Stoprocentně mohu říct, že pokud bychom pokračovali v přípravách, byli bychom v minusu. Díky přerušení přípravných prací došlo k obrovskému ušetření finančních prostředků. Je to jako v tom filmu: Na jaře už nezaseju. To je o těch přípravách,“ dodal.

Právě další život OKD po těžbě bude hlavním úkolem nového vedení. Firma počítá s tím, že se bude věnovat technické likvidaci dolu, využití důlního plynu, energetickým projektům, správě a pronájmům pozemků i dalším podnikatelským aktivitám v areálech po těžbě. OKD podle aktuální zprávy zahájilo další podnikání v oblastech energetiky a developmentu a má přibližně 600 kmenových zaměstnanců.