Mladá a těhotná, přesto se obětovala v odboji. Statečná žena zemřela v koncentráku

Na chodník ve Frýdku-Místku přibyl další z Kamenů zmizelých. Malá mosazná kostka v Nerudově ulici před domem, kde žila, nově připomíná Marii Pětrošovou. Mladou švadlenu a odbojářku, která pomáhala převádět uprchlíky přes hranice do Polska a v roce 1942 zahynula v koncentračním táboře Ravensbrück.

Odhalení kamene se zúčastnila i její dcera Milena Ručková. Matku si pamatovat nemůže. Narodila se v květnu 1940, tedy v době, kdy Němci její matku nakrátko, jen kvůli porodu, pustili domů. Krátce poté se gestapo pro ni vrátilo.

„Mě vychovala babička. Narodila jsem se 8. května a za deset dnů po porodě gestapo přijelo a maminku odvezli. Už jsme se nikdy neviděly,“ popsala Ručková.

Umístění kamene pro ni bylo silným okamžikem. „Je to něco úžasného, ale všechno přišlo pozdě. Mohlo to být dřív, ale pánbůh zaplať, že jsem se toho vůbec dožila,“ řekla.

Na otázku, co pro ni připomínka matky znamená, dodala: „Byla odvážná. Co k tomu mohu víc říct? Takoví odvážní lidé už se snad dneska ani nerodí.“

4 fotografie

Marie Pětrošová se narodila v roce 1919. K odboji se dostala prostřednictvím svého otce, železničního zřízence Emila Pětroše, a přes přítele Františka Příborského. S ním se podílela na převádění lidí přes hranice do Polska.

Zatčena byla poprvé už v roce 1939, později znovu, už těhotná. Kvůli porodu byla propuštěna do domácí péče, poté ji gestapo znovu zatklo a byla převezena do Ravensbrücku, kde zemřela 14. dubna 1942 na neléčený zánět mozkových blan.

Příběh její rodiny měl pokračování i po válce. Otec Mileny Ručkové František Příborský válku, v níž bojoval v řadách československých jednotek jak ve Francii v roce 1940, tak i později při obléhání Dunkerque, kde byl těžce zraněn, přežil.

Že má v Československu dceru, se dozvěděl náhodou až po skončení války. Tou dobou už měl v Anglii rodinu. „Můj otec ve šestačtyřicátém pro mě přijel, ale babička mě nedala. Od té doby jsme se neviděli,“ uvedla Ručková.

Až po mnoha letech se díky pátrání podařilo dohledat její nevlastní sourozence v Británii. „Dva roky mě hledali. Teď se navštěvujeme, jsme v kontaktu,“ popsala.

Podle Kateřiny Švarcové, která se podílela na výběru osob připomínaných frýdecko-místeckými Kameny zmizelých, byl příběh Marie Pětrošové mimořádný i tím, že šlo o velmi mladou ženu zapojenou do odboje.

„Měla kolem dvaceti let. Je neuvěřitelné, co v té době byla schopná podniknout a zařídit. Navíc jako žena, která otěhotněla a měla dceru. Pro mě bylo důležité její příběh vyprávět a pozvednout ho tím, že jí bude ve městě položen Stolperstein,“ netajila se Kateřina Švarcová obdivem.

Celkem nových deset Kamenů zmizelých

Ve Frýdku-Místku město nyní odhalilo celkem deset nových Kamenů zmizelých.

Vedle Marie Pětrošové připomínají například členy rodiny továrníka Hermanna Löwa, spjaté s někdejší výrobou likérů a lihovin na Koloredově, nebo členy významné místecké textilní rodiny Landsbergerů.

Nově odhalené kameny v ulici Pionýrů připomínají Alfreda, Heinricha a Rudolfa Löwovy, Heinrichovu manželku Marii a synovce Pavla. Na Příborské ulici pak uchovávají vzpomínku na Sophii, Johannu a Marii z rodiny Landsbergerů.

První Kameny zmizelých byly ve Frýdku-Místku položeny v roce 2022. Po současném odhalení jich je ve městě sedmnáct.

Město tak postupně doplňuje mozaiku příběhů lidí, kteří se z frýdecko-místeckých ulic ztratili v době nacistické okupace.

„Není to první a věřím, že ani poslední připomínka obyvatel, kteří tady s námi žili,“ komentoval odhalování Kamenů zmizelých frýdecko-místecký primátor Petr Korč. „Druhá světová válka překreslila mapu našeho města velmi výrazně a myslím si, že je na místě připomínat si tyto osudy.“