Pod podlahou kostela ve Stěbořicích archeologové objevili vzácný presbytář

Záchranný archeologický výzkum při rekonstrukci interiéru v kostele Narození Panny Marie ve Stěbořicích na Opavsku přinesl zachované pozůstatky románského presbytáře z první poloviny 13. století. Nález ostravského pracoviště Národního památkového ústavu přináší nové poznatky o středověké podobě památky a dokládá historický vliv velehradského cisterciáckého kláštera na formování a modernizaci tehdejšího Opavska.

Při výzkumu odborníci pod podlahou kostela Narození Panny Marie ve Stěbořicích odkryli dobře dochované pozůstatky románského presbytáře z první poloviny 13. století.

„Stěbořický kostel patří k nemnoha románským památkám, které se na území Moravskoslezského kraje dochovaly. V důsledku pozdějších přestaveb zůstávala středověká podoba kostela nejasná,“ přiblížila Petra Batková z Národní památkového ústavu v Ostravě (NPÚ).

Archeologický výzkum ostravského odborného pracoviště NPÚ se odehrává v souvislosti s úpravou interiéru presbytáře podle návrhu architekta Marka Štěpána.

5 fotografií

Objev navíc pomůže doplnit cenné informace o této památce. „Na jejich základě bude možné formu románské stavby spolehlivě rekonstruovat. Zjištěny byly i další informace o stavebním vývoji této výjimečné stavby související s působením velehradského cisterciáckého kláštera na Opavsku,“ uvedla Batková.

Románské stavitelství

„Díky objevu pozůstatků středověkého kostela ve Stěbořicích získal Moravskoslezský kraj další doklad románské architektury, která je ve zdejším památkovém fondu zastoupena jen velmi málo,“ potvrdil Michal Zezula, ředitel ostravského Národního památkového ústavu.

„Význam nálezu však není jen v rovině architektonické. Spojitost s působením velehradského kláštera a cisterciáckého řádu na Opavsku ukazuje na úlohu, kterou při přeměně raně středověké Holasické provincie ve vrcholně středověké Opavsko sehrály významné moravské církevní instituce podporované přitom přemyslovskými panovníky,“ nastínil ředitel.

I díky tomu se v průběhu 13. století podařilo Opavsko začlenit do českého státu a vybudovat tam moderní hospodářský a společenský systém, jehož páteří byla síť královských měst.

„Ta se opírala o zemědělské zázemí, jehož byly Stěbořice a další klášterní statky významnou součástí,“ dodal Michal Zezula.

Stěbořický klášter

První písemná zmínka o Stěbořicích pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert daroval cisterciáckému klášteru na Velehradě poplatky odváděné z některých klášterních majetků.

Ve Stěbořicích klášter vybudoval hospodářský a správní dvůr, který ve středověku sloužil jako centrum klášterních statků na Opavsku.

Z poutních míst jsou národní kulturní památky. Mají šanci na nové dotace

„Činná zde byla také stavební huť, která se předtím podílela na výstavbě klášterní baziliky, a přímo v okolí Opavy jí lze připsat také zásluhu na výstavbě zaniklého kostela v Holasovicích, kostela sv. Petra a Pavla v Opavě-Jaktaři, a také kostela ve Stěbořicích, zasvěceného ve středověku sv. Mikuláši,“ popsala Batková.

Románský portál

Spojitost stěbořického kostela a cisterciácké architektury dosud dokládal především románský portál v severní zdi kostelní lodi, který byl vytesaný z bílého pískovce.

„Nejbližší analogii pro tento portál lze nalézt v kostele sv. Václava v Kostelci u Kyjova, kde se také nacházelo jedno z center velehradských statků,“ připomněl historik architektury Dalibor Prix z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR.

„K dalším nálezům vývoje kostelního interiéru patří základ a část nadzemního zdiva oltářní mensy a zbytky dlažby ze štípaných břidlicových desek,“ prozradila Batková.

Dům v centru Nového Jičína skrýval dávnou kuchyni. Našla se pec i nádobí

Do baroka potom spadá zasypaná hrobka před hlavním oltářem a také klenutá hrobová komora v kostelní lodi. „Z movitých nálezů lze zmínit zlomky keramických nádob z 1. poloviny 13. století, tedy z doby výstavby kostela,“ dodala Batková.

Národní památkový ústav spolu se stěbořickou farností a obcí Stěbořice už představil nález formou komentované prohlídky zájemcům.

„V plánu je prezentace středověké podoby kostela formou trojrozměrného modelu. Jedná se rovněž o možnosti připomenout románskou stavbu v rámci nového architektonického řešení interiéru kostela,“ řekla Batková.