Horské chaty mají šanci obstát už jen jako rodinný podnik, říká chatař z hřebene Beskyd

Za slunného letního víkendu si mnozí návštěvníci beskydské horské chaty Kmínek pomyslí, že to musí být zlatý důl. Aspoň podle množství prodaných halušek a jiného jídla a pití. Na hřebenové trase mezi Bumbálkou a Visalajemi je to pro turisty jedna z mála jistot, kde se dá přespat a najíst. V sezoně má chata otevřeno šest dnů v týdnu až do večera. Několik chat na trase zavřelo, jiné omezily služby.

„Všichni v těchto končinách, které jsou nádherné, ale ne moc frekventované, bojujeme. Sezona je příliš krátká, aby dostatečně pokryla měsíce, kdy je tady pusto a prázdno,“ říká jednapadesátiletý majitel Kmínku Robert Gajdoš.

Na chatě, která stojí přímo na česko-slovenské hranici ve výšce téměř 900 metrů, žije a pracuje skoro pětatřicet let.

Velkým problémem majitelů beskydských chat je podle něj to, že nemůžou pro specifický provoz na horách sehnat zaměstnance.

„My to nějak zvládáme, protože jsme rodinný podnik, ovšem za cenu, že s manželkou pracujeme často dvanáct až čtrnáct hodin denně,“ říká rodák z Makova na Slovensku.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz