Kniha o pevnosti Josefov: Vstupenky se prodávaly i v obuvi, turisté fasovali lampy
Sto let od prvních organizovaných prohlídek podzemí si připomíná pevnost v Josefově. V tradici, kterou zahájil Klub československých turistů (KČST), pokračovaly tělovýchovná jednota, národní výbor i městské muzeum. Historii mapuje nová kniha.
Na čas ji přerušila 2. světová válka. Svého času podzemní chodby navštívilo víc než 30 tisíc zájemců ročně.
Historii mapuje nová kniha 100 let provázení v josefovském podzemí, kterou sepsal kolektiv autorů ze střediska Pevnost Josefov. Publikace plná dobových fotografií vyšla nákladem 600 kusů.
Tvůrci vyzpovídali pamětníky, bádali v náchodském archivu a v jaroměřském muzeu. Přípravy jim zabraly rok a půl. Donedávna se totiž mělo za to, že první organizované prohlídky začaly v roce 1923.
„Při úvodních rešerších jsme zjistili, že to bylo až v roce 1926. Historie provázení byla dobře známá od roku 1980, kdy to zajišťovalo Městské muzeum v Jaroměři. Naším cílem bylo vyplnit bílá místa. Nejméně známou kapitolou byl přelom 40. a 50. let,“ říká spoluautor Vojtěch Dolana.
Po desetiletí návštěvníky provázeli místní nadšenci, často s armádní minulostí. V počátcích prohlídky začínaly přímo v hradebním příkopu, který podle historických fotografií sloužil jako improvizované hřiště na kopanou.
„Už od zrušení pevnosti v roce 1888 se tato část měnila na promenády a veřejné místo. Klub československých turistů usoudil, že podzemí je v těchto místech nejzajímavější. Je tam úsek, kterému se říká Pětice, odkud se vychází do pěti chodeb. Podzemí bylo na tu dobu zachovalé,“ poznamenává Vojtěch Dolana.
Pro vstupenky k Večeřovi
Návštěvníci do suterénu pevnosti vstupovali výpadovou brankou pod shromaždištěm číslo 30 nedaleko dnešního občerstvení u Bastionu I. Dnes se naopak v této části vychází. K přesunutí vstupní části a pokladny do Okružní ulice došlo až v roce 2013. Pozemky původně patřily armádě, teprve když je získalo město, mohl si je klub turistů pronajmout.
Nejaktivnější byl předseda KČST a místní knihkupec František Večeřa. Podzemí propagoval, vydával tištěné průvodce a zajišťoval suvenýry. Do jeho knihkupectví se chodilo domlouvat organizované prohlídky a pro vstupenky. Prohlídková trasa měřila asi 500 metrů, dnes má délku dvojnásobnou. Exkurze s průvodci pokračovaly ještě zkraje 2. světové války.
„Cestovní ruch v Josefově úplně neupadl, stále se vydávaly turistické materiály, jezdili sem dokonce novináři, aby podzemí propagovali. Doložené jsou prohlídky náchodského policejního batalionu a německé stavební komise. Po její návštěvě se chodby uzavřely,“ vysvětluje spoluautorka knihy Ilona Honzerová.
Po rozpuštění Klubu českých turistů v roce 1948 převzal štafetu Sokol Jaroměř, od roku 1957 turistický provoz organizovala tělovýchovná jednota Jiskra Lina. „Na začátku byli velmi akční, kromě prohlídek pořádali přednášky a starali se o propagaci. O Josefově se začalo vědět, ale postupně jim došel dech,“ uvádí Vojtěch Dolana.
Tehdy ještě chyběl informační systém i jakékoli zázemí. V prvních letech si turisté nosili vlastní svítilny, později fasovali svíčkové lampy zhotovené z plechovek od rybiček. Vstupenky prodávali v prodejně obuvi. Provozní doba neexistovala, kdo se chtěl do podzemí podívat, musel mít štěstí.
„U vchodu visela cedulka s adresou průvodce, za nímž návštěvníci museli jít a požádat, jestli s nimi půjde,“ říká Ilona Honzerová.
Dostat se co nejdál
Podzemí nebylo příliš zajištěno, na vlastní pěst se dolů vydávaly party kluků a svítily si svíčkami, výjimečně baterkami. „Podnikali jsme průzkumy, snaha vždy byla dostat se co nejdál. Většinou tam chodívaly chlapecké party, v nichž bylo tři až pět kluků, ale nikdo nechtěl chodit poslední,“ vzpomíná pamětník Jiří Hofmeister.
V 70. letech prohlídky pořádal národní výbor, v roce 1980 provoz převzalo městské muzeum. Větší důraz na propagaci se promítl do návštěvnosti, muzeum vybudovalo vstup s pokladnou a prodejnou suvenýrů. Od roku 2016 má prohlídky na starosti středisko Pevnost Josefov, součást Městského kulturního střediska Jaroměř.
Spravuje turistický areál v Bastionu I i další pevnostní objekty. Autorům knihy se podařilo sestavit přehled návštěvnosti od roku 1957, statistiky z první republiky se nedochovaly. V prvních dekádách se pohybovala kolem čtyř tisíc ročně. Výrazněji růst začala v 80. letech, například v roce 1989 si podzemí prohlédlo 19 tisíc zájemců. V roce 2002 návštěvnost poprvé překročila třicetitisícovou hranici.
V posledních letech zůstává stabilní okolo 20 tisíc turistů. Hodinová prohlídka začíná na nádvoří Bastionu I. Pokračuje do kasemat, které sloužily k ubytování vojska v době boje, a do podzemního obranného systému pevnostního města.
Další zprávy
Kdo bude další? Kyberšmejdi jdou po úřadech, školení jsou často formalita
Když na velký nákup, tak hasičským autem. Seniory ze vsi vozí zadarmo




