Krkonošskou přírodu ohrožuje expanze silnějších druhů, hřebeny zarůstají klečí
Měnící se klima čím dál víc ovlivňuje krkonošskou přírodu. Více než polovina endemických skupin rostlin je kvůli expanzi konkurenčně silnějších druhů ohrožena. Na hřebenech ubývá nízkých horských trávníků a naopak přibývá keřů, vysokých trav a bylin. Rozšiřuje se borovice kleč, vřes nebo borůvka a tyto druhy vytlačují unikátní chladnomilnou flóru.
„Sledujeme zvyšování teplot, více teplých až tropických dnů, sucho, úbytek sněhových srážek i změnu charakteru a rozložení dešťových srážek. Přívalová voda má tendenci z hor rychle odtékat. To všechno se promítá také do života na krkonošských hřebenech,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Petr Moravec.
Změny vegetace jsou patrné například na Harrachově louce nebo na Studniční hoře, kde odborníci porovnávají stav lokalit v různých časových obdobích. Dlouhodobá sledování potvrzují postupné změny ve složení a rozšíření jednotlivých druhů rostlin.
„Zarůstání může znamenat úbytek prostoru pro druhy, které jsou vázané na otevřená stanoviště. U některých velmi vzácných rostlin proto může být změna vegetace skutečným problémem,“ vysvětluje botanik Stanislav Březina ze Správy KRNAP.
Ochranáři proto v několika lokalitách testují cílená a plošná opatření, jako je občasná pastva nebo seč. Chtějí potvrdit, zda zmírňují vliv klimatické změny, tak jako se to prokázalo při mnoha výzkumech na zahraničních horách.
Už dříve se pracovníci národního parku pustili do boje s klečí. V minulosti protežovaná dřevina je jedním z druhů, který ohrožuje vzácnou arkto-alpinskou tundru, již jsou Krkonoše proslulé. V Krkonoších ji nechal vysázet už hrabě Harrach, aby zabránil erozi půdy.
Klečové porosty v 16. a 17. století vlivem budního hospodaření z Krkonoš téměř zmizely. Avšak od konce 19. století je tehdejší majitelé hor znovu začali vysazovat. Impulzem k opětovnému „zalesňování“ byly rozsáhlé povodně a sesuvy půd.
Odborníci bojují na hřebenech Krkonoš s klečí, dusí zdejší cennou tundru |
Hrabě Harrach se však mýlil, a to nejen v názoru, že vysazením kleče se eroze zastaví nebo zpomalí, ale také ve výběru osiva. V Krkonoších uměle rozšířená kleč alpské provenience je podle názoru současných vědců minimálně z genetického hlediska problém. Dochází totiž k míchání genofondu kleče domácí, krkonošské a té alpské, což by se v národním parku dít nemělo.
Další zprávy
Trolejbusy, co jezdí i bez trolejí, a stezka kolem Rozkoše. Jak se mění Hradecko?
Drak nabídne svět očima druhých. První premiéra sezony cílí na náctileté
Tady je Krakonošovo, ne Moravcovo! Hory zaplavily nápisy proti řediteli parku
Právě vysíláme
