Trolejbusy, co jezdí i bez trolejí, a stezka kolem Rozkoše. Jak se mění Hradecko?

Hradec Králové omlazuje městskou dopravu. Do města dorazily nové trolejbusy, které díky bateriím zvládnou jezdit i tam, kde chybí trolejové vedení. Na Náchodsku se cyklistům otevřel okruh kolem vodní nádrže Rozkoš a v Jičíně se po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřela knihovna. Proměny Královéhradeckého kraje podporují také evropské investice, které zlepšují dopravu, vzdělávání, zdravotnictví i kulturní zázemí.

Trolejbusy, které se obejdou i bez trolejí

Hradec Králové postupně mění podobu městské hromadné dopravy. Dopravní podnik v září představil prvních šest nových trolejbusů Škoda, které mají cestujícím nabídnout pohodlnější jízdu a zároveň umožnit pružnější provoz na městských linkách.

Na první pohled zaujmou novým vzhledem, moderním interiérem a výrazným bílo-červeným provedením. Čtyři z prvních dodaných vozů jsou dvanáctimetrové trolejbusy Škoda 32Tr, další dva představují osmnáctimetrové kloubové vozy Škoda 33Tr. Všechny nabízejí klimatizaci, moderní informační systémy a bezbariérový nástup.

Největší novinkou jsou ale trakční baterie. Díky nim mohou trolejbusy pokračovat v jízdě i tam, kde není trolejové vedení. Dvanáctimetrové vozy zvládnou na baterie ujet až 15 kilometrů, kloubové přibližně deset kilometrů. Dopravní podnik je tak může využívat například při výlukách a objížďkách nebo k obsluze částí města bez trolejí.

První šestice byla veřejnosti představena 14. září 2026. Před pravidelným nasazením ještě musela projít provozními přípravami, včetně instalace odbavovacích a kamerových systémů.

Celkem až 31 trolejbusů

Prozatím je objednáno osmnáct vozidel, na jejichž financování se podílejí evropské fondy, a celkem může dopravní podnik na základě uzavřené smlouvy pořídit až 31 nových parciálních trolejbusů. Podpora z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro dva projekty obnovy trolejbusového parku přesahuje 215 milionů korun.

Modernizace má obyvatelům přinést pohodlnější cestování a dopravnímu podniku větší možnosti při plánování linek. Podobné investice přitom nejsou v kraji výjimkou. Evropské prostředky v posledních letech směřují především do zdravotnictví, čisté mobility, obnovy kulturního dědictví a cestovního ruchu. Pomáhají ale také školám, knihovnám nebo záchranným službám.

Kolem Rozkoše na kole

Výraznou změnu zaznamenali také cyklisté na Náchodsku. V červnu 2026 se veřejnosti otevřel přibližně devatenáctikilometrový cyklookruh kolem vodní nádrže Rozkoš, který propojuje obce v jejím okolí.

Nová trasa nabízí bezpečnější alternativu k jízdě po frekventovaných silnicích a zároveň zpřístupňuje oblíbenou rekreační oblast. Využívat ji mohou nejen místní obyvatelé při každodenních cestách, ale také turisté a sportovci.

Budování cyklookruhu přitom nebylo jednoduché. Příprava zabrala několik let a vyžadovala spolupráci řady měst, obcí i odborných organizací. První úsek vznikl už v roce 2020, poslední části byly dokončeny letos.

Podél trasy přibyla odpočinková místa, altány, servisní stanice, stojany na kola nebo nabíječky pro elektrokola. Celá investice vyšla přibližně na 130 milionů korun. Z evropských fondů IROP získal svazek obcí Kladská stezka téměř 75 milionů.

Nová MŠ v Čermné nad Orlicí

Jinou podobu rozvoje přinesly evropské peníze do Čermné nad Orlicí na Rychnovsku. Místní děti zde získaly novou mateřskou školu, která nahradila původní nevyhovující prostory v přestavěné prvorepublikové vile.

Moderní bezbariérová budova nabízí dvě třídy, nové vybavení a venkovní prostory s herními prvky. Kapacita školky se zvýšila z 27 na 48 míst, což znamená výraznou pomoc rodinám s malými dětmi.

Školka byla slavnostně otevřena 21. srpna 2026. Celkové výdaje projektu dosáhly téměř 90 milionů korun, přičemž evropská dotace pokryla částku 76 milionů.

Znovuotevření knihovny v Jičíně

Jednou z nejčerstvějších proměn je rekonstrukce Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně. Po více než třech letech stavebních prací se její brány 29. září 2026 znovu otevřely. Knihovna už není jen místem, kam si lidé chodí půjčovat knihy. Nově nabízí širší zázemí pro přednášky, vzdělávání i společenská setkávání.

Historická budova v Denisově ulici si zachovala svou původní vnější podobu, uvnitř se však výrazně změnila. Vznikla nová přístavba, modernizované prostory pro čtenáře, výtah a bezbariérový přístup. Knihovna získala také přednáškový sál, rozšířenou čítárnu, badatelnu a letní terasu. Proměnou prošlo rovněž podzemí, kde jsou uloženy knihovní fondy. Nové pojízdné regály umožňují efektivnější ukládání knih a upravené prostory je lépe chrání před vlhkostí.

Rekonstrukce stála přibližně 83 milionů korun. Město na ni získalo podporu z IROP ve výši téměř 60 milionů korun.

Záchranáři mají novou základnu

Významná investice do veřejných služeb vznikla také nedaleko Jičína. V Robousích kraj dokončil novou výjezdovou základnu zdravotnické záchranné služby, která nahradila původní nevyhovující stanoviště v areálu jičínské nemocnice.

Moderní budova stojí poblíž městského obchvatu, což má umožnit rychlejší výjezdy k dopravním nehodám i dalším urgentním případům v regionu. Nabízí zázemí pro tři záchranářské posádky, garáže pro sanitní vozy, sklady zdravotnického materiálu a odpovídající hygienické i odpočinkové prostory.

Stavba byla dokončena na jaře 2026 a náklady včetně vybavení dosáhly téměř 62 milionů korun. Projekt podpořily evropské prostředky z IROP.

Vybrané projekty IROP v Královéhradeckém kraji a jejich přínos Nové trolejbusy Hradec Králové: Pohodlnější městská doprava a možnost jízdy mimo trolejové vedení Cyklookruh Rozkoš: Devatenáct kilometrů cyklistických tras pro bezpečnější dopravu a rekreaci Mateřská škola Čermná nad Orlicí: Moderní budova a rozšíření kapacity na 48 dětí Knihovna Václava Čtvrtka, Jičín: Bezbariérové prostory, přednáškový sál a lepší zázemí pro čtenáře Výjezdová základna Robousy: Moderní stanoviště záchranářů u jičínského obchvatu

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za proměnami měst a obcí stojí jejich samosprávy, příspěvkové organizace a další žadatelé, kteří musejí projekty připravit, zajistit jejich financování a splnit podmínky evropských dotací. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z IROP.

Krajská pobočka CRR sídlí na Pražské třídě 320 v Hradci Králové a vede ji Jakub Řezníček. V aktuálním programovém období se v Královéhradeckém kraji realizuje 514 projektů v celkové hodnotě přibližně 5,4 miliardy korun.

Mezi významné aktuální investice v Hradci Králové patří:

• Výstavba nového pavilonu Kliniky infekčních nemocí Fakultní nemocnice Hradec Králové: Stavba byla slavnostně zahájena v červnu 2026 a má nahradit dosavadní budovu z roku 1928, která už neodpovídá nárokům moderní medicíny. Nový pavilon za více než miliardu korun nabídne modernější prostory pro léčbu infekčních onemocnění a kvalitnější zázemí pro pacienty i zdravotnický personál. Dokončení se předpokládá na konci roku 2028. Na financování se vedle evropských prostředků podílejí také stát a nemocnice.
• Revitalizace Galerie moderního umění v Hradci Králové: Investice zahrnuje obnovu dvou podzemních podlaží historické budovy. Projekt přinese moderní depozitáře pro bezpečné uchovávání uměleckých sbírek a nové bezbariérové edukační centrum. Stavební práce probíhaly v letech 2025 a 2026, jejich dokončení však provázelo několikaměsíční zpoždění.

Oba projekty ukazují, jak mohou evropské investice pomáhat rozvíjet nejen zdravotnictví, ale také kulturní a vzdělávací zázemí krajského města.

Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitel CRR v Hradci Králové Jakub Řezníček.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.