Peníze z lomu chtěli jen pro rozvoj své části obce. Světlá řekla ne

S nečekaným požadavkem se na svém posledním zasedání museli vypořádat zastupitelé Světlé nad Sázavou. Přišla jim žádost, zda by si jedna z místních částí mohla ponechat veškeré peníze z provozu kamenolomu pro sebe.

Zastupitelé to ovšem odmítli. Nechtěli zavádět precedens, který by měl dopad na městskou kasu.

Žádost o využití příjmů výhradně ve své části přišla od osadního výboru a obyvatel Dolní Březinky. Minimálně od poloviny minulého století je tu v provozu lom Horka, kde se těží kvalitní žula. Jedná se ale o malý lom, z něhož má město roční příjem pouze v řádu desítek tisíc korun.

„Když to zjednoduším, řeknu, že jsme to prostě zkusili. Pro nás provoz lomu žádný velký problém není. Žijeme s ním desítky let. Ale Březinka, když byla samostatnou obcí, z něho vždy příjem měla. Teď končí všechny peníze ve Světlé,“ líčí předseda osadního výboru Luboš Vacek.

V Pohledu u Havlíčkova Brodu se bude těžit dál, našli nové ložisko kamene

Dolní Březinka skutečně v minulosti samostatnou obcí bývala. Patřila k ní ještě sousední Horní Březinka. Bylo to v letech 1910 až 1985. Předtím byla součástí Mrzkovic, pod Světlou nad Sázavou spadá od 1. ledna 1986.

„Lom byl vybudován v katastru Dolní Březinky, provozován je v katastru Dolní Březinky. Po desítky let jsme z něho nějaké peníze měli. Jak jsme spadli pod město, přišli jsme o ně. Žádost nám tak přišla logická,“ vysvětluje Vacek.

Rychle ale dodává, že vůči Světlé žádné nepřátelství či jiné animozity místní necítí. Žádost byl pouhý pokus o změnu současného stavu. Když nevyšel, nic se neděje, korektní vztahy fungují dál. Rozhodně to není tak, že by se místní část toužila od Světlé odtrhnout.

Nebezpečný precedens pro dalších 14 částí

Zastupitelé žádost Dolní Březinky totiž poměrně rázně odmítli. „Bylo by to nesystémové, vytvořili bychom precedens, který by v konečném důsledku připravil město o mnohem víc,“ odůvodnil rozhodnutí zastupitelů starosta Světlé František Aubrecht.

„Do místních částí dle možností pravidelně investujeme. Nemělo by smysl zřizovat pro každou místní část zvláštní fond a spravovat ho. Protože pokud bychom vyhověli jedné takové žádosti, okamžitě se snesou další,“ dodal starosta. Světlá nad Sázavou spravuje hned 14 místní částí.

8 fotografií

„Úhel pohledu města samozřejmě chápeme, respektujeme ho a rozumíme mu,“ nechce vyvolávat žádné spory Luboš Vacek.

Podle něj ani podle starosty Aubrechta lom obyvatelům Dolní Březinky žádné velké potíže nepůsobí. Jeho provoz není úplně intenzivní, jen občas kolem domů v části osady projede auto s kamenem. Od nejbližších domů je dobývací prostor vzdálen zhruba čtvrt kilometru, oddělen je lesíkem.

„Provoz tu moc není. Ale když se odstřeluje, zaslechneme ránu,“ líčí Vacek. „Nejvíc dotčená jsou zhruba čtyři stavení, zbytek místní části o provozu kamenolomu ani neví,“ přikyvuje i světelský starosta.

Místní žula zdobí metro i Národní divadlo

V lomu Horka se těží takzvaná dolnobřezinecká žula. Dle odborného petrografického označení je muskovit-biotitická, tedy obsahuje dva druhy slídy – tmavý biotit a světlý muskovit. Tím je v Česku poměrně specifická. Důl vznikl zřejmě krátce po druhé světové válce, v současnosti ho provozuje společnost Granit Lipnice.

Dle webu provozovatele se vytěžená surovina zčásti zpracovává přímo v lomu na produkty hrubé kamenické výroby. Bloky určené k ušlechtilé kamenické výrobě se pak převážejí do střediska firmy v nedalekém Dolním Městě.

Těžaři vyšli místním vstříc, kámen z Kosova chtějí odvážet po kolejích

V minulosti byla žula z lomu v Dolní Březince použita například v Praze při rekonstrukci Karolina, při stavbě Domu módy či hotelu Jalta nebo na podstavce pomníků Boženy Němcové a Aloise Jiráska.

Je z ní vyrobena dlažba a stupně v Jiřském klášteře, Paláci kultury či v rekonstruované budově Národního divadla. Cestující metra si ji mohou prohlédnout i ve stanicích Budějovická, Kačerov, Dejvická, Můstek nebo Želivského. Jde o žádaný materiál při revitalizaci center měst.

Dočkají se nového chodníku a parkování

Podle světelského místostarosty Tomáše Roseckého se Dolní Březinka významné investice tak jako tak v budoucnu dočká. Podél hlavní silnice do Mrzkovic vznikne chodník a nová podélná parkovací stání. Akce bude spojená s rekonstrukcí silnice 150 na Ledeč nad Sázavou, kterou má na roky 2029 a 2030 v plánu Kraj Vysočina.

Syenitu je dost na třicet let. „Drážní lom“ u Jihlavy se bude znovu otevírat

„Je tu větší provoz, hodně využívaná je tu jídelna společnosti Montraz, zastavují tu auta. Chodník i parkovací místa tu dlouhodobě chybí. Naše investice pomůže bezpečnosti. Tu zlepší i s tím související posunutí označení začátku obce. To bude nově platit od železničního přejezdu až k autobusové zastávce,“ prozradil Rosecký.