Továrna v Plesné vzkřísila český vynález, Retromuseum mu věnovalo výstavu

Když na konci minulého tisíciletí končila ve Znojmě výroba jídelních a nápojových servisů z keramické hmoty nazvané kera vitral, málokdo tušil, že materiál vyvinutý v Československu v roce 1967 má před sebou ještě budoucnost. Ale stalo se. Po téměř dvaceti letech přerušená tradice ožila na druhém konci republiky, v Plesné u Chebu.

Tady od roku 2024 působí v továrním komplexu z 19. století firma KeraVitral, která podle původní technologické receptury začala vyrábět keramické obklady a dlaždice. Navazuje při tom na technologické zkušenosti a výrobní postupy spojené s československou keramickou výrobou a postupně shromažďuje také stroje, formy a další vybavení zaniklých keramických podniků.

Složitou cestu jedinečného materiálu nyní mapuje výstava v chebském Retromuseu, nazvaná „KeraVitral. Nový život znojemského fenoménu“ v Plesné. Výstava zahájila ve čtvrtek a potrvá do března příštího roku.

Od Mattoniho přes Brusel až po Jednotu. V Nejdku otevřeli Retromuzeum

Představuje mimo jiné jídelní a nápojové servisy vyráběné v minulém století ve Znojmě, které se pro svůj líbivý design, odolnost a stohovatelnost využívaly v hotelnictví i v domácnostech. A mířily také za hranice, například do Švédska či Dánska.

Retromuseum ukáže rozsáhlou sbírku původních servisů i výrobní dokumentaci, která dokládá spolupráci s významnými designéry své doby, mezi nimiž byli Karel Wünsch nebo Antonín Hoschna.

K popularitě výrobků z kera vitralu nečekaně přispěl projekt ze sféry architektury: vysílač na Ještědu, jedna z nejpozoruhodnějších staveb 20. století na našem území. Pro jeho hotelovou restauraci a kavárnu navrhl v letech 1969 a 1973 sklářský výtvarník Karel Wünsch kompletní soubor nádobí z kera vitralu.

5 fotografií

První tři soupravy si nechal vyrobit na vlastní náklady a testoval je ve vlastní domácnosti i v místních restauracích, načež jejich podobu dále upravoval. Wünschův výsledný servis se v provozu osvědčil a mezi hosty se stal velmi oblíbeným – a to do té míry, že si jednotlivé části odnášeli domů. Kvůli tomu musely být servisy již po měsíci staženy z běžného provozu, využívány byly jen v salonku.

Historickou část výstavy doplní současná tvorba firmy KeraVitral z Plesné, která na tradici keramické tvorby navazuje a přetváří ji pro dnešní potřeby.

Vedle tradičních postupů se firma zaměřuje také na autorskou tvorbu, a to ve dvou liniích. Jednak oživuje starší návrhy významných osobností českého designu před rokem 1989. K nim patří kromě zmiňovaných například poválečná designérka a keramička Marie Rychlíková.

Chebské Retromuzeum se postupně plní exponáty. Posílají je sami lidé

Kromě návratů ke klasikům dává firma prostor i současným tvůrcům. Natálie Costantino, absolventka ateliéru Produktový design na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, navrhla pro KeraVitral modulární kolekci obkladů Tactile.

S keramickými obklady pracuje také designérka Alena Lišková, absolventka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. K současným spolupracovníkům patří také designér Tomáš Černý, jehož tvorba propojuje porcelán s novými technologiemi a pohybuje se na pomezí designu, sochařství a experimentální práce s materiálem. Firma se věnuje také rozvoji nových technologických postupů. Ve spolupráci se studiem Scoolpt se zabývá možnostmi 3D tisku keramických tvarovek.