Envirocentrum je prošpikované čidly. Napoví, jak čelit klimatický změnám

Jak nejlépe zadržet dešťovou vodu na místě, kde spadne? Dokáže zelená fasáda nebo střecha ochladit budovu a její okolí? Jak efektivně propojit fotovoltaiku, větrnou energii, bateriové úložiště a spotřebu budovy? Odpovědi na podobné otázky hledá v praxi nové Envirocentrum Chodov, které právě zahájilo provoz.

Fungovat má jako živá laboratoř. Demonstrační a výzkumné centrum Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze na jednom místě spojí technologie, které mohou pomoci městům a obcím lépe reagovat na změnu klimatu, hospodaření s vodou, zeleň, obnovitelné zdroje i chytré technologie.

Fotogalerie zobrazit 2 fotografie

Jednotlivá řešení nebude pouze představovat, ale bude je dlouhodobě měřit a vyhodnocovat jejich fungování v reálném provozu. Získané zkušenosti nabídne k využití městům a obcím, otevřené bude školám i veřejnosti. Aktuálně naměřené hodnoty i jejich historický vývoj si může v infokiosku prohlédnout každý návštěvník.

„V krajině ani ve městě nefungují voda, zeleň, půda, stavby a technologie odděleně. Proto potřebuji vidět, jak se jednotlivá opatření ovlivňují v reálném provozu a co skutečně přinášejí lidem i životnímu prostředí. Envirocentrum není výkladní skříní technologií, ale živou laboratoří, kde se výzkum opírá o dlouhodobá data a kde společně s městy, školami a odbornou praxí hledáme řešení, která jsou účinná, udržitelná a využitelná i v dalších lokalitách,“ říká Tereza Hnátková, odborná garantka nového Envirocentra z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Louka i splachování dešťovou vodou. Průmyslové haly v Chebu intenzivně zelenají

Právě využitelnost výsledků pro samosprávy je jedním z důvodů, proč centrum vzniklo. Města a obce v současnosti více než dříve rozhodují o investicích do hospodaření s vodou, zeleně, energetických úspor nebo úprav veřejného prostoru.

Envirocentrum jim má nabídnout možnost vidět různá řešení v reálném provozu a získat informace o jejich skutečných přínosech i provozních nárocích. Vznik centra města vítají.

„Nepotřebuji slyšet, že nějaké řešení teoreticky funguje. Potřebuji vědět, jestli bude fungovat v našem městě, co přinese lidem a co bude znamenat pro jeho provoz a údržbu. Právě tím je pro mě Envirocentrum zajímavé. Jsem rád, že takové místo vzniklo právě v Chodově,“ říká chodovský starosta Patrik Pizinger.

Nový model dopravy v Karlovarském kraji zajistí 170 nových autobusů na CNG

Jedním z hlavních témat Envirocentra je voda. A to jak dešťová ze střechy, tak šedá z umyvadel, sprch či praček, která může být po přečištění opět využívána, třeba pro splachování toalet.

Envirocentrum rovněž testuje různé použití zeleně. Na objektu jsou různé typy vegetačních střech, vegetační fasáda a treláže. Výzkumníci tak mohou sledovat například jejich vliv na povrchovou teplotu, prostup tepla konstrukcí nebo místní mikroklima.

Sklárna našla cestu k úsporám, využívá baterie z elektroaut a solární panely

Pozornost výzkumníci věnují i hospodaření s energiemi, kdy centrum propojuje několik energetických technologií. Smyslem není ukazovat jednotlivé technologie izolovaně, ale sledovat jejich vzájemné propojení a fungování celého systému v reálném provozu.

Od běžné demonstrační budovy odlišuje chodovské Envirocentrum důraz na měření. Množství senzorů průběžně sbírá data například o teplotě, vlhkosti, průtocích, tepelných tocích, kvalitě vnitřního prostředí a meteorologických podmínkách. Naměřené hodnoty pak směřují do centra, které technologické systémy objektu a senzory propojuje.