Výstava o tajemném dole přinesl chebskému muzeu Zlatého mamuta

Zlatého mamuta, Cenu Karla Absolona za popularizaci archeologie získala interaktivní výstava Muzea Cheb o tajemném cínovém dole Sauersack vysoko v Krušných horách. Zaujalo zejména propojení archeologického výzkumu s přístupnou a zážitkovou prezentací pro veřejnost. Slavnostní předání se uskutečnilo v pavilonu Anthropos v Brně.

Ocenění výstavy, která vznikla ve spolupráci s Archeologickým ústavem AV ČR v Praze a plzeňskou kreativní zónou DEPO2015, převzal autorský kolektiv Jan Hasil, Lucie Lobotková a Michal Beránek, který dvojjazyčný projekt připravil pod názvem Příběh dolu Sauersack / Die Geschichte der Grube Sauersack.

„Výstavu máme připravenou i pro uvedení v dalších institucích, a to nejen v kraji. Rádi bychom, aby projekt pokračoval a dostal se k dalším návštěvníkům,“ říká vedoucí odborného oddělení Muzea Cheb a jeden z autorů výstavy Michal Beránek. Dalším místem instalace výstavy, o kterém se aktuálně jedná, je podle něj kromě Karlovarského kraje například Polsko.

Budí děs i zvědavost. Výstava mapuje historii dolu Sauersack u Přebuzi

Na návštěvníky lokalita dýchá stísněnou a tajemnou atmosférou. Za druhé světové války zde bývala kromě samotného dolu úpravna rudy a zajatecký tábor. Zbytky betonových staveb vysoko v horách jsou dodnes dobře patrné, i když si je už příroda bere zpět. Zdejší genius loci zaujal například tvůrce televizního seriálu Rapl.

Výstava představila bývalý cínový důl Sauersack/Rolava v Krušných horách jako dochovaný doklad industriální a válečné krajiny 20. století. Zaměřila se na technologii těžby, každodenní provoz i osudy lidí spojených s provozem dolu, včetně nucené práce.

9 fotografií

Expozice kombinovala sbírkové předměty, archivní dokumenty a multimediální instalace, které přibližovaly proces těžby i život v oblasti poznamenané válkou a průmyslem.

„Zaniklý důl Sauersack je dnes považován za jednu z nejzajímavějších archeologických památek 20. století v našem kraji. Proto je mu věnována adekvátní vědecká pozornost s řadou terénních a archivních výzkumů, jejichž výsledky výstava lidem představila,“ dodal Beránek.

Projekt byl připraven v česko‑německé verzi, která odpovídá charakteru regionu i zaměření muzea. Vedle projektu Muzea Cheb ocenila porota za rok 2025 také práci Tomáše Karlíka z vědecké redakce ČT24 a výstavu Posvátná krajina doby bronzové z Muzea regionu Boskovicka.