Z někdejší ostudy je výkladní skříň. V Hranicích otevřeli novou knihovnu
Masarykovo náměstí v Hranicích má novou dominantu. Zchátralý dům s propadlou střechou, který roky hyzdil nově upravený centrální prostor města, se změnil na knihovnu a muzeum. Přestavba, za níž stojí architekti Jolana Zdobinská a Petr Kostner, přišla na téměř 30 milionů korun bez daně a trvala půldruhého roku.
Městu se na stavbu kulturního centra podařilo získat dotaci od Ministerstva kultury ve výši 14,8 milionu korun.
„Co nepokryla dotace, hradilo město ze svého rozpočtu. Další peníze stálo vnitřní vybavení,“ informoval starosta Hranic Daniel Mašlár.
Přiznal, že průběh rekonstrukce provázela spousta komplikací. To byl také důvod, proč vedení města požádalo ašského římskokatolického faráře P. Richarda Poláka, aby dům na náměstí s číslem popisným 666 pokropil svěcenou vodou.
Unikátní projekt prověřila zima. Na Ašsku lidé topili směsí zemního plynu a vodíku![]() |
Knihovna pro děti i dospělé, která se do nového přestěhovala z bývalých jeslí v areálu mateřské školy, bude v provozu od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin. V místě vznikla také nová kreativní dílna a malá muzejní expozice, která se věnuje obyvatelům města, historii a současnosti Hranic.
„Je to menší prostor s výstavními panely. Pojali jsme ho spíš jako takový impuls pro lidi, aby nám dodali své vzpomínky a artefakty, které doma mají, a pomohli nám sami místo dotvořit,“ řekl starosta.
V objektu, který se stal výkladní skříní náměstí, je i jeden byt a dva apartmány, které slouží ke krátkodobému pronájmu. Město by sem chtělo přesunout i kavárnu, kterou ve víkendovém režimu provozuje v kulturním domě. Hosté by zde měli k dispozici terasu s výhledem na náměstí a protilehlý svatostánek, před kterým stojí bílý kůň, symbol města.
Objekt na náměstí v Hranicích původně sloužil jako obchodní dům. Později zde byly byty, bistro a další obchůdky. Po roce 1989 byl opuštěný a vyhořel. Město jej koupilo v roce 2014 v dražbě.
Turisty v nouzi zachrání skříňka se sušenkami, pivem i zapalovačem![]() |
„Původně se mluvilo o tom, že zde vyroste nová radnice. Ale ukázalo se, že by to bylo velmi nákladné a navíc by to obyvatelům města nic zásadního nepřineslo,“ vysvětlil starosta s tím, že součástí projektu jsou rovněž úpravy okolí domu. Podle architekta by měla knihovna dotvořit centrum města a prorůst s náměstím, které před zhruba deseti lety prošlo zásadní proměnou.
O založení knihovny v Hranicích se žádné dokumenty nedochovaly. Tamní pamětníci však vzpomínají, že v 50. letech minulého století působila ve městě Osvětová knihovna. Sídlila v kulturním domě Beseda v prostoru, kde později vznikl malý sál pro loutkové divadlo. Přírůstkové seznamy současné knihovny začínají v listopadu roku 1960. V roce 1969 zde začal působit profesionální knihovník.
Další zprávy
Tekutý poklad z Bečova je kompletní. Osm lahví se vrátilo z francouzského vinařství
Výstava o tajemném dole přinesl chebskému muzeu Zlatého mamuta


