Píchl v lese, přišel o signál a šel bos. Pro kamaráda ale charitativní jízdu nevzdal

Více než 300 kilometrů, přibližně 3 800 výškových metrů a výjezd na nejvyšší vrchol Krušných hor. Na dvoudenní cestu kolem Karlovarského kraje vyrazil sedmatřicetiletý Ondřej Sejbal z Pardubicka s jediným cílem. Pomoct kamarádovi Karlu Sankotovi, kterého brutální napadení připravilo o pohyb a řeč, a získat peníze na intenzivní neurorehabilitaci v Sanatoriích Klimkovice.

Jízda, o které průběžně informoval na sociálních sítích, vynesla 37 425 korun. Jména dárců si psal Ondřej na ruce, symbolicky je tak vezl celou cestu s sebou. Za každý kilometr cesty navíc věnoval Kájovi jednu korunu ze svého. Stejnou částku přidal také jeho tatínek, který jej na cestě doprovázel.

„Na začátku jsem vyjížděl se třinácti lidmi na ruce. Do cíle jsem jich nakonec přivezl 49, ale zdaleka to nebyli všichni. Chtěl jsem Kájovi pomoci doplnit částku potřebnou na říjnový dvoutýdenní pobyt. Nečekal jsem, že se to podaří hned první den. Svitla tak naděje, že by mohl do Klimkovic odjet rovnou na tři týdny,“ řekl Ondřej Sejbal, který si z cesty po Karlovarském kraji odnáší mnoho zážitků, objevil také řadu zajímavých míst.

„Velmi intenzivní vzpomínku na Boží Dar a na Klínovec si odnášejí moje nohy,“ konstatoval se smíchem Ondřej.

5 fotografií

Na své cestě nejzápadnějším krajem objevil například Valeč. „To místo na mapě vypadalo tak zajímavě, že jsem se rozhodl tam zajet, i když původně nebylo na plánovaném okruhu. A rozhodně nelituji. Podobně mne oslovila rozhledna na vrchu Háj u Aše,“ dodal Ondřej s tím, že největší krizi zažil za Přebuzí, kde píchl.

V lese bez mobilního signálu šel pět kilometrů vedle kola bos, protože si nechtěl zničit cyklistické tretry. S otcem, který jej na cestě pokaždé doprovází, se našli zhruba po hodině.

Do cíle v té chvíli zbývalo ještě asi 60 kilometrů, a tak Ondřej zvažoval, že trasu dokončí až následující den.

Když nemohl, podíval se na jména na rukou

„Paradoxně tehdy zafungovaly právě moje ruce. Věděl jsem, že mí kamarádi i úplně cizí lidé čekají, jestli opravdu dojedu. To byl motor, který mě hnal dál,“ popsal situaci Ondřej Sejbal. Po opravě defektu pokračoval a celou plánovanou trasu dokončil.

„Sledovali jsme každý Ondrův příspěvek na Facebooku i dění pod ním a ruce plnící se jmény pro nás byly velkým povzbuzením. Karel se snažil vše komentovat svým způsobem. Na Facebooku reagoval sice pouze smajlíky, ale velmi často jsem v jeho tváři viděla dojetí a občas i lesklé oči,“ prozradila Kájova maminka Zuzana Sankotová.

Těžká životní zkouška v 80 letech. Požár vzal seniorům domov, pojistka škodu nepokryje

Charitativní jízdou po Karlovarském kraji ale Ondřejova snaha získat pro Karla pomoc zdaleka nekončí. Plánuje řadu dalších aktivit. Třeba oslovit spoluhráče z fotbalového klubu, soupeře i fanoušky s tím, že přispět Karlovi může každý na transparentní účet Strom přání – Sanatoria Klimkovice.

Po napadení je ochrnutý, nečte, nepíše, skoro nemluví

Zvažuje také, že vyrobí plakát s výzvou pro místní hospodu a podobně. Na podzim chce Ondřej přijet na kole během charitativní jízdy až do Klimkovic a setkat se s Karlem během jeho rehabilitačního pobytu.

Karel Sankot je bývalý profesionální voják. Běhal půlmaratony, jezdil na kole a motorce, plaval, daroval krev a byl zapsaný v registru dárců kostní dřeně.

Život se mu obrátil vzhůru nohama v roce 2018. Když se pokusil uklidnit konflikt mezi hosty restaurace, byl při odchodu zezadu brutálně napaden. Utrpěl těžké poranění mozku a ze dne na den přišel o pohyb i řeč, pravou polovinu těla má téměř ochrnutou. Dnes zvládne krátkou procházku, na delší vzdálenosti používá vozík. Mluví minimálně, nečte ani nepíše. Chuť do života a schopnost smát se s kamarády mu ale zůstaly.

V Sanatoriích Klimkovice mu pomáhají intenzivní neurorehabilitační programy, které však zdravotní pojišťovny nehradí.