Poklady knížete Metternicha. Na zámku v Kynžvartu chystají novou expozici

Na zámku Kynžvart vzniká jedinečná pokladnice. Návštěvníkům představí to nejcennější, co kníže Metternich za svůj život nashromáždil. Zlatým hřebem výstavy bude Kynžvartská daguerrotypie, památka UNESCO, dokumentující první snahy člověka o fotografické zachycení skutečnosti.

Stavební práce v prostoru bývalých koníren vrcholí, návštěvníci by se mohli dovnitř podívat na přelomu března a dubna.

„V současnosti nám chybí jen pár detailů a po stavební stránce bude hotovo. Už zde začala pracovat firma, která dodá vitríny, ostrůvky a panely, prostě takový ten expoziční mobiliář. Ale především je třeba zprovoznit klimatizaci, která bude upravovat prostředí v hlavním výstavním sále. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom mít na konci roku vše připraveno a stěhování vlastních exponátů by mohlo začít,“ řekl kastelán zámku Ondřej Cink.

Krycí sklo už není ochranou, ale hrozbou. Odborníci restaurují vzácné daguerrotypie

Zdůraznil, že důležité bude prověřit všechny technologie, zejména klimatizaci, ve zkušebním provozu. Ještě před instalací vzácných sbírek totiž musí z nově upraveného prostoru zmizet vlhkost, kterou mají na svědomí stavební práce.

„Nějaký čas bude trvat, než se klima stabilizuje. Podobně budeme muset ověřit, jak systém pracuje v případě, že se do prostoru nahrne větší počet návštěvníků, zejména v sychravém a deštivém období,“ přiblížil. Právě k vyrovnání mikroklimatu bude sloužit první sál. Na otočném vyvýšeném stupínku uprostřed místnosti bude návštěvníky vítat vzácný Metternichův kočár, dar rakouského císaře Františka I.

Do místnosti návštěvník vstoupí přes zámek nebo z nádvoří. A právě u vchodu z nádvoří vznikla takzvaná přechodová komora. Prosklené zádveří má za cíl zamezit pronikání vlhkosti do výstavních prostor. Z Kočárového sálu pak návštěvník zamíří do dalších místností a k vzácné daguerrotypii. Cestou mine to nejvzácnější z Metternichovských sbírek.

10 fotografií

„Pokaždé to bude taková ochutnávka toho nejvzácnějšího z jednotlivých oblastí. Představíme unikáty ze sochařských, obrazových či archeologických kolekcí. Nebude chybět Egypt, tedy rakev a pohřební výbava Kenamúna – strážce faraona Thutmose III. V republice je je to unikát, nikde jinde taková pohřební výbava dochovaná není.

V další části lidé uvidí čínskou džunku vyřezanou ze slonoviny, kolekci z numismatických sbírek či předměty z Orientu. Zlatým hřebem bude Kynžvartská daguerrotypie z roku 1839, v jejím sousedství představíme i několik dalších pokusů a snah o první fotografické zobrazování,“ popsal kastelán.

Vzácná daguerrotypie spočine v bezpečnostní prosklené vitríně s dusíkatou atmosférou, která bude bránit degradaci kovové destičky nesoucí obraz. Vzhledem k tomu, že daguerrotypie je citlivá na světlo, bude vitrína umístěná uvnitř tmavého kontejneru s decentním osvětlením. Vstoupit dovnitř bude smět jen omezený počet návštěvníků.

Jak cestovala šlechta? Na zámku Kynžvart ukážou cestovatelský vkus panstva

Kastelán Ondřej Cink předpokládá, že se nová expozice otevře návštěvníkům při zahájení hlavní turistické sezony na přelomu března a dubna příštího roku. Celý projekt vyšel na přibližně 40 milionů korun, a to včetně speciálních vitrín se silnými bezpečnostními skly a dusíkaté technologie.

Stavba však trvala déle, než se předpokládalo. Podle kastelána nebyla v průběhu stavby nouze o překvapení. Například skladba podlahy ve výstavním sále je jiná, než odborníci vyčetli ze starých projektů a výsledků několika sond. Největší problém však byl s umístěním moderní klimatizační jednotky v podkroví zámku.

Zámek Kynžvart výjimečně ukáže předchůdce fotografie i katovu kroniku

„Při přestavbách památek k nějakým problémům dojde téměř vždy. Pro nás bylo nejobtížnější najít umístění pro moderní klimatizaci, která se skládá ze vzduchotechniky, topení, větráků a nádob na vodu. Nakonec jsme našli místo v podkroví zámku, ovšem šlo o centimetry. Také bylo třeba v tom místě zesílit podlahy, navrhnout nové požární řešení a popasovat se s požadavkem na zachování krovu. Také vymyslet systém, aby mohla moderní technika fungovat společně s historickou budovou, protože se změní celý dosavadní rytmus objektu, zejména co se týče teploty a vlhkosti,“ dodal kastelán Cink.